„Když se na někoho těším, nemohu se dočkat. Ale státnice už jsou za týden. Vnímání času je subjektivní,“ říká pro Balanc psycholog a psychoanalytik Jiří Jakubů. Jak různě vnímáme čas v našich životech? Někdo je pořád ve stresu a spěchá, jiného by nerozhodil pád meteoritu. Dělíme se také podle orientace na minulost, přítomnost a budoucnost. Někteří lidé pořád vzpomínají na lepší časy nebo si stěžují, jak bylo zle, jiní plánují, jak skvělé to v budoucnu bude, nebo se toho bojí.
„Prostředí kasina v Las Vegas mi učarovalo, rozhodl jsem se být krupiérem,“ říká v sérii Tvůj Balanc Honza, který se úspěšně popral se závislostí na pokeru a marihuaně, které se ho držely několik let. Dostal se do pasti, ze které nemohl vystoupit. Zlom přišel, když zkolaboval na ruletovém stole.
„Není špatné se v dospělosti vyrovnat s výchovou svých rodičů, ale určitě to není povinné,“ říká psychoanalytik a klinický psycholog Jiří Jakubů. Vztah s rodiči se nedá srovnat s žádným jiným, daruje nám výbavu do života, ale často i mnoho překážek. V dospělosti pak děti mohou rodičům leccos vyčítat nebo s nimi úplně přestat mluvit. Děti zrají a rostou, rodiče nemusí a s přibývajícím věkem mohou vynikat rozdíly, ale také docházet ke smíření. Co ovlivňuje vztahy dětí a rodičů?
„Měla jsem pocit, že můj život ovládají pouze vyšší síly, negativní věci jsem si dávala za vinu,“ říká přemýšlivá Kamila, která se narodila jako nevidomá. Kvůli tomu od dětství špatně spala, musela se navíc vypořádat s přílišnou orientací na new age spiritualitu a s terapeuty, kteří se nedokázali nezabývat jejím handicapem. Pomohl jí melatonin, meditace všímavosti a terapie.
„Psaním deníku se poznáváme, je to ale také čas pro sebe,“ říká pro Balanc psycholožka a psychoterapeutka Marta Helingerová. Někteří lidé si píší deníky, věnují se tvůrčímu psaní. Možná tím dělají pro svou duševní pohodu a léčbu zranění mnohé, psaní má podobné účinky jako meditace. Existuje několik propracovaných metod, kterými nám psané slovo může pomoci. Jak psaní a deníky pronikají do nitra člověka?
„Když přístroj udělal chybu, tak jsem v nemocnici v úplném deliriu prosil, aby mě uspali,“ říká pro sérii Tvůj Balanc Jan Škrlant. Honza trpí od jedenácti let problémy se srdcem. Voperovali mu defibrilátor, který elektrickými impulzy srdce hlídal. Dostával elektrické šoky z vnitřku vlastního těla, ne vždy přístroj fungoval dobře. Nakonec musel na transplantaci dříve, než lékaři předpokládali. Dnes má dceru a myslí si, že vše se dá překonat.
„Trauma ohrožuje naši tělesnou i duševní integritu, selžou obvyklé adaptační mechanismy,“ říká v Balancu psycholožka a psychoterapeutka Julie Lipská. Každý člověk zažil větší či menší trauma. Dvě třetiny lidí se zotaví, v jiných případech je třeba vyhledat odbornou pomoc. Zpracovat trauma si můžeme pomoci i sami – vhodnou úpravou životního stylu, podporou okolí a laskavostí k sobě. Jak žít s hluboce traumatickým zážitkem?
„Svět bude pořád stejný, ale díky józe se změní naše vnímání,“ říká v magazínu Balanc psychoterapeutka a psycholožka Julie Lipská, která pomocí jógy pomáhá i svým klientům. V praxi jógy, ale i v jiných cvičeních se můžeme setkat s dávno zapomenutými vzpomínkami, v těle se také ukládají emoce. Díky technikám jógy prý můžeme znovuobjevit radost se života, snížit stres, úzkost, a dokonce mírné deprese.
„Na Západě se jóga smrskla do práce s tělem, ale nemyslím, že to je špatně,“ říká v Balancu Petr Smil, lektor jógy. Už delší dobu zažíváme boom jógy, různých nových směrů, které někdy hraničí s absurditou. Podle některých je u nás praxe jógy vytržená ze svých kořenů, naroubovaná na zvrácenou ideologii krásných těl a fetiše soutěživého sebezlepšování. Jakými různými způsoby můžeme k józe přistupovat? Pracovat lze totiž nejen s tělem, ale i myslí, emocemi, vědomím i dechem.
„Situace je zátěžová pro všechny, pokud se někdy mají projevit sklony k depresi a úzkosti, tak teď je ta doba,“ říká v Balancu psychoterapeutka a psychiatrička Dana Holubová. Už od začátku pandemie můžeme číst, jak se o sebe a blízké starat z pohledu duševního zdraví. Situace ale trvá, zvětšuje se tlak a pro mnohé není možné udržet se v pohodě. O antidepresivech koluje mnoho nepravdivých informací a s tím spojeného strachu. Už je čas na léky?
Petr Bouška
31 min
About Nádech
From the publisher's feed
Nádech je pořad o duševním zdraví, vztazích a seberozvoji. O tom, co se odehrává uvnitř nás. Co cítíme a proč, jak se vztahujeme sami k sobě i ke světu kolem a jak do toho vstupuje společnost. Podcast…
otevírá nadčasová témata i ta, která souvisejí s aktuálním děním – občas nahlédne i do popkultury a současných trendů. Odpovídat budou odborníci a odbornice, ale také lidé, kterých se témata osobně dotýkají.
Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.