„Úzkost je pocit obav, které nemají jasnou příčinu. U strachu víme, čeho se bojíme,“ říká v Balancu psychiatrička Dana Holubová. S úzkostí jsou spojeny obavy, které nejsou opodstatněné, je naděje, že vše dobře dopadne. Příčina může být genetická i psychická, někteří lidé mají k úzkosti větší sklony. Není pravda, že neohrožuje tělo, to platí u zdravých lidí. S léky by se mělo zacházet obezřetně, ale pomáhají. Vyhýbat se situacím, které vyvolávají úzkost, ji zhoršuje.
„Je fajn, když si zažijeme ve vztahu k rodičům zamilovanost, zklamání a lásku. To, že s druhým člověkem mohu být, mít ho ráda, zároveň realisticky vnímat, jaký skutečně je,“ říká v Balancu psychiatrička a psychoterapeutka Dana Holubová. Máma a táta nám dají do života výbavu, která slouží i překáží. Mnoho věcí se naučíme nevědomě a nevíme, kde se naše chování bere a že by mohlo být jiné. Odpoutat se od rodičů může být náročné pro ně i pro děti.
„V některých školách zavádí zákazy dotýkání. Když si nevíme rady s agresivitou a rozjíveností dětí, prostě jim zakážeme na sebe sahat. Pro mě je to na úrovni trápení,“ říká v Balancu psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková. Je samozřejmé, že s tělem druhého člověka děláme jen to, co nám dovolí, co je mu příjemné. Důležité je naučit se poznat, kdy a jak je vhodné se dotýkat, a případně vyjádřit nesouhlas. Správné dotýkání lidem prospívá.
„Všichni přicházíme na svět s vrozenou potřebou blízkosti, stálosti, bezpečí a intimity. Ale také máme potřebu dobrodružství, poznávání a vášně. Tyto proudy se trochu vylučují,“ říká v Balancu psycholožka Nela Wurmová. Partnerské vztahy se mění, jsou dynamické. Střídá se v nich potřeba být si blízko, mít jistotu, ale také zažívat dobrodružství a napětí. Když jsme od sebe daleko, toužíme po sobě. Přílišná blízkost zase vede k touze po odloučení.
„Klasická psychologie se od svého vzniku zabývala vším, jen ne pozitivními tématy. Pokud nemáte problém, není důvod ho řešit,“ vysvětluje v Balancu Petr Fridrich, lektor jógy smíchu, který si říká smícholog a zabývá se mimo jiné i pozitivní psychologií. I když je tendence ke spokojenosti vrozená, lze se ji učit a posilovat. Jedním ze způsobů je smích, i když nás zrovna nic nerozesmálo.
„Máme potřebu zanechat stopy, tvořit, vtiskávat tvar a zkoumat hmotu. Podívejte se, co jsou malé děti schopny provést s krupicovou kaší posypanou kakaem,“ myslí si psychoterapeutka a lektorka Karin Emily. Arteterapie je léčba uměním. Vystavovat se umění a aktivně tvořit má pozitivní účinky, není pravda, že musíme mít výtvarné vzdělání. Právě naopak, výtvarně nevzdělaní se často vyjadřují spontánněji, nestylizují. Nemají představy o tom, jak by dílo mělo vypadat.
20 min
About Nádech
From the publisher's feed
Nádech je pořad o duševním zdraví, vztazích a seberozvoji. O tom, co se odehrává uvnitř nás. Co cítíme a proč, jak se vztahujeme sami k sobě i ke světu kolem a jak do toho vstupuje společnost. Podcast…
otevírá nadčasová témata i ta, která souvisejí s aktuálním děním – občas nahlédne i do popkultury a současných trendů. Odpovídat budou odborníci a odbornice, ale také lidé, kterých se témata osobně dotýkají.
Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.