NEMOC není BEZMOC

Slovo „nukleární“ může znít hrozivě. V medicíně však označuje obor, který pracuje s přesně zvoleným radiofarmakem. To se po podání do žíly distribuuje v těle a vyhledává konkrétní struktury nebo receptory. Díky tomu může lékař zobrazit nejen stavbu orgánů, ale i děje, které v nich probíhají.

V rozhovoru s docentkou Hanou Študentovou vysvětlujeme rozdíl mezi radiologií, radioterapií a nukleární medicínou.Zastavujeme se u pojmu teranostika, který propojuje diagnostiku s léčbou: nejprve se ověří, zda nádor nese vhodný biologický cíl, a potom lze tento cíl využít k dopravě léčebného záření. Epizoda navazuje na rozhovor o léčbě karcinomu prostaty a otevírá cestu k další, konkrétnější epizodě o radioligandové léčbě.

Na příkladu karcinomu prostaty ukazujeme rozdíl mezi PSA a PSMA, roli PSMA PET/CT a princip radioligandové léčby.Mluvíme také o tom, proč cílená léčba neznamená nulové riziko pro zdravé tkáně a proč ani pozitivní PSMA vyšetření samo o sobě nezaručuje účinnost léčby. Právě realistické vysvětlení přínosů i hranic pomáhá pacientům rozhodovat sebez zbytečného strachu a falešných očekávání.

Každý z nás někdy prožívá náročné období. Jsme unavení,bez energie, špatně spíme nebo ztrácíme radost z věcí, které jsme dříve měli rádi. Kde je ale hranice mezi běžným stresem a psychickým onemocněním? Jak poznat, že už naše psychika volá o pomoc?

V epizodě s psychiatričkou a psychoterapeutkou Michaelou Krtičkovou povídáme o tom, jak se projevují deprese a úzkostné poruchy, proč jejich první příznaky často přehlížíme a proč psychické obtíže mohou překvapivě začít bolestí těla, nespavostí nebo chronickou únavou. Dozvíte se:

• Jak poznat, že nejde jen o špatné období.
• Jaké varovné signály bychom neměli přehlížet.
• Proč lidé s vyhledáním pomoci často čekají příliš dlouho.
• Jak probíhá první návštěva psychiatra.
• Kdy jsou na místě léky a kdy může pomoci psychoterapie.
• Jak podpořit blízkého člověka, který se potýká s psychickými obtížemi.

Mluvíme o nejčastějších mýtech spojených s psychiatrií, o strachu z diagnózy i o tom, proč je péče o duševní zdravístejně důležitá jako péče o zdraví fyzické. Pokud jste někdy přemýšleli, zda jsou vaše obtíže ještě „normální“, nebo hledáte způsob, jak pomoci někomu ze svého okolí, tato epizoda vám může nabídnout odpovědi, porozumění ipovzbuzení.

Berberin se stal jedním z nejdiskutovanějších doplňkůstravy. Na sociálních sítích získal přezdívku „přírodní Ozempic“ a slibuje podporu hubnutí, regulaci krevního cukru i zlepšení metabolismu. Jsou ale tato očekávání oprávněná? V nové epizodě si s farmaceutkou a odbornicí na léčivé rostliny doktorkou Alicí Sychrovou povídáme o skutečných účincích berberinu, jeho možnostech i rizicích. Co se v epizodě dozvíte?

• Proč se berberinu říká přírodní Ozempic a v čem se od léků na hubnutí zásadně liší?
• Může berberin skutečně pomoci při hubnutí, inzulinové rezistenci nebo zvýšené hladině cukru v krvi?
• Jaký vliv může mít na cholesterol a metabolické zdraví?
• Proč může být nebezpečné kombinovat berberin s některými léky?
• Pro koho není berberin vhodný a na co si dát pozor při výběru doplňku?
• Fungují přírodní spalovače tuků, zelený čaj, kofein nebo jiné rostlinné extrakty?
• Má smysl užívat berberin preventivně v rámci trendu longevity?

V rozhovoru se věnujeme také tomu, proč výsledkylaboratorních studií nemusí automaticky znamenat stejný účinek u člověka a proč ani slibně působící přírodní látky nenahradí změnu životního stylu. Berberin není zázračná pilulka na hubnutí. Výzkum naznačuje možné přínosy proněkteré metabolické ukazatele, ale jeho využití musí zohledňovat zdravotní stav, užívané léky a individuální rizika. Rozhovor, který vám pomůže zorientovat se v informacích o berberinu a dalších přírodních doplňcích na hubnutí. Přínosy berberinu jsou zajímavé, ale důležité je vědět, pro koho, proča za jakých podmínek může mít smysl.

Revma není jen o bolavých kloubech. U některých lidí mohou být prvními příznaky dušnost nebo změny na plicích – ještě před typickými bolestmi rukou. Jak je to možné? Proč lékaři mluví o souvislosti s kouřením? Autoimunitní nemoc může zasáhnout i jiné části těla – včetně PLIC. Může být dušnost nebo kašel jedním z prvních signálů? S pneumoložkou docentkou Martinou Šterclovou si povídáme o tom, jak nemoc probíhá, jak se vyšetřuje a jaké máme dnes možnostiléčby. Protože revma může napadnout i plíce a řada pacientů o tom vůbec neví. Je důležité si nepřivyknout na to, že tělo najednou funguje jinak.

Kupujete omega-3 podle množství rybího oleje na obalu? Tento údaj ještě neříká, kolik EPA a DHA výrobek obsahuje. Omega 3 nejsou módní trend ani zázračná kapsle. Jsou to základní stavební kameny našich buněk. Smysl dávají tehdy, když víme, proč je užíváme. V této epizodě si s profesorem Liborem Vítkem, internistou, klinickým biochemikem a hepatologem vysvětlujeme kolik Omega 3 skutečně potřebujeme, zda stačí jíst ryby, nebo má smysl doplněk. Omega 3 mastné kyseliny patří mezi nejčastěji užívané doplňky stravy. Mají chránit srdce, podporovat mozek a dokážou tlumit zánět. Ale co z toho je podloženo vědou a co už je jen marketing?  Pokud vás zajímá prevence, zdraví srdce, mozku i dlouhodobá kondice, tato epizoda vám pomůže udělat si jasno.

Co má společného špatný spánek s cukrovkou, přibíráním achutí na sladké? Možná mnohem víc, než si myslíme. Velkou roli může hrát spánek a jeho překvapivé propojení s cukrovkou.  V epizodě si s diabetologem docentem Michalem Dubským povídáme o tématu, které se momentálně dostává stále více do popředí: vztah mezi spánkem, metabolismem a diabetem. V rozhovoru se dozvíte: 

• Jak už několik nocí špatného spánku může ovlivnit hladinu cukru v krvi
• Proč máme při únavě větší chutě na sladké
• Jakou roli hraje kortizol – stresový hormon
• Co znamená chronický „neviditelný“ zánět v těle a jak souvisí s cukrovkou
• Jak diabetes naopak zhoršuje spánek
• Kdy je chrápání nebo únava signálem problému

Když dlouhodobě špatně spíme, tělo se může dostat do stavu chronického stresu a chronického zánětu. Spánek není luxus, je to součást prevence.

Na čem doma vaříte a smažíte? Máslo, sádlo, olivový nebo řepkový olej? Víte, co se s tukem začne dít ve chvíli, kdy rozpálíte pánev? „Jakmile se z oleje začne kouřit, je riziko, že jsme překročili jeho kouřový bod a to nechceme,“ říká Ing. Zuzana Kovaľ Malastová, specialistka na výživu a potravinářskou legislativu.

V epizodě se podíváme na nejčastější mýty kolem tuků a olejů. Probereme přepalování tuků, ghee, kokosový tuk i překvapivou pověst řepkového oleje. Dojde i na souboj, který vyvolává emoce už desítky let: máslo versus margarín.

Které zažité rady stále platí a které bychom už měli přehodnotit?

Poslechněte si novou epizodu podcastu NEMOC není BEZMOC

Zinek patří mezi často užívané doplňky stravy. Podporujeimunitu, pomáhá při hojení ran, bývá spojován se zdravou pokožkou, plodností i hormonální rovnováhou. V epizodě si s endokrinoložkou Sylvii Špitálníkovou povídáme o tom, jakou roli zinek v organismu skutečně hraje. Dozvíte se, proč je nezbytný pro fungování buněk, proč nestačí sledovat jen jeho příjem ve stravě a proč více neznamená vždy lépe. Vysvětlíme,kdo patří mezi rizikové skupiny s nedostatkem zinku, proč není jeho diagnostika jednoduchá, jaké jsou možnosti suplementace a kdy může dlouhodobé užívání vysokých dávek naopak škodit. Společně se podíváme i na nejčastějšímýty o zinku a na to, jak rozlišovat mezi vědeckými důkazy a reklamními tvrzeními. Zinek je pro naše tělo nezbytný. To ale neznamená, že čím více ho přijmeme, tím budeme zdravější. I tady platí, že základem je především kvalitní a pestrá strava.

Dítě dnes udělá prstem po displeji tisíce pohybů denně. Kolik jich ale udělá vlastním tělem? Dnešní děti vyrůstají ve světě, kde je obrazovka téměř neustále na dosah ruky. Mobily, sociální sítě a videa se staly běžnou součástí jejich života. Jaký dopad to ale má na jejich zdraví? V rozhovoru si s docentem Daliborem Pastuchou povídáme o tom, jak technologie ovlivňují dětský mozek, spánek, psychiku, pohyb i držení těla. Dozvíte se, jak souvisí čas u obrazovek s obezitou, co znamená „mobilová postura“, jak nastavit zdravá pravidla doma bez zákazů a konfliktů. Mobil není nepřítel, jen je důležité najít rovnováhu mezi online světem a skutečným životem.

Možná vás roky bolí záda, hlava, břicho nebo celé tělo.Vyšetření nic zásadního neukazují, ale bolest je skutečná. Co když vaše tělo nereaguje jen na současnost, ale na něco, co jste zažili v dětství? Trauma totiž nemusí znamenat jen něco extrémního. Někdy je to vyrůstat v nejistotě, dlouhodobém napětí, emočním chladu, mezi hádkami nebo s pocitem, že jste se museli stát dospělým příliš brzy. V epizodě si s klinickou psycholožkou Jaroslavou Raudenskou povídáme o tom, jak mohou nepříznivé zážitky z dětství ovlivnit nervový systém a zvýšit riziko chronické bolesti v dospělosti. Dozvíte se:

• co je trauma a proč si ho mnoho lidí neuvědomuje
• proč bolest není „jen v hlavě“      
• jak souvisí dětství s migrénami, bolestmi zad, únavou nebo střevními potížemi
• kde hledat pomoc a proč není pozdě něco změnit

Když se řekne trauma, mnoho lidí si představí extrémnísituace. Jenže trauma může mít i mnohem méně viditelnou podobu. Mnoho lidí si své trauma vůbec neuvědomuje. Přesto může jejich tělo zůstávat roky ve střehu.