Otevřený rozhovor o umělém oplodnění (IVF) a o tomu, kdy nečekat a začít řešit problém s otěhotněním. Dozvíte se, jak probíhá první návštěva IVF centra, jaké jsou možnosti léčby neplodnosti a co vás čeká při samotném procesu umělého oplodnění. Společně s gynekoložkou z IVF centra, Simonou Jirsovou vysvětlujeme celý postup umělého oplodnění, jaká vyšetření se provádí u ženy a muže, kolik stojí celý procesa co vše hradí pojišťovna. Epizoda je ideální pro všechny, kteří zvažují IVF, nedaří se jim otěhotnět, nebo chtějí lépe porozumět možnostem moderní reprodukční medicíny. Cesta k miminku nemusí být vždy přímá. Důležité je vědět, že existují možnosti a odborná pomoc.

Dušnost při chůzi do schodů, horší kondice, pocit, že už „nemůžete popadnout dech“ tak jako dřív. Mnoho lidí si podobné změny vysvětluje věkem, stresem nebo únavou. Jenže někdy může jít o první signál, že se něco děje s plícemi. V epizodě si s pneumoložkou docentkou Martinou Šterclovou, povídáme o plicní fibróze, které může začínat velmi nenápadně. Pozor! Časné odhalení hraje zásadní roli pro další roky života. Co je plicní fibróza? Jednoduše řečeno jde o postupné jizvení plicní tkáně. Plíce ztrácejí pružnost a člověku se může postupně hůře dýchat. V epizodě uslyšíte: jak poznat, že dušnost už není normální, první příznaky plicní fibrózy, jak probíhá diagnostika a léčba.

Tradiční čínská medicína patří k tématům, která rozdělují společnost. Pro jedny představuje cestu, jak lépe porozumět vlastnímu tělu, pro druhé je synonymem něčeho, čemu nedůvěřují. Přesto ji dnes vyhledává stále více lidí – často ve chvíli, kdy je trápí únava, trávení, opakované infekce, hormonální potíže nebo pocit, že se necítí dobře. S Petrou Uríkovou, lékařkou, terapeutkou a lektorkou tradiční čínské medicíny, vysvětlujeme, co tradiční čínská medicína skutečně je, na jakých principech stojí a v čem se liší od klasického západního pohledu na zdraví. Mluvíme o tom, proč se nesoustředí jen na jednotlivý symptom, ale snaží se hledat souvislosti mezi tělem, životním stylem, psychikou a každodenními návyky. Nejde o hledání zázračné metody, ale způsobu jak lépe rozumět signálům vlastního těla.

Můžete mít normální cholesterol, zdravě jíst, sportovat, přesto být ve vyšším riziku infarktu nebo mrtvice. Důvodem může být lipoprotein(a) neboli Lp(a). Je to geneticky podmíněný rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění, který může zůstávat dlouhé roky skrytý. Často se o němčlověk dozví až po vážné zdravotní události, přestože běžné výsledky cholesterolu mohou vypadat dobře. V této epizodě si s docentem Michalem Dubským specialistou na diabetologii a prevenci komplikací cévních onemocnění, vysvětlíme, proč normální cholesterol nemusí být vždy v pohodě, kdo by si měl Lp(a) určitě nechat změřit, co funguje a co jsou jen internetové mýty a jaké nové možnosti léčby přicházejí v úvahu. Máte v rodině výskyt infarktu, mrtvice nebo vysoký cholesterol v mladším věku? Tak si neváhejte pustit tuto epizodu. Jeden krevní test přinese informaci na celý život.

Testosteron se v poslední době stal téměř symbolem energie, výkonu a „lepší verze sebe sama“. Na sociálních sítích i v diskusích se často objevují doporučení, jak si jeho hladinu „optimalizovat“. Alarmující je, že často i bez jasné diagnózy a lékařského dohledu. Jenže testosteron není doplněk stravy. Je to silný hormon, který ovlivňuje celé tělo. V této epizodě si s uroložkou Michaelou Matouškovou vysvětlujeme, kdy má léčba testosteronem skutečně smysl a kdy už jde o nadužívání, které může přinést víc rizik než užitku. Zaměřujeme se na situace, které dnes vídáme čím dál častěji – mladí muži bez jasné diagnózy, biohacking, tlak na výkon nebo snaha „zpomalit stárnutí“. Rozebíráme také časté mýty zinternetu a sociálních sítí: pomůže testosteron na únavu? Jebezpečné jeho dlouhodobé užívání? A má své místo u žen, například v období menopauzy? Epizoda přináší jasný pohled na to, co se v těle skutečně děje, když testosteron dodáváme zvenku – včetně dopadů na plodnost, psychiku nebo srdce a cévy. Protože ne všechno, co slibuje rychlé zlepšení, je bezpečná cesta.

Menopauza mění ženské tělo víc, než si často připouštíme. Některé změny zůstávají skryté, nebo se o nich nemluví.Pocit tlaku v podbřišku, „něco navíc“ v pochvě, diskomfort při pohybu nebo při s-xu. Možná i drobné krvácení nebo změna v oblasti močové trubice. Mnoho žen si tyto příznaky vysvětluje jako běžnou součást stárnutí. Ve skutečnosti ale může jít o sestup pánevních orgánů (prolaps). V této epizodě si s urogynekologem, profesorem Jaromírem Mašatouvysvětlíme, co se děje s pánevním dnem v menopauze a proč tyto potíže vznikají. Dozvíte se, jaké jsou první signály, kdy je vhodné vyhledat lékaře a jaké jsou dnešní možnosti řešení. Mluvíme i o tom, proč ženy často přizpůsobují svůj život potížím místo toho, aby je řešily a jak to změnit. Tělo se s věkem mění, ale to neznamená, že musíme přijmout nepohodlí jako nový standard.

V epizodě se věnujeme plodnosti z pohledu dnešní doby, kdy stále více žen i mužů zvažuje své rodičovství v jiném časovém horizontu, než bylo běžné. Otevřeně mluvíme o možnostech zmrazení vajíček a spermatu (tzv. social freezing) i o situacích, kdy přichází na řadu darování vajíček jako jedna z cest k vytouženému dítěti. Společně s gynekoložkou SimonouJirsovou vysvětlujeme, jak tyto metody fungují v praxi, pro koho jsou vhodné a jaká je jejich reálná úspěšnost. Dotýkáme se nejen medicínské stránky, ale i psychiky, rozhodování a očekávání, která si s sebou lidé často nesou. Srozumitelný a realistický pohled na možnosti moderní reprodukční medicíny a pomoc zorientovat se v tom, kdy dává smysluvažovat o zmrazení buněk a kdy je na místě hledat jiné cesty k plodnosti.

Máme dnes víc informací o s-xu než kdy dřív. Stačí pár kliků a víme skoro všechno. Přesto jako bychom tomu rozuměli čím dál míň. Přibývá mladých lidí, kteří nemají žádnou s-xuální zkušenost, ale zároveň jsou v kontaktu s pornografií každýden. Mnozí nechtějí vztah, nechtějí se vázat a někdy ani nechtějí s-x. Mluvíme o výkonu a o-gasmu, ale mnohem méně o chuti, blízkosti a tom, co se děje uvnitř nás. Jak dnes vypadá s-xualita mladé generace a co s ní dělají sociální sítě nebo platformy jako OnlyFans? O tom si budu povídat s novinářkoua autorkou Hanou Vackovou. S-xualita není jen to, co vidíme na obrazovce. Vnímejme to jako vztah k sobě, k vlastnímu tělu a k druhému člověku, který vzniká z blízkosti a porozumění.

Zánět močových cest patří mezi nejčastější zdravotní potíže, zejména u žen. První příznaky bývají nenápadné – pálení při močení, časté nutkání na toaletu nebo tlak v podbřišku. V této epizodě si s uroložkou Michaelou Matouškovou vysvětlujeme, jak zánět močových cest vzniká, jak ho bezpečně poznat a co dělat hned při prvních příznacích. Dozvíte se, kdy mohou pomoci režimová opatření a kdy už je nutné vyhledat lékaře. Věnujeme se také častým chybám, které lidé dělají při samoléčbě, a vysvětlujeme, proč se zánětymočových cest často vracejí. Odpovíme i na praktické otázky z běžného života – jakou roli hraje pitný režim, hygiena, intimní život nebo doplňky stravy. Epizoda přináší srozumitelný a praktický návod, jak svému tělu porozumět a jak předejít komplikacím. Zánět močových cest není jen nepříjemnost – je to signál, který bychom neměli ignorovat.

Bolest lokte dnes netrápí jen sportovce. Tenisový a golfový loket se často objevují i u lidí, kteří pracují na počítači nebo mají jednostrannou zátěž. Přesto se často řeší jen klidem, který ale problém dlouhodobě nevyřeší. V epizodě se díváme na bolest lokte z pohledu fyzioterapie. S fyzioterapeutkou Jindřiškou Mlčkovou vysvětlujeme, že příčina často není jen v lokti, ale souvisí s fungováním celé horní končetiny, ramene a držení těla. Dozvíte se, co dělat při prvních příznacích, jak má vypadat účinné cvičení, čemu se vyhnout a jak nastavit každodenní návyky, tak, aby se bolest nevracela. Praktickýprůvodce pro každého, kdo chce bolest lokte opravdu řešit, nejen tlumit.