Odtajněno

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/odtajneno

Když Vladimír Iljič Lenin plánoval bolševický převrat, měl se odehrát po celém světě. Z ráje pro dělníky totiž dělníci nesměli mít kam utéct. A tak se ve své době odehrály bolševické revoluce v mnoha státech Evropy. A jedna z nich i u nás. Tvářila se přitom všemožně, jenom ne bolševicky.

CELÉ DÍLY NA: www.herohero.co/odtajneno


Pokud se vydáte po stopách nějaké pověsti, obvykle na konci narazíte na něco reálného. Na skutečnou událost, kolem které se nabalila spousta nesmyslů. Takzvaný Pérák je ale opačný případ. Nejprve existovala legenda a nakonec se objevil Pérák skutečný. Těsně po válce natočil Jiří Trnka animovaný film Pérák. Pojednává o tajemném skákajícím muži-přízraku, který se pohybuje ztemnělým městem a škodí nacistickým okupantům. Zpočátku ale Pérák pro zábavu nebyl. Jeho předlohou byl Spring-heeled Jack, přízrak pohybující se po Velké Británii. Za protektorátu se Pérák stal jakousi útěchou, že nenáviděným nacistům někdo zatopí. Ale šel z něj i strach.

V jedné z rozhlasových scének lidového baviče Jardy Štercla před několika desítkami let zazněla hláška: To jsou rozumný zajíci, ti po sobě nechají i střílet. Šterclův vtip se ale odehrál i ve skutečnosti. Nešlo však o zajíce, ale o takzvanou pokrokovou mládež, která po sobě dobrovolně nechala střílet na našich hranicích. Zní to šíleně a šílené to je. A ještě šílenější je, že se naši pohraničníci tehdy stali největšími převaděči v historii.

Na počátku července 1991 získává tehdejší federální ministerstvo obrany od vojenského zpravodajství informaci, že takzvaná červená rtuť - bájná a tajná příměs do dokonalých atomových zbraní, se pašuje přes Československo do Spojených států. Do Ameriky ji má odvézt letoun z letiště Ostrava-Mošnov.

CELÉ DÍLY JEN NA: www.herohero.co/odtajneno

Záluží u Mostu, 19. července 1974. Pár minut po osmé hodině večer se ve zdejší chemičce ozývá nejsilnější výbuch v naší historii. Na místě zahyne 16 pracovníků továrny, jeden kolemjdoucí zemře o tři dny později v nemocnici a osmnáctou obětí se stane technik při likvidaci trosek. K dramatickému ději dochází i v jedné z okolojedoucích tramvají.

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/odtajneno

Komunistický režim zadrátoval hranici s Rakouskem a se západním Německem v roce 1951. Hranice se změnila na bojovou zónu. Velitelem nově zřízené Pohraniční stráže se stal Ludvík Hlavačka, nechvalně známý sadista z věznice v Uherském Hradišti. Své brutální metody zavedl i na hranicích. Jenže hned po založení Pohraniční stráže se Hlavačka stal smutným hrdinou zpackané akce, kterou dokonce pojmenoval sám po sobě.

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/odtajneno

Církevní hodnostáře dnes vnímáme většinou jako skupinu postarších důstojných pánů, kteří si zakládají právě na své důstojnosti. Z biskupských paláců jako by se důstojnost v letních měsících otevřenými okny přímo linula na ulici a rozlévala se po okolí. To v Olomouci ve druhé polovině 16. století se z oken biskupského paláce linul řev vražděných a slušní lidé biskupství obcházeli obloukem. Na konci 16. století se na olomouckém stolci střídají biskupové jak na orloji. Vilém Prusinovský z Víckova umírá náhle 16. června 1572 ve věku 38 let. Jeho nástupcem je zvolen Jan XVII. Grodecký a umírá náhle 6. ledna 1574 ve věku 48 let. Tomáš Albín z Helfenburka je olomouckým biskupem přesně rok - náhle umírá 10. března 1575. Jan XV. Mezon z Telče umírá rovněž náhle 6. února 1578 ve věku 36 let. Svědectví o podivném dění v paláci je hned několik. Proč tolik zločinů na jednom biskupství? Kněžími jsou v té době nejčastěji bohatí šlechtici, kteří zastávají církevní úřady kvůli značným prebendám. O nějakém celibátu či chudobě nemůže být v renesanční době ani slechu. Není tak divu, že jednotliví kanovníci jsou ve skutečnosti intrikáni, kteří se souboji mezi sebou snaží získat co největší výhody. Kdo ale z nich byl oním vraždícím monstrem?

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/odtajneno

Autor tohoto podcastu se již několikrát přesvědčil o zhoubném vlivu světové kinematografie na vnímání dějin. Stokrát promítaný film se stává v očích diváků historickou skutečností.

A tak všichni "víme", že císař Rudolf II. byl sice trochu potrhlý, ale jinak obyčejný chlap, který se tak trochu bojí své partnerky, panovačné hraběnky Stradové. Jenže Kateřina Stradová nebyla hraběnka, dělat peklo císaři jednoduše nešlo a výsledkem jejich vztahu byl pravděpodobně nejurozenější deviant, šílenec, ožrala, násilník a vrah.

Jmenoval se Julius Caesar D'Austria a byl synem Rudolfa II. a Kateřiny Stradové. Ve svých dvaceti letech už byl známým pijanem, který vymetal nevěstince, provokoval rvačky, a tak ho odklidili na zámek v Českém Krumlově, ale tam páchal ostudu a pohoršení dál.

Opilecké scény vyvrcholí na počátku roku 1608 při krvavém posvícení. Jeho smutnou hlavní postavou se stane dcera lazebníka, kterou její rodiče Juliovi dohodili jako milenku…

Po druhé světové válce se v Československu zavedla velmi ořezaná podoba demokracie v podobě pěti povolených politických stran, spojených v takzvané Národní frontě. Bylo to prý kvůli tomu, že jiné strany, například agrárníci, "zradily národ", což není pravda. Druhý důvod zní, že namísto hádek a politických půtek je třeba se spojit a spolupracovat. Jenže komunisté už dávno hráli jinou hru.

Novinář a badatel Jaroslav Mareš už mnoho let hledá zapomenuté a utajené příběhy, které měly zůstat už navždy uzavřené v archivech. Některé z nich se do střežených archivů dostaly kvůli tomu, že by kvůli jejich zveřejnění měl někdo pořádnou ostudu. Čtrnáctá epizoda podcastu Odtajněno má název Československý Černobyl.

Důležité události se poznají podle toho, že si každý vybaví, co dělal, když se o nich dozvěděl. Starší mezi námi přesně vědí, co dělali, když zastřelili Kennedyho. Moje generace si pamatuje, co dělala 11. září 2001. Další takovou událostí je výbuch v Černobylské jaderné elektrárně. Ale Československo mělo také svůj Černobyl. Jen se o něm dosud moc nemluví.