Zlatá horečka a honba za pokladem je v posledních desetiletích docela vzácný úkaz. Ale když se na počátku roku 2023 odtajnila mapka, podle které se po válce nedaleko vesnice Ommeren v nizozemské provincii Gelderland neúspěšně hledal zlatý poklad, jedna taková vypukla. Málokdo tuší, že za vším stojí československý občan na útěku.

Za minulého režimu se všechno tajilo - aby se neznepokojovalo obyvatelstvo. Výsledek byl přesně opačný - obyvatelstvo nevěřilo uklidňujícím zprávám, protože tušilo, že se mu všechno tají. Ale netušilo, co všechno se tají. Hlavními hrdiny tohoto příběhu jsou vejce. Jen málo průšvihů naší historie se podařilo komunistům úplně ututlat. Případ otrávených vajec z roku 1981 patří mezi ně. Představte si, že ve vejcích dodávaných do obchodů se dostala ta, která v sobě měla tolik rtuti, že mohla způsobit smrtelnou otravu.

Žulový obelisk na třetím nádvoří pražského hradu míjejí turisté většinou bez povšimnutí. Málokdo ví, že jeho postavení zde trvalo téměř deset let a podařilo se až na třetí pokus. Ten první navíc provázela historka jak vystřižená z filmové grotesky. Laurel a Hardy stěhují piano. Slavná groteska byla natočena ve Spojených státech v roce 1932. Hlavní hrdinové dostali za úkol vynést těžký hudební nástroj do příšerně dlouhých schodů. No a protože to jsou Laurel a Hardy, v průběhu operace se piano vytažené s největší námahou hned několikrát vydá na cestu dolů.

Bylo to v únoru 1946, kdy Američané cosi vykopali ve středočeských Štěchovicích, odvezli to a po třech týdnech to vrátili. Od té doby panují dohady, zda si něco nenechali. Jenže - vyzvednutí štěchovického archivu byla jen malá část daleko větší loupežné akce na našem území. A jak to vypadá, Štěchovice byly jen návnadou, kterou jsme spolkli i s navijákem.

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/odtajneno

Když Vladimír Iljič Lenin plánoval bolševický převrat, měl se odehrát po celém světě. Z ráje pro dělníky totiž dělníci nesměli mít kam utéct. A tak se ve své době odehrály bolševické revoluce v mnoha státech Evropy. A jedna z nich i u nás. Tvářila se přitom všemožně, jenom ne bolševicky.

CELÉ DÍLY NA: www.herohero.co/odtajneno


Pokud se vydáte po stopách nějaké pověsti, obvykle na konci narazíte na něco reálného. Na skutečnou událost, kolem které se nabalila spousta nesmyslů. Takzvaný Pérák je ale opačný případ. Nejprve existovala legenda a nakonec se objevil Pérák skutečný. Těsně po válce natočil Jiří Trnka animovaný film Pérák. Pojednává o tajemném skákajícím muži-přízraku, který se pohybuje ztemnělým městem a škodí nacistickým okupantům. Zpočátku ale Pérák pro zábavu nebyl. Jeho předlohou byl Spring-heeled Jack, přízrak pohybující se po Velké Británii. Za protektorátu se Pérák stal jakousi útěchou, že nenáviděným nacistům někdo zatopí. Ale šel z něj i strach.

V jedné z rozhlasových scének lidového baviče Jardy Štercla před několika desítkami let zazněla hláška: To jsou rozumný zajíci, ti po sobě nechají i střílet. Šterclův vtip se ale odehrál i ve skutečnosti. Nešlo však o zajíce, ale o takzvanou pokrokovou mládež, která po sobě dobrovolně nechala střílet na našich hranicích. Zní to šíleně a šílené to je. A ještě šílenější je, že se naši pohraničníci tehdy stali největšími převaděči v historii.

Na počátku července 1991 získává tehdejší federální ministerstvo obrany od vojenského zpravodajství informaci, že takzvaná červená rtuť - bájná a tajná příměs do dokonalých atomových zbraní, se pašuje přes Československo do Spojených států. Do Ameriky ji má odvézt letoun z letiště Ostrava-Mošnov.

CELÉ DÍLY JEN NA: www.herohero.co/odtajneno

Záluží u Mostu, 19. července 1974. Pár minut po osmé hodině večer se ve zdejší chemičce ozývá nejsilnější výbuch v naší historii. Na místě zahyne 16 pracovníků továrny, jeden kolemjdoucí zemře o tři dny později v nemocnici a osmnáctou obětí se stane technik při likvidaci trosek. K dramatickému ději dochází i v jedné z okolojedoucích tramvají.

CELÉ DÍLY POUZE NA: www.herohero.co/odtajneno

Komunistický režim zadrátoval hranici s Rakouskem a se západním Německem v roce 1951. Hranice se změnila na bojovou zónu. Velitelem nově zřízené Pohraniční stráže se stal Ludvík Hlavačka, nechvalně známý sadista z věznice v Uherském Hradišti. Své brutální metody zavedl i na hranicích. Jenže hned po založení Pohraniční stráže se Hlavačka stal smutným hrdinou zpackané akce, kterou dokonce pojmenoval sám po sobě.