Domácí biometan může podle odhadů nahradit 15 až 20 % spotřeby zemního plynu, který teď Česko draze dováží. Produkce českého biometanu je ale zatím stále v počátcích a je nutné během příštích let výrazně navýšit kapacity. Více v Pod proudem s Tomášem Voltrem, výkonným ředitelem Energy financial group a Martinem Schwarzem, vedoucím sekce Biometan, CZ Biom.

Zájem firem o výrobu zeleného vodíku výrazně roste. V Česku jsou zatím v provozu spíše pilotní projekty. Start ostrého provozu prvního průmyslového elektrolyzéru se už ale blíží.

Slovenské parlamentní volby na konci září určí mimo jiné i

Evropa je odhodlaná zvítězit v zelené transformaci. Hrozbou je ale chybějící společný trh čistých technologií, protekcionismus USA a agresivní čínští výrobci.

Za necelý rok od chvíle, kdy americký prezident Joe Biden představil revoluční protiinflační balíček (IRA), který v USA položil základy pro mohutnou investiční vlnu do čisté energetiky, představila Evropská unie řadu kroků, aby americký náskok stáhla. Aby ale Evropa obstála v dravé mezinárodní konkurenci, bude se muset vypořádat s protekcionismem Spojených států amerických a dravými čínskými podnikateli.

Poslechněte si speciální debatu s europoslancem Luďkem Niedermayerem (TOP 09), Zdeňkem Sobotkou (SOLEK Holding), Martinem Sedlákem (SME, AliES) a Tatianou Mindekovou (AliES).

Česko zaostává v klimatické transformaci. Proměna tuzemské energetiky se před lety v podstatě zastavila. A teď se jen pomalu rozbíhá. Zelené projekty přitom nabývají na významu a velké společnosti k nim tlačí veřejná poptávka i nejnovější evropská legislativa. 

Jak se v Česku klimatické transformaci daří a co nejvíce pokulhává? Jakou roli v procesu klimatické transformace hrají banky a finanční instituce? K čemu slouží a co vlastně jsou tak zvané zelené dluhopisy?

Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Lenka Nováková, ředitelka Primárních emisí z ČSOB a Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.

Česko potřebuje pro úspěšnou transformaci své energetiky co nejrychleji začít s budováním velkých zdrojů. Ty totiž v posledních letech v podstatě vůbec nepřibývají. Stejně tak se budeme muset zaměřit na rozvoj větrných parků, které dokáží vykrýt zimní měsíce a nahradit tak v té době chybějící výkon solárních zdrojů.

Co nejvíc brání rozvoji velkých projektů? Jak se liší zkušenosti ze solárního byznysu v Jižní Americe a u nás? A na jakých principech fungují energeticky soběstačné kampusy?

Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Roland Hofman, spoluzakladatel skupiny Urbanity a Zdeněk Sobotka, podnikatel a vizionář v oboru obnovitelných zdrojů energie, zakladatel a CEO společnosti SOLEK s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.

Do roku 2030 může Česko díky evropským penězům postavit až 17 GW nových obnovitelných zdrojů. Díky této investiční vlně vzniknou desítky tisíc nových pracovních míst a do státního rozpočtu připlují desítky miliard korun. Podle studie společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky jde o obrovskou příležitost, která může Česku pomoci jak ekonomicky, tak i v rámci boje s klimatickou změnou. Podaří se tuto šanci využít? O tom si Ondřej Novák povídá s programovým ředitelem Svazu moderní energetiky Martinem Sedlákem a manažerem strategických projektů pro energetiku Deloitte Miroslavem Lopourem.

Decentralizace energetiky je absolutní trend a cesta, jak zvýšit energetickou bezpečnost a soběstačnost. Česko v něm ovšem zaostává za západními zeměmi Evropské unie. Chybí legislativa, dostatek odborných poradců, ale i jasná a dlouhodobá koncepce státu. 

Podle čeho se rozhodují malí investoři a domácnosti při budování vlastních energetických zdrojů? Jak podporuje decentralizaci stát? A jak decentralizace energetiky souvisí s tolik potřebnou dekarbonizací českého teplárenství?

Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT se zaměřením na energetickou účinnost a Jakub Maščuch, odborník na inovace v energetice, který také vede Laboratoř organických Rankinových cyklů a jejich aplikací v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze a poradce prezidenta pro energetiku

Komunitní energetika je v rámci Evropy už zavedený pojem. Bohaté zkušenosti mají třeba v Rakousku, Německu nebo v Belgii. Ačkoliv má český model podle novely Lex OZE 2 řadu dobře nastavených vlastností, v lecčems se může stále inspirovat v nedalekém zahraničí. Díky tomu může využít funkční prvky lokální výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejího sdílení mezi členy společenství z jiných států Evropy. Dokládá to studie Outlook komunitní energetiky v Evropě, kterou vypracoval Svaz moderní energetiky.

Hosté speciálního dílu z live vysílání podcastu Pod proudem jsou Martin Ander, expert na komunitní energetiku, Svaz moderní energetiky, Martina Krčová, radní Energetického regulačního úřadu, Radim Černý, místopředseda představenstva ČEZ Distribuce a Vojtěch Krajíček, Doucha Šikola advokáti.

V Krušných horách se finalizuje průzkum a přípravné práce na těžbě lithia. Firma Geomet, z většiny vlastněná společností ČEZ, spolupracuje s experty z celého světa a už brzy by chtěla mít hotovou studii proveditelnosti. Pokud projekt získá potřebná povolení, mohla by těžba lithia začít už v roce 2027. Může přitom jít o zásadní a velkolepý projekt, a to nejen v samotné těžbě, ale i ve výrobě baterií. 

Jak daleko pokročila příprava těžby lithia? Jak složité je se do ní pustit? A jak je na tom Česko dnes v oblasti akumulace energie?

Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Tomáš Vrbický, geolog a technolog na projektu těžby lithia na Cínovci ze společnosti Geomet a Tomáš Kazda, docent na VUT v Brně a výzkumník v oblasti baterií s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.