Podcasty Retro Nation

Druhý díl série Paměťové naděje a krize nás zavede do éry, kdy počítačová paměť nebyla anonymním křemíkovým čipem, ale fascinujícím kusem jemné mechaniky, drátů a fyziky.

Michal Rybka mapuje vývoj feritových pamětí (magnetic core memory), které v 50. až 70. letech držely data díky magnetické hysterezi a staly se základem výpočetního programu Apollo. Dozvíte se, jak fungovala adresace v 2D mřížkách, proč bylo čtení z feritových jader destruktivní a muselo být okamžitě následováno opětným zápisem, a jak vznikala unikátní core rope memory – pevná paměť pro palubní počítač AGC, do níž se programový kód pro přistání na Měsíci doslova ručně zašíval pomocí speciálních jehel.

Druhá část dílu sleduje dramatický nástup polovodičových pamětí – od statických SRAM obvodů až po revoluční objev Roberta Dennarda z IBM, který v roce 1966 navrhl jednotranzistorovou buňku DRAM (1T1C). Wolf vysvětluje, proč tyto mikroskopické kondenzátory vyžadují neustálé obnovování (refresh) každých několik milisekund, jak asynchronní paměti nahradila SDRAM a DDR architektura a proč u legendárních osmibitů jako ZX Spectrum či Commodore 64 najdete u paměťových čipů ikonické 100nF odrušovací kondenzátory. Nechybí ani přehled exponenciálního růstu paměťových kapacit od 128 bytů v konzoli Atari VCS až po dnešní vícekanálové DDR5 moduly.

Pořad najdete na všech běžných platformách a s předstihem na patreon.com/retronation.cz.

Podcasty a další obsah ⁠⁠⁠RetroNation.cz⁠⁠⁠ můžeme natáčet kvůli podpoře ⁠od komunity na ⁠⁠Patreonu⁠⁠. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email ⁠⁠⁠[email protected]⁠⁠⁠.

Nová série Wolfcastu otevírá téma počítačových pamětí od jejich úplných teoretických základů. Michal Rybka rozebírá rozdíl mezi bezestavovými systémy a stavovými automaty a vysvětluje, proč bez vnitřního stavu, paměti a podmíněných skoků nedosáhneme na turingovskou úplnost. Dozvíte se, co říká věta o prostorové hierarchii, jak Savitchova věta dokazuje, že více dostupné paměti umožňuje řešit principiálně složitější problémy, a v čem spočívá zásadní omezení známé jako von Neumannovo hrdlo, které limituje propustnost mezi procesorem a pamětí.

Druhá část dílu přináší fascinující portrét samotného Johna von Neumanna – univerzálního matematika, který v osmi letech ovládal kalkulus, vtipkoval ve starořečtině a podílel se na projektech ENIAC, EDVAC i na Manhattan Projectu. Dozvíte se, v čem se jeho abstraktní uvažování lišilo od vizuálního přístupu Richarda Feynmana, co je to kuriózní paměť WORM (Write Only Memory) a jaká je fyzikální realita čipů v našich počítačích – od osvěžovaných kondenzátorů v DRAM přes bistabilní obvody SRAM až po chycené elektrony a degradaci izolační vrstvy u Flash pamětí.

Podcasty a další obsah ⁠⁠RetroNation.cz⁠⁠ můžeme natáčet kvůli podpoře ⁠od komunity na ⁠Patreonu⁠. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email ⁠⁠[email protected]⁠⁠.

Rok 1997. Doba, kdy PC definitivně převzalo nadvládu, CD-ROMy přetékaly multimediálním obsahem a internet byl pro většinu lidí ještě novým příslibem.

V dalším díle pořadu Rewind vás Mirek Pakr zavede do roku plného zásadních herních i technologických skoků. Jelikož se soutěžní hry v tomto díle tipovaly naživo přímo na srpnovém srazu v Červeném Újezdě, klasická posluchačská tipovačka má ještě měsíc dovolenou.

V časopiseckém okénku nahlédneme do nekompromisních redakčních válek mezi Excalibrem, Levelem a Score. Připomeneme si divoký souboj o budoucnost Amigy, ostrou rétoriku o „Mercedesu mezi magazíny“ i pohnutý dopis čtenáře postiženého ničivými povodněmi na Moravě. Prozkoumáme také tehdejší výstřelky techniky: drahé „kazetové“ Pentium II, kapesní organizér Palm Pilot a unikátní digitální foťák Sony Mavica, do kterého se vkládaly klasické 3,5" diskety. Na závěr vás pobaví filmové pecky Muži v černém a Lhář Lhář s Jimem Carreym, doplněné o kousek demoscénové magie v podobě portu ikony Second Reality na Commodore 64.

Podcasty a další obsah ⁠⁠RetroNation.cz⁠⁠ můžeme natáčet kvůli podpoře ⁠⁠od komunity na Patreonu⁠⁠. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email ⁠⁠[email protected]⁠⁠.

Dáme si malou hádanku. Jak se jmenuje film založený na řecké báji, s triky Raye Harryhausena, kde nevystupuje Perseus?

Modří již vědí, jsou to Iásón a Argonauti. Tento epos vznikl dobrých osmnáct let před kultovním Soubojem Titánů a už v té době oplýval úžasnými triky z dílny pana Harryhausena. Těšit se tak můžete na scény s obrovskou bronzovou sochou Tálóa, se sedmihlavou hydrou, harpyjemi a konečně na bitvu s rovnou sedmi kostlivci najednou.

Tento mnohdy opomíjený vizuální skvost nicméně nakonec nepřinesl očekávaný zisk, jeho otevřený konec se nikdy nedočkal pokračování. I tak jsme se mu ale rozhodli zasvětit další díl podcastu Naše filmy, protože si zejména za svou vizuální stránku naši i vaši pozornost rozhodně zaslouží.

Podcast Naše filmy vychází pravidelně jednou měsíčně. Prvních 15 minut je pro všechny k poslechu zdarma, zbytek podcastu je dostupný pro patrony. Chcete se se stát patronem? Čeká na vás mnohem víc bonusů! Více najdete zde https://www.patreon.com/retronationcz.

Rok 1985. Čas, kdy pískání kazetových magnetofonů připomínalo komunikaci s mimozemšťany a osmibity jako ZX Spectrum či Commodore 64 byly na absolutním vrcholu.

V tomto speciálním díle vás Mirek Pakr vezme přímo na 8. sraz Retro Nation v Červeném Újezdu, kde se mezi stovkami arkádových automatů vzpomínalo na dobu, kdy se hry definitivně stávaly součástí popkultury. Uslyšíte záznamy z živého tipování herních legend jako Gauntlet, Commando či Saboteur, u kterých fanouškům v sále stačila často jediná zvuková ukázka, aby okamžitě věděli.

V technologickém okénku prozkoumáme revoluční Amigu 1000, kterou na pódiu křtil sám Andy Warhol, i první Windows 1.0, jež tehdy mnozí považovali spíše za sci-fi než za praktický nástroj. Dozvíte se, jak Nintendo pomocí robota R.O.B. oklamalo americký trh, a prolistujete časopisy, které se právě v roce 1985 začaly měnit v dravou herní žurnalistiku s vlastním humorem. Na závěr nás čeká filmový kontrast par excellence: kultovní jízda DeLoreanem v Návratu do budoucnosti a hořkosladká poetika české klasiky Vesničko má středisková.

Podcasty a další obsah ⁠⁠RetroNation.cz⁠⁠ můžeme natáčet kvůli podpoře ⁠⁠od komunity na Patreonu⁠⁠. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email ⁠⁠[email protected]⁠⁠.

Závěrečný díl naší výpravy do „počítačové zoologie“ nás zavede do světa hypervýpočtů a neturingovských strojů, které se pokoušejí překonat limity klasické informatiky.

Michal Rybka rozebírá koncepty, jako jsou orákula odpovídající na nerozhodnutelné otázky, Zenonovy stroje provádějící nekonečno operací v konečném čase nebo relativistické systémy využívající extrémní gravitaci černých děr k okamžitým výpočtům. Dojde i na kontroverzní hypotézy Rogera Penrose o nealgoritmické povaze lidského vědomí a na „magické filtry úspěchu“ v kvantových hypermodelech, které by teoreticky dokázaly nemožné, kdyby nám v tom nebránil fyzikální šum a limity vesmíru.

Přestože nás vesmír často odmítá pustit k „hezkým věcem“ skrze požadavky na nekonečnou přesnost či energii, série končí smířlivým pohledem na praktickou realitu. Namísto stavění nedosažitelných matematických katedrál se ukazuje, že budoucnost patří hybridizaci a „špinavým“ aproximativním výpočtům, které jsou biologickému světu přirozené. Zjistíte, proč je vaření „od oka“ geniální výpočetní strategií a proč i ty nejjednodušší staré tabulky zůstávají relevantní technologií i v éře superinteligence.

Podcasty a další obsah ⁠RetroNation.cz⁠ můžeme natáčet kvůli podpoře ⁠od komunity na Patreonu⁠. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email ⁠[email protected]⁠.

Po poslední živé debatě o sérii Evil Dead jsme po vypnutí mikrofonů strávili ještě dobrých pár desítek minut hovorem o naší fascinaci deadity, tedy zombíky posedlými smrtelným zlem.

Netrvalo dlouho a začali jsme přemýšlet, jaká další monstra nás ve filmech dodnes tak neuvěřitelně fascinují. A téma pro dnešní povídání bylo na světě! Každý z nás si připravil pár filmových příšer, a aniž bychom si je předem prozradili, probereme jejich vliv na kinematografii a popkulturu obecně.

Zmíníme upíry, mimozemšťany, bájné nestvůry, nebo snad duchy? Kdo ví. A možná dojde i na pár chapadel. Doufáme, že budete náš podcast na konci vypínat s pocitem: „Sakra, tenhle film si kvůli tomuhle monstru musím okamžitě pustit!“

Podcast Naše filmy vychází pravidelně jednou měsíčně. Prvních 15 minut je pro všechny k poslechu zdarma, zbytek podcastu je dostupný pro patrony. Chcete se se stát patronem? Čeká na vás mnohem víc bonusů! Více najdete zde https://www.patreon.com/retronationcz.

Rok 2007 byl zvláštní mezistanice. Papírové herní časopisy ještě vládly, DVD přílohy byly malý datový kamion, internet už brousil kosu… a do kapsy nám právě lezla budoucnost v podobě prvního iPhonu.

V tomhle Rewindu se vracíme do července 2007. Čekají vás tři herní hádanky, listování Levelem a Score, vzpomínka na dobu, kdy nová hra uměla poslat grafickou kartu do předčasného důchodu, první velké dotykové sny – iPhone, začátky Kindle, nástup Androidu, filmy Ratatouille a Vratné lahve – a na úplný závěr demoscénová šílenost fr-041: Debris, která vypadá jako video z budoucnosti, ale má velikost, která vás šokuje – dozvíte se na konci videa!

Poznáte všechny tři hry? Svoje tipy pište do komentářů nebo posílejte na [email protected]⁠ .

Podcasty a další obsah ⁠RetroNation.cz⁠ můžeme natáčet kvůli podpoře ⁠od komunity na Patreonu⁠. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email ⁠[email protected]⁠.

Rok 2007 byl zvláštní mezistanice. Papírové herní časopisy ještě vládly, DVD přílohy byly malý datový kamion, internet už brousil kosu… a do kapsy nám právě lezla budoucnost v podobě prvního iPhonu.

V tomhle Rewindu se vracíme do července 2007. Čekají vás tři herní hádanky, listování Levelem a Score, vzpomínka na dobu, kdy nová hra uměla poslat grafickou kartu do předčasného důchodu, první velké dotykové sny – iPhone, začátky Kindle, nástup Androidu, filmy Ratatouille a Vratné lahve – a na úplný závěr demoscénová šílenost fr-041: Debris, která vypadá jako video z budoucnosti, ale má velikost, která vás šokuje – dozvíte se na konci videa!

Poznáte všechny tři hry? Svoje tipy pište do komentářů nebo posílejte na [email protected].

Podcasty a další obsah RetroNation.cz můžeme natáčet kvůli podpoře od komunity na Patreonu. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email [email protected].

Současná horečka kolem umělé inteligence má jednu stinnou stránku, o které se příliš nemluví: mimořádnou spotřebu energie.

Nová datacentra mají příkon jako několik Temelínů dohromady a klasická binární architektura začíná narážet na své limity. Michal Rybka v dalším díle naší „počítačové zoologie“ ukazuje, že cesta ven možná vede přes zapomenuté sovětské vynálezy, čínské inovace zrozené z nouze a matematické konstanty, které byste v procesoru nečekali.

V tomto díle se podíváme na to, proč se vrací analogová renesance. Představíme si projekty jako The Analog Thing, což je open-source krabička za 500 eur, se kterou si můžete doma zkusit analogové počítání – pokud tedy obětujete peníze na rodinnou dovolenou. Zjistíte, proč jsou analogové výpočty pro AI až 1500x úspornější, ale zároveň proč vám výsledek může snadno „udriftovat“ do nesmyslu, pokud ho včas nepřevedete zpátky na nuly a jedničky.

Hlavním tématem je ale ternární (třístavová) logika. Wolf vás vezme do padesátých let v SSSR, kde vznikl počítač Setun. Ten místo bitů používal trity se stavy -1, 0 a 1. Dozvíte se, proč byl tento stroj geniálně jednoduchý, úsporný, a proč ho sovětští plánovači nakonec zařízli s absurdním argumentem. Příběh se ale nečekaně vrací v roce 2025, kdy firma Huawei představila 7nm ternární čip, který může západu vypálit rybník.

Podcasty a další obsah RetroNation.cz můžeme natáčet kvůli podpoře od komunity na Patreonu. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email [email protected].