Životní prostředí bylo jedním z neuralgických bodů komunistického státu. Všem šlo jen o ekonomiku a plnění „pětiletek“ – a tak se v oblastech, jako byly severní Čechy, severní Morava, východní Slovensko nebo Praha, nedalo žít, občas ani dýchat. Československo se stalo předmětem kritiky, a to i té mezinárodní. Nejen ze Západu, ale své výhrady nám důrazně sdělovali i sousedé a soudruzi z východního bloku.