Ze tří uplynulých dekád svobodného polistopadového vývoje se snad nejčastěji vracíme k 90. létům minulého století. Pro někoho to byla doba mimořádně svobodná, pro jiného mimořádně divoká. „Dívám se na ně jako na zázračnou dobu. Vždy jsem doufal, že se mlád dožijiu pádu komunismu, a když to přišlo, cítil jsem ohromnou euforii. A pak jsem měl to štěstí a privilegium, že jsem mohl tvořit část poměrů, které se vytvářely téměř z ničeho,“ vzpomíná bývalý politik Pavel Bratinka.