Musel do kotelny, pracoval jako lesní dělník a uklízeč. Více o něm v Příbězích 20. století, které zpracoval Mikuláš Kroupa.

Dvacetiletý vynikající houslista, nadějný skladatel a dirigent Miroslav Jirounek podepsal v lednu 1977 prohlášení Charty 77 a rázem přišel o kariéru: musel do kotelny, pracoval jako lesní dělník a uklízeč. Stát se mu teprve před pár lety omluvil a uznal ho za účastníka 3. odboje. Hudebník Jirounek krátce na to zemřel v roce 2020. Měl rakovinu a nakazil se covidem.

Narodila se za války v Německu Češce, která tam byla totálně nasazená. Dívenku ale odmítla vychovávat a tak ji předala postaršímu manželskému páru - manželům Kutzovým. Ti jí dali jméno "Lia". Dramatický život ji ale čekal až po válce.  Příběh vypráví Adam Drda.

Život Julie Klačkové začal 28. února 1941 ve městě Delmenhorst v Dolním Sasku, asi deset kilometrů od Brém. Porodila ji totálně nasazená Češka Sylvie Pospíšilová, která přišla do jiného stavu s cirkusákem Adolfem Dvořákem. Pár měsíců po porodu zabalila holčičku do uzlíku, odešla do domu ve Wendenstrasse č. 4, zaklepala na dveře bezdětných manželů Gertrudy a Theodora Kutzových a zeptala se: „Chcete dítě?“

Student Miloň Novák byl v srpnu 1969 zatčen na Václavském náměstí, kde si připomínal rok od okupace. Po brutálním výslechu na stanici Veřejné bezpečnosti se na tři týdny ocitnul v pankrácké věznici, kde byl vězněn na malé cele spolu s dalšími zadrženými. Na cele zadržení studenti plakali, ale nepomohl jim ani tatínek – plukovník od policie, který akci velel.

Příběhy natočili a zpracovali žáci osmých a devátých tříd základních škol. Pořadem provází Mikuláš Kroupa.

Tehdy sedmiletá Ruth Beery přežila v klášteře, několikaměsíční Zita Löwenbeinová zase v chalupě u rodiny manželů Rekákových, jimž byl později udělen čestný izraelský titul Spravedlivý mezi národy.

Na podzim 1944 získal šestiletý Petr Rehák sestru. Jmenovala se Zita, byly jí dva měsíce a objevila se v domku v osadě Kubrica poblíž Trenčína, kde žil s otcem Petrem, matkou Máriou a starším bratrem. Petr věděl, že holčičku kdosi přinesl, že se jeho matce nenarodila. Moc nad tím nepřemýšlel, oblíbil si ji, vozil ji v kočárku.

Pětasedmdesátiletý arcibiskup Jan Graubner za komunismu pořádal na Valašsku oblíbené a hojně navštěvované křesťanské diskotéky, šířil samizdaty, Chartu 77 ale nepodepsal. Státní bezpečnost ho evidovala jako zájmovou osobu, kterou však i přes různé pokusy nedokázala získat ke spolupráci.

Strávil tam skoro tři hodiny, během kterých do detailu vyprávěl svůj životní příběh. Jeho vzpomínky zpracoval do Příběhů 20. století Mikuláš Kroupa.