Ve třiceti letech měl vojenský parašutista Antonín Husník za sebou ledasco – mučení gestapem, čtyři roky v německých věznicích, národní povstání v květnu 1945, speciální výcvik, zatčení vojenskou policií, znovu týrání tentokrát v komunistické režii v tzv. Domečku, monstrproces a trest 13 let za údajnou velezradu.

Mezi demonstranty, kteří 17. listopadu 1989 došli na pražskou Národní třídu a čelili tam tvrdému policejnímu zákroku, byl i fyzik Tomáš Růžička. Nepatřil ke studentům, ale k protikomunistické opozici. Bylo mu přes padesát, měl v té době tři dospělé děti, taky měl leccos za sebou.

Generála Antonína Husníka poslali do vězení nacisté i komunisté. Oba totalitní režimy 20. století tohoto statečného vojáka považovaly za hrozbu. Věznili ho celkem dvanáct let. Dne 17. listopadu by Antonín Husník oslavil 101 narozeniny, zemřel v 90 letech v roce 2011. Zanechal po sobě pro Paměť národa strhující tříhodinovou audio výpověď svého příběhu.

Když v září 2016 zemřel šestadevadesátiletý Max Mannheimer, informovala o tom většina seriózních německých masmédií. Rodák z Nového Jičína přežil Osvětim a další nacistické likvidační tábory, dlouhá léta bydlel v Bavorsku a patřil k výrazným postavám německé veřejné debaty (ještě v roce 2013 prováděl po někdejším koncentračním táboře v Dachau kancléřku Angelu Merkelovou).

Jak se dnes žije českým válečným veteránům z 2. světové války a někdejším protikomunistickým odbojářům? Jaké mají prosby, rady a poselství pro budoucí generace? Co můžeme pro ně udělat v době ekonomické a energetické krize?

Před osmdesáti lety v říjnu 1942 zatýkalo gestapo na ministerstvu školství. Přišli si pro školního inspektora z Duchcova, učitele, statečného odbojáře a českého vlastence Jana Maryšku. V roce 1944 nad ním vynesl německý soud trest smrti. Měla mu být sťata hlava. Maryška ale z cely smrti utekl a skrýval se do 3. května 1945. Během Pražského povstání se znovu zapojil do boje na smíchovské barikádě.

Před zhruba sedmdesáti osmi lety, v říjnu 1944, se tehdejší student a pozdější katolický kněz Karel Fořt setkal v malé kanceláři v rakouském Linci s Adolfem Hitlerem. Třiadvacetiletý mladík byl na nucené práci, dělal ve fabrice nižšího úředníka – a Hitler navštívil továrnu v rámci inspekce po spojeneckém bombardování.

Volyňský Čech, vyučený krejčí, vycvičený výsadkář, šestadevadesátiletý Václav Pirožek měl za sebou neuvěřitelné bitvy za 2. světové války na východní frontě na Dukle a v Nízkých Tatrách. Před dvěma lety bez většího povšimnutí veřejnosti nečekaně zemřel ve znojemské nemocnici na covid. Jeho zdrcený vnuk nám napsal mail, že za smrt může neschopnost vlády.

Na rubu československé jednokorunové mince, kterou se platilo v letech 1957-1992, byla zobrazena dívka v pokleku, sázející do země lípu. Minci si asi pamatuje každý, komu je přes čtyřicet, každý ji míval v kapse. Dlouho však téměř nikdo nevěděl, že předobrazem dívky na reliéfu se stala politická vězenkyně komunistického režimu Bedřiška Synková. Dnes se jmenuje Frederike Hoffmann a jejím vzpomínkám jsou věnovány nové Příběhy 20. století.