České národní obrození bylo období, kdy se od konce 18. století, a zejména v první polovině 19. rodil český jazyk a česky psaná literatura, kultura a společnost. Pozvolna se schylovalo k národní samostatnosti. Velkolepá idea měla řadu příznivců, kteří ovšem neváhali sáhnout k mystifikaci, dnes bychom řekli dezinformaci. Spory o literární památky, jejich skutečnou hodnotu a především věrohodnost pokračovaly i ve stoletích následujících, už ale s výrazně menší intenzitou.

Spor o Rukopisy? Protože tady žádné nebyly, tak jsme si je sami napsali, hodnotí historik

Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.

Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

History

Society & Culture

Na všech kontinentech najdeme české krajany, kteří zároveň s novou vlastí na svou rodnou zemi nezapomněli a naopak jí ze všech sil pomáhali. Někteří z nich se zároveň dokázali prosadit až v nejvyšších patrech světové politiky.

Americká ministryně, starosta Chicaga či poslanec Bundestagu aneb Česká stopa ve světové politice

Nejprve to bylo chybné datum. Den osvobození a konce 2. světové války jsme slavili 9. května, tedy až o den později. Pak také chybné informace, které se týkaly toho, kdo vlastně Prahu osvobodil. Radost z konce strašlivé války se postupně dostala do soukolí propagandy. A to na několik dlouhých desetiletí.

Osvobodila Prahu Rudá armáda? Radost z konce války se postupně dostala do soukolí propagandy

Rychlí jezdci na koních, kteří zcela nekompromisně dobývali města, kláštery, drancovali zemi a zabíjeli. Tak se chovali Mongolové, kteří v první polovině 13. století ohrožovali střední Evropu, včetně zemí českých. Už tehdy se nám vlastně potvrdilo, jak důležité je nepodceňovat nepřítele a není chytré tvrdit, že když je něco daleko, nemůže nás to ohrozit.

Legenda o Václavovi I., který uchránil Evropu před mongolskými nájezdy, je pohádka, říká historička

Přezdívku „zuřivý“, kterou novinář a literát Egon Ervin Kisch získal, byla odrazem jeho emocemi překypující povahy. Jeho nadšení jít za tématem, dokonce i do prostředí na dně společnosti. Vedle úkladných mordů, kriminality, to byly i nevěstince a prostitutky, stejně jako další sociálně nejslabší části společnosti. Kisch byl oceňovaný, kritizovaný, zatracovaný, v období socialistického Československa pak stavěný na i „piedestal“.

Zuřivý reportér Kisch zaplatil vysokou cenu za to, že sloužil režimu, říká historik

Pohledem člověka 21. století je k neuvěření, že v éře socialistického Československa existovaly rozsáhlé soubory zakázaných autorů, ale také knih a tiskovin. „Pašování začalo počátkem 50. let tzv. balónovými akcemi, kdy sem byly ze Západu posílány letáky a drobné brožurky. Od roku 1956 americká zpravodajská služba začala financovat knižní projekt, kde vycházely i knihy, a to včetně revue Svědectví,“ popisuje badatel Radek Schovánek v pořadu Jak to bylo doopravdy.

Spor o Rukopisy? Protože tady žádné nebyly, tak jsme si je sami napsali, hodnotí historik

Download our free app to listen on your phone