Jak fungovaly ve středověké Evropě mezilidské vztahy? V kolika letech se lidé brali a kolik členů měla typická středověká rodina? Odpověď vás nejspíš překvapí. Michaela Malaníková, host 63. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, svým výzkumem rozbíjí zažité předsudky o minulosti a nabourává tradiční představy o tom, co je a co není tradiční rodina. Velké komunity, volně uzavírané sňatky i spolubydlení byly v období vrcholného středověku naprosto běžné. V soužití panovala pestrost a variabilita. A co na to církev? Ta, jak se dozvídají archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti, byla mnohem liberálnější, než by se z dnešního pohledu mohlo zdát.

Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

S finanční podporou Aukčního domu Zezula,

Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček

Zvukový záznam: Katarína Kravčíková

Zvuková postprodukce: Jakub Kraus

Znělka: Jakub Kraus

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Románské umění v Čechách. Tímto názvem se v učebnicích, přehledových monografiích a slovnících charakterizuje vizuální kultura v českých zemích mezi 11. a 13. stoletím. Co když to ale nebylo ani “románské”, ani “umění”, ani v “Čechách”? Proč jsou tyto termíny tak problematické? Jak můžeme mluvit o vizuální produkci dob minulých bez přežitých, zkreslujících a navíc často mylných frází? Archeolog Jiří Macháček, historik umění Ivan Foletti a jejich host, historik umění Jan Klípa, ukazují, kolika mýty a historiografickými konstrukty se musí badatel probrat, než může jít opravdu na dřeň. Krátkých je na to i vyměřených pětadvacet minut 62. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá!

Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

S finanční podporou Aukčního domu Zezula,

Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček

Zvukový záznam: Katarína Kravčíková

Zvuková postprodukce: Jakub Kraus

Znělka: Jakub Kraus

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Zatímco většina turistů jezdí do Milána nakupovat módu, vyfotit se na střeše Duoma či obdivovat moderní architekturu, málokdo si uvědomuje, jak zásadní význam má toto město pro studium raně středověkého umění. Pokud vstoupíme do baziliky sv. Ambrože, okamžitě si uvědomíme proč: její interiér je doslova mauzoleem artefaktů ze 4., 5., 9. a 10. století, které zde - i přes pohnuté osudy této stavby během válečných let minulého století - dodnes stojí v téměř nezměněném stavu. Uprostřed chrámu září ohromný zlatý oltář, který už z dálky přitahuje pozornost každého příchozího. Komu bylo dovoleno k tomuto předmětu ve středověku přistoupit? Jak se lišil pohled určený elitám a běžným věřícím? A jaký je vztah mezi drahocennými materiály a posvátnem? I o tom si povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti v 61. díle podcastu Středověk (jinak) trvá.

Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

S finanční podporou Aukčního domu Zezula,

Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček

Zvukový záznam: Katarína Kravčíková

Zvuková postprodukce: Jakub Kraus

Znělka: Jakub Kraus

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Když zločinci prchají, snaží se po sobě všemožně zahladit stopy. Předměty doličné tak mohou v naději, že nebudou nikdy objeveny, skončit ukryté i na poněkud nepravděpodobných na místech. Třeba v odpadní jímce. Možná právě takový příběh skrývá středověká latrína Stříbrného domu v Jihlavě, v jejíchž útrobách archeologové objevili vybavení sloužící k ražbě mincí. Jaký je příběh ražby mincí ve středověké Jihlavě? Jsme snad svědky zbrklého jednání středověkých penězokazců na útěku? A jakou záhadu odhalil průzkum půdy stejného domu? Zapeklitý případ archeologických nálezů v jednom z nejstarších jihlavských domů spolu s kunsthistorikem Ivanem Folettim a archeologem Jiřím Macháčkem odkrývá archeolog Šimon Kochan, host 60. dílu Středověk (jinak) trvá!

Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

S finanční podporou Aukčního domu Zezula,

Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček

Zvukový záznam: Katarína Kravčíková

Zvuková postprodukce: Jakub Kraus

Znělka: Jakub Kraus

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Co baví české studenty na výuce dějepisu? Jaké poznatky si s hodin odnášejí a co naopak ihned zapomínají? Vnímají historii jako důležitou? V 59. díle podcastu Středověk (jinak) trvá vyzpovídali kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček člověka z první linie - středoškolskou učitelku dějepisu a zeměpisu Irenu Ivčicovou. Je jednou z těch, kteří se snaží k výuce přistupovat inovativně, mezioborově a, jak sama říká, nechávat studenty, aby dokázali sami přijít na to, že učit se o minulosti – i té středověké – má smysl.

Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

S finanční podporou Aukčního domu Zezula,

Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček

Zvukový záznam: Katarína Kravčíková

Zvuková postprodukce: Jakub Kraus

Znělka: Jakub Kraus

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Co se děje s památkami v rukou teroristů? Zatímco před několika lety proběhly médii hrozivé záběry o surovém ničení kulturního dědictví, situace se ve skutečnosti zdá být ještě komplexnější. Památky na Blízkém východě se pro tamní režimy stávají politickým a ideologickým nástrojem i obchodním artiklem, jehož potenciál však zdaleka nekončí na území Iráku či Sýrie. Kradené předměty se totiž často ocitají daleko v zámoří, třeba i v rukách bohatých Američanů. Matěj Macháček, expert na bezpečnostní problematiku Blízkého východu přibližuje v 58. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, jak zásadní geopolitický dopad má kulturní dědictví v dnešním světě.

Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

S finanční podporou Aukčního domu Zezula,

Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček

Zvukový záznam: Katarína Kravčíková

Zvuková postprodukce: Jakub Kraus

Znělka: Jakub Kraus

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Jak Arméni na rozdíl od Čechů vnímají svoji minulost? Jak nahlíží na svoje památky? A jak o tom všem má točit dokumentarista, který je ve střetu zájmu? Otázky šité na tělo Gajane Achverdjanové, komunikátorky vědy, dokumentaristky a autorky řady dokumentárních filmů výzkumné skupiny RE:CENT, především ale české Arménky, která se skrze studium dějin umění v Brně symbolicky vrátila do své druhé vlasti. V 57. díle podcastu Středověk (jinak) trvá si s ní archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti povídali o jejím rozkročení mezi Čechy a lidem žijícím na dohled od hory Ararat, ale třeba i o tom, komu fandila při česko-arménském fotbalovém zápase

Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

S finanční podporou Aukčního domu Zezula,

Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček

Zvukový záznam: Katarína Kravčíková

Zvuková postprodukce: Jakub Kraus

Znělka: Jakub Kraus

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Kdyby dnes stála, vypadaly by dějiny evropské architektury nejspíš úplně jinak. Sakrální stavba, jejíž základy nalezli archeologové na Vyšehradě se však do dnešních dnů nejen že nedochovala, ale pravděpodobně ani vůbec nikdy nestála. Základy, které byly během vykopávek odhaleny, nebyly nikdy v historii doplněny dalším zdivem. Přesto vypovídají o tom, že tento nedokončený projekt měl být možná tím nejambicióznějším, co české země za vlády Přemyslovců zažily. Nám tak dnes nezbývá než se ptát, proč knížata v desátém století od myšlenky monumentální tetrakonchální svatyně nakonec upustila. Archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti si o tom povídají s dalším speciálním hostem, archeologem Ladislavem Varadzinem. Ten na Vyšehradě nalezl nejen tento nedostavěný kostel, ale dokonce, aniž by to sám plánoval, také zlato. Jestli jste si po minulé epizodě mysleli, že Vás Vyšehrad již nemůže ničím překvapit, možná se při poslechu 56. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá budete divit.

Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

S finanční podporou Aukčního domu Zezula,

Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček

Zvukový záznam: Katarína Kravčíková

Zvuková postprodukce: Jakub Kraus

Znělka: Jakub Kraus

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Pokora v politice. Dnes nám kombinace těchto slov může znít jako oxymorón, pro středověké Přemyslovce však byla tato myšlenka základem jejich korunovačního rituálu. Podle dobových kronikářů se během ceremoniálu měly následníkům trůnu ukazovat dřevěné střevíce Přemysla Oráče, zemědělce, který se stal prvním přemyslovským knížetem. Tato legendární relikvie sloužila patrně už od počátku 11. století novým panovníkům jako memento jejich prosté minulosti a varování před pýchou, kterou může nově nabytá moc přinášet. Kam sahají kořeny této prastaré a dnes téměr zapomenuté tradice? Co má společného Vyšehrad s londýnským Towerem? A co je vlastně s bájnými střevíci dnes? Na to se v 55. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti zeptali historika Lukáše Reitingera, odborníka nejen na boty, ale především na problematiku prvního českého království.

Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

S finanční podporou Aukčního domu Zezula,

Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček

Zvukový záznam: Katarína Kravčíková

Zvuková postprodukce: Jakub Kraus

Znělka: Jakub Kraus

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Když se 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, roku 1645 švédská vojska rozhodla zaútočit na Brno, nevybrala si k tomu zrovna nejvhodnější datum. Madona Svatotomská, zázračná ikona, ke které se v tento den modlily stovky věřících, město před Švédy ochránil a pomohla jejich útok úspěšně odrazit. Tento příběh zdaleka není jedinou legendou, která se k obrazu váže. Kde byl obraz vytvořen a jak se vůbec do Brna dostal, dodnes patří mezi otázky, které trápí historiky umění. Pod pokličku této záhady nám v 54. díle podcastu Středověk (jinak) trvá pomůže nahlédnout Tomáš Drobný, vedoucí muzejního oddělení Moravského zemského muzea, který obrazu věnoval svou dizertaci. Kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček si s ním povídali o obrazech, které konají zázraky, o Karlu IV. i o tom, proč se ve středověku “fejkuje” historie.

Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

S finanční podporou Aukčního domu Zezula,

Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček

Zvukový záznam: Katarína Kravčíková

Zvuková postprodukce: Jakub Kraus

Znělka: Jakub Kraus

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.