Při tvorbě úvodní epizody mého nového hudebního podcastu „V producentské dílně“ jsem si znovu připomněl, jak zásadní roli v hudební produkci hraje atmosféra ve studiu. Technika, plug-iny a mikrofony jsou sice důležité pracovní nástroje, ale to, co často rozhoduje o výsledku, je vzájemná důvěra, otevřenost a schopnost vytvořit prostředí, ve kterém se umělci cítí bezpečně a svobodně.

Mým prvním hostem byl Eric Stevenson, což není náhoda. Eric je pro mě tak trochu neobjevený producentský talent. Je to producent, muzikant a člověk, který v sobě snoubí technické schopnosti s obrovskou dávkou empatie. Společně jsme si povídali v jeho nahrávacím studiu Andel Sound, kde Eric působí nejen jako producent, ale také jako jeho spolumajitel a člověk, který má celý chod studia na starosti.

Eric vnímá hudební produkci méně jako přesný řemeslný proces a více jako osobní cestu, kde je důležité pracovat s energií a emocemi. Klade důraz na to, aby se každý interpret cítil při nahrávání přirozeně. V této souvislosti jsme mluvili o konceptu Residential Artist, který ve studiu Andel Sound realizují: jde o formu spolupráce, kde kapely nemají vymezený pevný časový slot, ale mohou na svých písních pracovat postupně a bez časového tlaku – přesně tehdy, kdy se cítí být připraveny.

Kde je hranice mezi zvukařem a producentem?

Jedním z hlavních témat našeho rozhovoru bylo rozlišení mezi rolí zvukaře a producenta. Zatímco zvukař obvykle zajišťuje technickou kvalitu záznamu, producent má širší vizi – pomáhá s aranžemi, ovlivňuje atmosféru ve studiu a dohlíží na výsledek. Eric popisuje, že producentem se člověk stává ve chvíli, kdy mu na výsledku skutečně záleží – kdy je ochoten vést, inspirovat a zároveň citlivě ustupovat, pokud je to pro píseň to nejlepší. Tuto roli vnímá jako službu hudbě i interpretovi.

Signature sound

Na otázku, zda má studio Andel Sound svůj osobitý „signature sound“, Eric odpověděl skromně – sám si prý nedokáže přesně definovat, co by to mělo být. Já však věřím, že určitá zvuková identita je v jeho práci znát. Projevuje se nejen v konkrétním technickém přístupu, ale hlavně v důrazu na autenticitu, přirozenost a v tom, že se studio nebojí drobných nedokonalostí – právě ty totiž často tvoří onu lidskou, nezaměnitelnou barvu zvuku.

V podcastu jsme se dotkli i dalších témat: jaký je Ericův vztah k různým DAW a proč ho fascinuje Ableton, jak přistupuje k využití umělé inteligence ve studiu, a také jeho spolupráce s kapelou Rekreace, jejichž nové album Denní snění právě vychází. Součástí epizody je i ukázka jejich singlu Venku svítá.

První epizoda není jen o produkci. Je hlavně o lidech, o hledání cest, o důvěře a o tom, že v každém z nás jsou – jak říká Eric – „neobjevené možnosti“, které čekají na správný čas a prostor, aby se mohly plně projevit.