Vědátor

I já musím přiznat, že optimismus z mise Artemis 2 nakazil i mne! Ale cesta k Měsíci a zpět je za náma – a příští nastane zřejmě až za dva roky. Co dalšího týden ve vědě přinesl? Třeba krok blíž inzulinu v pilulkách, dechberoucí novinku o planktonu… Nebo náznak, že Indiáni měli vždy blízko k hazardu!

Vaping byl dlouho prodáván jako „bezpečnější“ alternativa kouření, ale nová souhrnná analýza varuje, že e-cigarety pravděpodobně furt významně přispívají ke vzniku rakoviny. Autoři review publikovaného v časopise Carcinogenesis uzavírají, že nikotinové e-cigarety jsou podle současných dat pravděpodobně karcinogenní pro člověka, zejména ve vztahu k rakovině plic a dutiny ústní.Důležité je, že nejde o jednu izolovanou studii, ale o kvalitativní hodnocení širokého souboru důkazů. Autoři vycházeli z biomarkerů expozice a poškození, laboratorních experimentů i zvířecích studií a tvrdí, že e-cigarety vykazují znaky karcinogenity, i když přesný počet budoucích případů rakoviny zatím nelze spočítat.To neznamená, že už dnes máme stejný objem dlouhodobých epidemiologických dat jako u klasických cigaret. Právě naopak: review výslovně říká, že přímé dlouhodobé důkazy se teprve budou hromadit. Pointa ale je, že mechanistické, laboratorní a zvířecí důkazy už jsou podle autorů dost silné na to, aby se vaping nebral jako neškodný, zvlášť u lidí, kteří by jinak nikotin neužívali.

Měření mikroplastů může být méně přesné, než jsme si mysleli. Nová studie upozorňuje, že běžné laboratorní rukavice mohou samy uvolňovat částice podobné mikroplastům, a tím zkreslovat výsledky analýz.Při práci se vzorky se předpokládá, že rukavice chrání materiál před kontaminací. Jenže některé typy rukavic mohou naopak přidávat vlastní mikročástice do vzorků. Ty pak mohou být mylně identifikovány jako mikroplasty, což vede k jejich nadhodnocení v měřeních.Výsledek má důležité dopady pro environmentální výzkum i regulaci. Pokud jsou některé studie zatížené tímto typem chyby, může být skutečné množství mikroplastů v prostředí jiné, než se dosud uvádělo. Výzkum tak ukazuje, jak zásadní je kontrola metodiky i u zdánlivě jednoduchých laboratorních postupů.

Mise Artemis II je úspěšně za námi, ale co bude následovat? V druhé části našeho (pondělního – během tradičního Týdne ve vědě) rozhovoru s Dušanem Majerem z  ⁨@kosmonautixczTV⁩  se díváme na budoucnost programu Artemis a na to, kdy se můžeme reálně těšit na další pilotované mise k Měsíci a jeho povrchu.Ergo tak rozebíráme Artemis III, která má přinést návrat astronautů na lunární orbitu, i Artemis IV, který by měl konečně přistávat na povrchu. Bičujeme se technologickými výzvami, roli rakety SLS, lodi Orion i spolupráci s rozhádanými komerčními partnery. Nechybí ani realistický pohled na termíny a to, co může celý program zdržet...Velkým tématem jsou i nové závody o Měsíc. Program Artemis sledují další světové mocnosti i soukromé firmy, a jde tak o víc než jen vědu. Uvidíme, kdo má největší šanci uspět, jaké jsou geopolitické souvislosti a co rozhodne o tom, kdo bude dominovat lunárnímu prostoru v příštích letech a tak dost možná i dekádách...

Umělá inteligence zatím nezpůsobuje masové propouštění, ale mění trh práce jiným způsobem. Data totiž naznačují, že AI výrazně nezvyšuje nezaměstnanost, ale začíná zpomalovat nábor nových zaměstnanců – zejména mladých lidí vstupujících na trh práce.Největší dopad je vidět u dobře placených kancelářských profesí, kde AI dokáže automatizovat část rutinních i analytických úkolů. Firmy tak často nepotřebují nabírat tolik juniorních pracovníků, protože část jejich práce zvládnou nástroje založené na umělé inteligenci...Totok trend může mít dlouhodobé důsledky pro kariérní start mladých lidí. Pokud ubývá vstupních pozic, může logicy být složitější získat první zkušenosti. AI tak zatím nenahrazuje zaměstnance ve velkém, ale postupně mění strukturu pracovního trhu a způsob, jakým firmy nabírají nové lidi...

NASA vypustila misi Artemis II, první pilotovaný let programu Artemis, který má vrátit lidi na Měsíc. Čtyři astronauti se vydali na přibližně desetidenní cestu, během níž obletí Měsíc a vrátí se zpět na Zemi. Není to jen pro prdel, poněvadž to představuje klíčový test systému Orion a rakety SLS.Cílem Artemis II sice není přistání, ale ověření všech kritických systémů v reálném provozu s posádkou je pro budoucí lety blíže povrchu nezbytné. Let tak prověřuje navigaci, komunikaci, životní podporu i bezpečnostní prvky během letu k Měsíci a zpět. Úspěch mise je zásadní pro další krok – plánované přistání astronautů na Měsíci v rámci Artemis IV.Program Artemis má ambici vytvořit dlouhodobou lidskou přítomnost u Měsíce a připravit budoucí mise na Mars. Artemis II tak není jen test, ale důležitý milník v návratu člověka do hlubšího vesmíru po více než 50 letech od éry Apolla...

Budoucnost bude houbová! Mladý výzkumník Benjamín Petržela zkoumá na České zemědělské univerzitě využití houbového substrátu v ekologičtějších i levnějších izolačních materiálech. Pokecali jsme jak houbičkách, tak i jeho FameLab vystoupení – a navíc nám v energickém rozhovoru doporučil, jaké jedlé houby si pěstovat doma!

NASA mění strategii návratu na Měsíc. Namísto plánované orbitální stanice Gateway chce přesměrovat investice na vybudování trvalé základny přímo na povrchu Měsíce. Totok krok může zásadně změnit podobu lunárního programu Artemis...

Projekt Gateway měl sloužit jako mezistanice na oběžné dráze Měsíce pro podporu misí a výzkumu. Nově ale NASA zvažuje, že větší smysl dává investovat přímo do infrastruktury na povrchu – tedy do lunární základny, která umožní delší pobyt astronautů a stabilní vědecký výzkum.

Plánovaná základna by měla stát přibližně 20 miliard dolarů a vznikat v příštích letech. Posun tak ukazuje další změnu priorit: místo orbitální logistiky se NASA zaměřuje na přímou přítomnost člověka na Měsíci. Jestli to nenahraje naopak Číňanům, ukáže až čas!

Lidstvo se v uplynulém týdnu vrátilo k Měsíci! Ve stínu Artemis i méně optimistickým světových zpráv zůstaly ale i jiné objevy od očkování pomocí komárů přes reset výzkumu mikroplastů až po nepříjemné implikace kouření e-cíg…

Po dohrání silného herního příběhu může přijít zvláštní pocit prázdnoty. Psychologický výzkum ukazuje, že tzv. „poherní deprese“ není jen memík, ale reálný jev spojený s intenzivním emočním prožitkem během hraní, zejména u příběhových RPG her...Hráči často investují desítky hodin do světa, postav a rozhodnutí, což vytváří silnou emoční vazbu. Po dohrání pak dochází k náhlému „odstřižení“ od tohoto světa, což může vést k vtíravým myšlenkám na příběh, nostalgii a dočasnému poklesu zájmu o běžné aktivity.Podobný efekt známe i z knih nebo seriálů, ale interaktivita her ho zesiluje. Hráč není jen pozorovatel, ale aktivní účastník. Výzkum tak naznačuje, že herní zážitky mohou mít hlubší psychologický dopad, než se dříve předpokládalo – a že „poherní deprese“ je přirozená reakce mozku na konec intenzivního narativního světa.