Ještě před deseti lety jsme se politicky identifikovali především jako prozápadní liberálové, kteří odsuzují komunismus a věří, že žijí v nejlepším možném světě. Poslední turbulentní dekáda však tento náš optimismus zpochybnila a my se začali politicky definovat na základě aktuálních společenských problémů, nikoli minulosti. Stejně jako další příslovečné „děti revoluce“ jsme tak konečně politicky dospěli.