Dvojka

Křeček, morče, zakrslý králík, užovka, cvrček, slon… jste-li milovníky zvířat, jistě jste už od dětství chtěli doma chovat kdeco. Pokud právě teď váháte nad fretkou, tuším, která otázka vám vytane na mysli jako první. I já jsem nakrčila nos a zaběhla se zeptat Magdaleny Šlikové, předsedkyně Klubu chovatelů a příznivců těchto zvířátek, jestli fretky smrdí.

„Na herecké profesi miluju právě tu její pestrost. Velmi ráda stojím na jevišti, před kamerou, načítám audioknihy… Je to překrásná, i když někdy náročná práce,“ říká herečka Klára Oltová v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě dokončila načítání románu Ničema populární italské spisovatelky Beatrice Salvioni. A přiznává, že šlo o mimořádný zážitek.

Před více než 90 lety nacisté označovali vše, co zosobňovala umělecká škola Bauhaus, za zvrhlé. Dnes na nadaci spravující její odkaz útočí Alternativa pro Německo (AfD), která může podle průzkumů výrazně uspět v podzimních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. „Jde o vyvolávání kulturních válek,“ varuje publicista Josef Chuchma. V rozhovoru se ještě vrací ke sporům kolem Knihovny Václava Havla a připomíná jubilejní ročník karlovarského filmového festivalu.

Na pražskou kriminálku zavolala zoufalá žena. Zmizel její přítel. V jeho bytě policisté našli nepořádek a krevní stopy. Po důkladném ohledání celého domu objevili tělo ukryté na půdě. Ještě, než se stačilo rozjet pátrání, jeden z vrahů se sám vrátil na místo činu a po chvíli se k vraždě přiznal. Detektivy ale překvapila nejen naivita útočníků, ale i jak dlouho s mužem před vraždou komunikovali a jak bezcitně ho mučili… Další skutečný případ v Mrazivém létě na Dvojce.

Nejfotografovanější osoba své doby a první královská nevěsta, která měla před sňatkem občanské povolání, se narodila 1. července 1961. Pohádková svatba jí ale štěstí nepřinesla. Její manželské potíže vyústily v bulimii a pokusy o sebevraždu. Ačkoliv kvůli tomu plnily stránky bulváru, vřelostí a mimořádnou empatií si získala lidi na svou stranu. Její angažovanost a vliv na poli charity byly mimořádné. Svému muži, princi Charlesovi, do dokázala zavařit úmyslně, i neúmyslně.

Většina turistů má ráda ten příjemně bezpečný pocit, když je na túře vede značka. Nemusejí přemýšlet, kudy dál, prostě se nechají vést. Je to samozřejmost, kterou si naplno uvědomí až ve chvíli, kdy značení zmizí. Co turistovi říká útěchová značka? Které značce se přezdívá volavka? A je volba barev náhodná? O tom, jak se značkaři orientují v krajině i proč je české značení inspirací v zahraničí, mluvil v Blízkých setkáních předseda Klubu českých turistů Pavel Přílepek.

Před deseti lety rozhodli britští voliči v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vyřešit se tak měla otázka napjatého vztahu mezi Británií a EU. Podle ekonoma Richarda Hindlse šlo o „příliš jednoduchou odpověď na velmi složitou otázku“. Jak si Británie vede dnes a je vůbec reálný její návrat? V pořadu také zazní, jak velkým strukturálním problémem jsou extrémní vedra, i to, co se změnilo rok od rozsáhlého blackoutu.

O Aleně Šrámkové se mluvilo jako o první dámě české poválečné architektury. Veřejnost si s ní spojí hlavně projekt nové haly pražského Hlavního nádraží nebo administrativní budovu ČKD na Můstku. Současný slavný architekt Josef Pleskot byl jejím přímým studentem a vzpomíná na ni s mimořádným respektem, hlavně v souvislosti s jejím morálním a pedagogickým vlivem.