Dvojka

Výživová poradkyně Karolína Fourová má jasno: kolem jídla koluje spousta strašáků, které nám spíš komplikují život. „Jedním z největších mýtů je, že lepek není zdravý, protože slepí střevo. Druhý omyl? Vyřazování příloh z jídelníčku. Sacharidy potřebujeme. Když si dáme k obědu jen salát bez přílohy, často přijde únava a večer potom nájezd na ledničku,“ vypočítává v rozhovoru pro Blízká setkání Marka Němce. Opatrnost doporučuje u tzv. superpotravin.

„Nemyslím si, že by v tuto chvíli hrozilo jakékoliv riziko od sudetských Němců. To riziko může hrozit jenom od nás, pokud se nebudeme schopni podívat na historii naprosto nezkresleně,“ zdůrazňuje politolog Lukáš Jelínek. V pořadu Jak to vidí… komentuje kromě debat okolo sudetoněmeckého sjezdu také rozvolnění rozpočtových pravidel nebo reakci katolické církve na krádež lebky svaté Zdislavy.

Putovat doslova světem budeme s legendárním, v květnu stoletým Hurvínkem a to v rozhovoru s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Denisou Kirschnerovou. Dřevěný hrdina, který dnes už těší nejen děti, se nedávno vrátil z turné v Japonsku, ale sjezdil snad už celý svět.

Byla chytrá a rafinovaná. Svojí horlivostí a fanatičností výrazně přispěla k odsouzení mnoha lidí v politicky vykonstruovaných procesech v 50. letech v Československu. V komunistickém vězení ale nakonec skončila i ona sama. Zároveň byla autorkou pohádek, románů a povídek, ve kterých zachytila své zkušenosti z nacistického koncentračního tábora. Zemřela v roce 2011. V dokudramatu ji ztvárnila Jitka Ježková. Hostem pořadu byl historik Jiří Pernes.

Na podzim 1940 dva vyhlášení lupiči Vilém Glöckle a Oldřich Semerák uprchli z pankrácké věznice. V jednom pražských dvorků ukradli ze šňůry ještě mokré oblečení a zmizeli beze stopy. Následná série loupeží na východě a ve středu Čech nesla jejich „rukopis“. Stejným způsobem otevírané pokladny, vypáčené dveře… Jejich opětovné zatčení komplikuje fakt, že oba mají zbraň a střílejí bez zaváhání. O čemž se inspektor Jan Hulík a strážmistr Alois Končický osobně přesvědčí.

Neohrožená novinářka a účastnice protinacistického odboje se narodila 10. 8. 1896. Navštěvovala první české dívčí gymnázium Minerva, po smrti matky ale prožila bouřlivé dospívání: výstřední oblečení, krádeže, drogy… Proti vůli otce se vdala do Vídně. Jako první do češtiny přeložila ještě neznámého Franze Kafku, s nímž prožila krátkou intenzivní lásku, jejímž plodem jsou Dopisy Mileně. S druhým manželem žila v Praze. Zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück 17. 5. 1944.

V Omeletkách si budeme povídat o strachu a o fobiích. S lovcem Zdeňkem Vágnerem jsme v Africe jeli přes údolí komárů a on mě nabádal, abych se nechala po příjezdu do Prahy prohlédnout u lékaře kvůli malárii. „Je malárie nebezpečná nemoc, pane doktore?“ zeptala jsem se pak po příletu. „Velmi nebezpečná! Na tu člověk buď umře, nebo zblbne. Já jsem ji prodělal,“ řekl mi doktor. V Omeletkách také uslyšíte příspěvek posluchačky Lenky Simonové Magnetická rezonance.

Jan Hájek na sebe upozornil například ve filmu Manželé Stodolovi či v minisérii Božena. Vídat ho lze také na jevištích, například v Městských divadlech pražských. Proč role Hamleta měla na svědomí zásadní rodinné setkání? A v jakém světě se ocitá během epileptického záchvatu?

Pochoutkový rok slaví 10 let: Zelné bramborové šišky podle Romana Pauluse. Rada z etikety: Jaký význam měli při servírování jídla kráječi? Historie droždí.

Ze zelných šlíšků jsou bramborovo-zelné šišky. Vítězný recept roku 2020 od Ivety Podlucké uvařil ve své verzi šéfkuchař Roman Paulus. Zelí v šiškách udělá pověstné zelné chlupy a obohatí o další chuťovou dimenzi. Může se hodit i jako příloha k vepřové pečeni nebo moravskému vrabci.