Epicentrum

Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.

Více než 2000 civilistů, 202 škol, 34 nemocnic  – to je podle informací ukrajinských úřadů jen částečný výčet obětí a škod za necelé dva týdny Putinovy agresivní invaze na Ukrajinu. V noci na úterý Rusko shodilo bomby na město Sumy a zabilo nejméně 21 civilistů, včetně dvou dětí. Hostem úterního Epicentra Blesku byla ukrajinistka Lenka Víchová. Kromě rozboru současné situace nabídla i pohled „z terénu“, neboť se 24. února – tedy v den ruské invaze – nacházela přímo v ukrajinském Kyjevě. Z dlouhodobého hlediska hledí na boj Ukrajinců proti Kremlu nadějně a pozitivně.

Ruští vojáci dál útočí na ukrajinská města. Přibývá zasažených obytných budov a zraněných i mrtvých civilistů. Kvůli otevření humanitárních koridorů slíbilo Rusko pozastavení palby. Únikové cesty vedou ale pouze do Ruska a Běloruska. To Kyjev označil za nepřijatelné a požaduje otevření koridorů směrem na Západ. O tom, proč dochází k útokům Rusů na civilní obyvatelstvo, hovořil ve studiu Blesku bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově.

Rusové narazili na Ukrajině na řadu potíží, naopak Ukrajinci bojují statečně a významnou roli sehrává i prezident Volodymyr Zelenskyj, který „působí jako zachránce ukrajinského lidu,“ řekl exkluzivně pro Blesk v pořadu Epicentrum host z Izraele - bývalý šéf národní izraelské zpravodajské agentury Mosad Danny Yatom.

Premiér Petr Fiala (ODS) včera v Poslanecké sněmovně mluvil o zhruba dvaceti tisících ukrajinských běženců v Česku. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům ale zdůrazňuje, že určit přesně tohle číslo v tuto chvíli nejde. Věří, že jsme schopni přijmout až tři sta tisíc z nich a dodává, že Česká republika tyto lidi potřebuje. Většina z nich ale doufá, že se brzy vrátí domů.

Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) v pořadu Epicentrum vysvětloval, proč je pro zlychlené přijetí Ukrajiny do Evropské Unie, jak dlouho by tento proces potrval i to, proč dosud země vhodným kandidátem nebyla a co se změnilo. Nevyhnul se kritice pomalé reakce západu, která podle něj plynula jak z nezkušenosti, tak ekonomických zájmů. Tlaku válečného zločince Vladimira Putina nesmí Evropa podle jeho slov ustoupit.

Válečný konflikt na Ukrajině se nevyostřuje pouze v reálném prostoru, v pozemních bojích, kde o život přicházejí stovky lidí a to včetně civilistů a dětí, ale také ve virtuálním světě, kde by kybernetické útoky mohly mít až naprosto fatální dopady. Podle datového analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by dopady takové eskalace neodnesl „ten ubožák a strašpytel Putin, který se schovává někde v bunkru na Urale, ale odnesly by to miliony normálních lidí, které zmanipuloval." V Epicentru Blesk Zpráv mimo jiné vysvětlil, čemu vlastně věří běžný Rus.

Ruská invaze na Ukrajinu už postoupila do Kyjeva. Tamní speciální služby upozorňují, že cílem číslo jedna je nyní vedení státu. Slovy prezidenta Volodomyra Zelenskyho na to zůstala Ukrajina sama. Západ stále nepřistoupil k razantní sankci vylučující Rusko z bankovního systému SWIFT. Jak v tuto chvíli postupuje NATO? O tom v pořadu Epicentrum hovořil armádní generál Armády České republiky ve výslužbě Petr Pavel.

V noci ze středy na čtvrtek se vyplnily ty nejčernější scénáře a ruský prezident Vladimir Putin oznámil zahájení „speciální vojenské operace“. Rusko tak odstartovalo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Vývoj situace na Ukrajině jsme ve čtvrtečním Epicentru probírali s bývalým ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD).

Střelba, oběti na lidských životech a hromadící se Putinovy jednotky u ukrajinských hranic. Situace ve východní části Ukrajiny se i nadále vyostřuje poté, co Vladimír Putin uznal suverenitu a nezávislost Doněcké a Luhanské „lidové republiky“ a vznesl požadavky na odzbrojení Ukrajiny. Podle informací ukrajinské rozvědky chce Rusko pokračovat v eskalaci a potenciálními cíli by se mohly stát i Kyjev, Charkov nebo Cherson. Bude to Rusům stačit? Kde se Putin zastaví? Jaké jsou šance na mírové řešení a jakým hrozbám by mohla čelit Česká republika? Nejen o tom v Epicentru hovořil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.