Digitální platforma BankID má za sebou v Česku téměř rok fungování. Občanům umožňuje se bezpečně a jednoduše elektronicky prokázat při používání online služeb státu, třeba na Portálu občana, firem nebo institucí, a to jen díky vlastnímu internetovému bankovnictví.

Online tak snadno podáte daňové přiznání nebo podepíšete smlouvy s telefonními operátory či dodavateli energií. Firmám a institucím šetří čas, peníze, papírování a pomáhá jim získat lepší přístup k zákazníkům, kteří tak mají možnost „navštívit pobočku“ prakticky kdykoliv.

„BankID ale není game changer jen pro stát. Vzhledem k tomu, že cílem státu je postupně čím dál více digitalizovat všechny svoje složky, je taková služba naprosto základním kamenem k tomu, aby se to povedlo,“ říká Pavel Šiška z Deloitte.

U nás slaví služba teprve jeden rok, ale severské státy jsou v tomto ohledu výrazně před námi. Ze všech zemí nejdále je potom Estonsko, kde má digitální ID dokonce 98 % lidí, kteří s ním dnes vyřizují i povinnosti v oblasti zdravotnictví.

Kdy by se to mohlo povést? Jakými způsoby tomu brání česká legislativa? Můžeme se nějak poučit z chyb ostatních a aplikovat je v místní digitalizaci? O tom v podcastu hovořili Jan Blažek, předseda představenstva společnosti Bankovní identita, a Pavel Šiška, vedoucí partner oddělení poradenských služeb Deloitte.