Jak se na Moravě nacházel, bádal, ilustroval a propagoval pravěk

Teprve v polovině devatenáctého století lidé přiznali existenci pravěku a takřka od stejné doby se Morava začala proslavovat svými pravěkými nálezy. Jeskyně Šipka u Štramberku, Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, ale i oblast samotného Brna vstoupily svými nálezy do dějin evropské archeologie. Morava měla také štěstí na samotné archeology, nejznámějším z nich se stal profesor a čilý propagátor Karel Absolon. Největší smůlu si moravská archeologie vybrala, když na konci války vyhořel zámek v Mikulově s obrovským množstvím pravěkých sbírek. Ale i tak moravským archeologům a antropologům zůstala spousta příležitostí k bádání a ke kladení si otázek o podobách dávného života i k hledání možností, jak dávný svět novými metodami zobrazit a přiblížit současníkům.