Ten krásný kraj příjemných lidí a jeho pozapomenutý příběh po Mnichovu 1938. Jak představitelé Národopisné Moravy a Slovenska žádali Hitlera o nemožné. A jak se do toho zapletl syn slavného Joži Úprky.

Na podzim 1938 si několik slováckých aktivistů najednou uvědomilo, že se necítí být spjati s Čechy a Moravany, ale jako moravští Slováci spíše se Slováky. Vůdčím představitelům tehdejšího Slovenska to přišlo vhod, protože na podzim 1938 muselo Slovensko výrazný a úrodný kus země přenechat Maďarsku. A tak se i oni pokoušeli přemluvit Němce k nemožnému, aby se území Slovácka připojilo ke Slovensku. Úsilí to bylo marné, byť někteří slovenští politici v něm pokračovali i po vzniku protektorátu. Slováčtí aktivisté zas nadále přeháněli po většinu okupace svou vstřícnost vůči Němcům, byli označováni jako “deutsch freundlich“, a bohužel k tomu zneužívali národopisu, náboženství i hospodářských zájmů některých podnikatelů. Zvláštní příběh Slovácka měl však zvláštní dohru i po válce. Zdaleka ne všechny osudy aktivistů kolaborantské Národopisné Moravy byly po válce tak tragické, jak by se dalo předpokládat.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/318281381940009/