KAPITOLA

Na třináctileté maximum vystoupala míra zářijové inflace, která podle dat z tohoto týdne vzrostla na 4,9 procenta. Trh, vláda, ani Česká národní banka tak rychlé zdražování nečekali – stejně, jako v předchozích měsících. Dražší ceny energií, bydlení či oblečení mezitím drtí peněženky Čechů. A tlak jen tak nepoleví. „Inflace bude bude kulminovat mnohem později, než říká ČNB i vláda. Ta podle svých modelů předpokládá, že příští rok touto dobou budeme zpět v tolerančním pásmu ČNB, tedy mezi jedním až třemi procenty. To je ale absolutně nerealistické,“ říká v dalším dílu pořadu Kapitola hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Inflace v Česku bude delší a vyšší, než čeká ČNB. Už nyní jsme na pěti procentech, které jsme měli podle modelu ČNB dosáhnout až během kulminace v příštím roce, šest či sedm procent v dalších měsících tak nebude žádné překvapení,“ dodává.

Na české zdravotnictví dopadne po roce 2030 zásadní demografický zvrat v podobě stárnutí populace, který se projeví v několika oblastech. „Budeme čelit odchodu silných ročníků, narozených okolo roku 1970, do důchodového věku a na zdravotnictví to dopadne hned v několika rovinách,“ říká v novém dílu podcastu Kapitola Adéla Čabanová, novinářka, která se dlouhodobě věnuje oblasti zdravotnictví. „Tím pádem zestárnou lidé, kteří čerpají zdravotní péči, a kteří budou najednou potřebovat více zdravotních služeb. Zároveň s tím se sníží poměr lidí, kteří budou platit zdravotní pojištění a nesmíme zapomínat ani na to, že stárnou i lékaři, zdravotníci, kvalifikovaný personál v nemocnicích,“ vysvětluje novinářka.

Pondělky dlouhodobě vyhrazené kriminálkám, středy žánru reality show a čtvrtky zase vztahovým seriálům. Tak mají na nejslilnější komerční televizní stanici Nova rozškatulkované jednotlivé vysílací dny. „Jednoznačně máme strategii v tom, který den obsahuje který žánr,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola programová ředitelka televize Nova Silvia Majeská. „Některé typy programů by si diváci přes týden nezapli, na jiné by zase neměli chuť o víkendu. To všechno vyplývá ze základních potřeb diváků, z toho, jak jsou naladěni, jaký mají mindset,“ vysvětluje členka nejvyššího managentu televize. Jak vysvětluje, televize se těmito náladami diváků následně řídí v tom, co bude vyrábět a nasazovat do vysílání. „Na základě výsledků sledovanosti si tvoříme obraz toho, co diváci sledovali, jak přijímali různé programy. A na dlouhodobé bázi z toho přijímáme, televize tak vlastně reflektuje potřeby společnosti daného období,“ doplňuje Majeská. 

Je to veřejné tajemství. Politici ve svých předvolebních spotech, rozhovorech a debatách naoko slibují, že daně po volbách zvyšovat nebudou a naoplátku očekávají, že od voličů dostanou hlasy. Přitom je zřejmé, že své předvolební sliby musejí z něčeho platit a současně nelze donekonečna držet stamilionové deficity. Některé strany jdou skutečně do extrému. „Například SPD. Pokud by měla dominantní vliv na daňový systém v České republice a pokud by splnila to, co píše ve svém programu, Česko během několika let zkrachuje,“ říká v dalším dílu podcastu Kapitola Michal Jelínek, daňový expert a partner v poradenské skupině V4 Group.

Už nyní vysoké – a stále rostoucí – ceny nemovitostí trápí Čechy řadu let, přičemž v nejbližší době se na dostupnosti bydlení mnoho nezmění. Poptávka bude podle odborníků stále výrazně převyšovat nabídku a cenám tak v jejich růstu nebude nic bránit. Možností, jak dostupnost bydlení reálně zvýšit, je však podle výkonného ředitele služby Bezrealitky.cz Hendrika Meyera například navracení neobydlených nemovitostí zpět na trh. „Volných, neobydlených bytů je podle posledních statistik z OECD i z posledního sčítání v Česku největší počet skoro z celé Evropy. To by se mělo nějak řešit,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola Meyer. Zatímco však politici by tyto byty nejraději danili, ředitel portálu Bezrealitky.cz by upřednostnil pomyslný cukr před bičem. „Zdanění je vždycky to jednoduché řešení – něco lidem vzít, nebo jim sáhnout do kapsy. Osobně mi ale přijde lepší ty majitele motivovat, aby své nemovitosti opravili a vrátili na trh,“ dodává manažer realitního serveru.

Balíček opatření Fit for 55, který nedávno představila Evropská komise, obsahuje i závazek pro evropské automobilky neprodávat po roce 2035 automobily produkující emise. „Já si myslím, že to je trochu drastické opatření, přijde mi ještě nešťastnější, že znovu překreslujete to hřiště – jako byste vůbec nebral v potaz, že průmysl, který v evropě zaměstnává miliony lidí, má pěti až sedmileté vývojové cykly a pracuje s velmi složitým a dlouhým dodavatelským řetězcem, s desítkami tisíc komponent. To vše musíte sesynchronizovat s dodavateli,“ komentuje rozhodnutí Petr Knap, xy partner poradenské společnosti EY. Jak obtížně se taková sy Co bude přechod na elektromobilitu, respektive na vodíkový pohon znamenat? 

Zdražování základních životních potřeb a rozevírání sociálních nůžek. Takové budou podle evropského poslance a místopředsedy ODS Saši Vondry důsledky evropského Zeleného údělu („Green Deal“) na běžné obyvatele. Takzvaná Zelená dohoda, respektive nedávno představený balíček opatření Fit for 55, jsou totiž podle politika až příliš nevyváženě zaměřené na dekarbonizaci, která však bude mít navzdory evropským obětem jen omezený efekt. „Po Evropanech se vyžaduje oběť s tím, že musejí více uskromnit, že se jim zdraží základní životní potřeby, ale tato oběť, pokud má mít jakýkoliv smysl, tak musí být následována vykoupením. A to zde není. Efekt emisí uhlíku je globální a tak to, co v Evropě, která produkuje asi osm procent z globálních emisí, nyní uspoříme, tak Čína nebo někdo jiný zase obratem přidá,“ vysvětluje v podcastu Kapitola evropský poslanec. Poměrně jednoduchou odpovědí na otázku dekarbonizace, alespoň v rovině energetiky, přitom může být jaderná energie – té však zatím Brusel odmítá udělit status „čisté energie“. „Proč to zatím není? Bohužel většinu v Evropském parlamentu drží dvě skupiny: na jedné straně ideologové, kteří jsou zelení jako brčál, zejména socialisté, komunisté a liberálové, na druhé straně pak Němci, kteří byli zhysterizovaní po katastrofě ve Fukušimě. To zatím dává v Evropském parlamentu většinu, která je proti jádru. Naštěstí ale o zařazení jádra mezi čisté zdroje se musí Evropský parlament dohodnout s Evropskou radou, kde Francie, Nizozemsko, Švédsko a země východní a střední Evropy jádro stále více prosazují. Bohužel, premiér Andrej Babiš v prosazení jádra coby čisté energie selhal, další vláda by to ale mohla prosadit,“ dodává Saša Vondra.  

Jestli je současná doba z pohledu finančních trhů něčím unikátní, je to rekordně uvolněná politika centrálních bank, tedy „tištění“ nových peněz a udržování nízkých úrokových sazeb. To má řadu důsledků – od těch zamýšlených až po nezamýšlené –, se kterými se setkáváme každý den. „Právě nezamýšlené důsledky se však nyní začínají velmi viditelně projevovat. Stačí se podívat na jakákoliv investiční aktiva, u každého z nich se můžeme bavit o tom, zda jsou nadhodnocená, hodně nafouknutá, nebo jestli jde už o bubliny,“ argumentuje v novém dílu podcastu Kapitola Filip Kejla, investiční stratég společnosti Wood & Company.

Zatímco vývoj počítačových her je podle Marka Španěla, zakladatele českého herního studia Bohemia Interactive, stále jedním z nejsvobodnějších povolání, vývoj české společnosti je svobodný stále méně. O svobodu totiž postupně přicházíme. „Já sám sebe považuju za velmi svobodnou osobu, proto pro mě bylo poslední kapkou to, co se okolo nás odehrávalo na kulisách covidové epidemie. Nesmyslná opatření, policejní hlídky, zdravý rozum plakal… reminiscence se socialismem byly bohužel extrémně silné,“ říká Marek Španěl, selfmademan, který se pravidelně umisťuje v žebříčku nejbohatších Čechů a který nedávno koupil vydavatelství Echo Media. Marek Španěl v novém dílu podcastu Kapitola varuje před nástupem progresivismu, který je jen další verzí socialismu, hovoří o budoucnosti herního průmyslu a hodnotí český mediální trh. 

Stále hlubší příkopy ve společnosti, rozdělená republika. A skupiny lidí, kteří ani při nejlepší snaze nedokáží najít společnou řeč. Rozpolcenou společnost ostatně ilustruje i epidemie covidu. „Neočkovaní obviňují očkované, že se nechali očkovat nějakou údajně experimentální látkou a prý kdo ví, co jim bude za pět let. A ti očkovaní zase obviňují ty neočkované z toho, že nejsou dostatečně zodpovědní,“ glosuje rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Kde leží vnitří příčina? „V tom, že tu jsou skupiny obyvatel, které mají pocit, že se na ně zapomnělo. Obávají se, že jejich problémům nikdo nerozumí, že nikdo není schopen mluvit jejich řečí. Ti lidé se cítí vykořenění – a s tím je potřeba pracovat. My pořád hledáme zástupné problémy, řešíme Benešovy dekrety, řešíme migraci, a přitom to podstatné je, že ve společnosti máme krizi základních hodnot. A k těm základním hodnotám se musíme vrátit,“ dodává ekonomka. Jaký bude začátek nového akademického roku a měly by české univerzity po vzoru západu zavést povinné očkování? Jak (ne)funguje komunikace mezi vysokými školami a ministerstvem zdravotnictví? Jaké nás čekají důchody – a proč se politici chronicky obávají důchodové reformy? Poslechněte si celý podcast.