KAPITOLA

Zkoumání hospodaření politických stran je hlavní náplní Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Nyní, v době volební kampaně, je tato agenda o to více aktuální. Jeden z členů úřadu Jan Outlý v novém díle podcastu Kapitola popisuje slepá místa tuzemské legislativy, se kterými se úřad musí popasovat. „Volební legislativa má několik slepých míst, jedním z nich je například příjmová strana politických stran. Legislativa, kterou nyní máme, hodně staví na výdajích, strany musejí rozklíčovat každý halíř svých výdajů na kampaň. U příjmů je ale zákon mnohem skoupější a v podstatě se za sponzora pouze považuje ten, kdo straně peníze pošle. Odkud se ty peníze reálně vzaly, je však jednak obtížné zjistit, jednak na to zákon rezignuje. Nezkoumá původ těch finančních prostředků, ale pouze chce znát identitu toho, kdo ty peníze straně zaslal,“ vysvětluje Jan Outlý. Situace, kdy skuteční sponzoři chtějí zůstat v utajení, přitom existují. „Víme o dárcích, kteří skrytě říkají, že některé peníze, které darovali, nebyly původně jejich. Že je dostali od někoho jiného proto, aby je darovali konkrétní politické straně,“ dodává člen úřadu Outlý. Jaká další slepá místa obsahuje volební legislativa? V čem je současná kampaň očima dohledového úřadníka jiná, než v předešlých volbách? A do jaké míry ochromily úřad vnitřní spory mezi ředitelem Vojtěchem Weisem a zbylými čtyřmi členy úřadu? Poslechněte si celý podcast. 

Náraz do takzvané dluhové brzdy, opatření, které jej aktivováno při překročení veřejného dluhu 55 procent HDP, nás už nemine. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) a její předsedkyně Evy Zamrazilové k tomu dojde již v roce 2024 – což znamená, že veřejné instituce budou poté muset předkládat vyrovnané rozpočty. Jak ovšem tato situace dopadne na obyvatele? Jak stát zabrzdí ze stamilionových schodků na nulu? „Jednotlivá opatření se navíc budou týkat kromě státu i měst, obcí, krajů a v neposlední řadě i zdravotních pojišťoven. I u nich lze očekávat evidentní omezující efekt – a je otázkou, zda by situace nevyústila do zhoršení kvality poskytování zdravotní péče,“ předpovídá efekty nárazu do dluhové brzdy Eva Zamrazilová v novém dílu podcastu Kapitola. „Náraz na dluhovou brzdu by měl ale širokosáhlé důsledky – především pro kraje a obce by byl velmi limitující efekt pro investice a poskytování veřejných služeb.“ Politici sice mají stále „out“, jak se nárazu vyhnout: přijmout nový zákon, který dluhovou brzdu „odsune“. Takový postup by ale zase přinesl jiné problémy, říká předsedkyně Národní rozpočtové rady. 

Nedávno skončená reality show Like House, ve které diváci sledovali výzvy tuzemských influencerů, bude mít pokračování. Alespoň neoficiální. Říká to v novém dílu podcastu Kapitola jeden z nejvýraznějších účastníků této reality show Adam Kajumi. „Podobný dům vznikne tady někde v Česku, budeme tvořit vlastní pořad, který bude prezentovaný na sociální síti YouTube. Myslím, že se to stihne ještě v letošním roce,“ vysvětluje Adam Kajumi, nejsledovanější Čech na sociální síti TikTok. Podle jeho slov byla první sezóna Like House úspěšná. „Když jsme to na začátku prezentovali na Primě, tak ne každý z toho byl nadšený. Ale udrželi jsme desetiprocentní sledovanost a splnili tak zadání, byť jen tak tak, abychom zůstali v second prime timu na Primě. Hodně se pak podařila online sledovanost, která dosahovala až 1,1 milionu týdně – takový zásah je na české poměry nevídaný, je dokonce trojnásobný oproti vlajkové lodi Primy, Slunečné,“ dodává český influencer.

Už přes rok soudy řeší největší úpadek od dob pádu Investiční a poštovní banky, krach finanční skupiny Arca Investments. V něm investoři, tisíce fyzických osob, ale například i olomoucké arcibiskupství či Syndikát novinářů, utopili téměř dvacet miliard korun. Jak je ale vlastně možné, že na první pohled tak velká a stabilní finanční skupina, která investuje do realit či energetiky, se dostane do tak velkých problémů? 

Lze Česko vytáhnout z rozvratu veřejných financí a zároveň výrazně nezvyšovat daně? „My tomu věříme. Tvrdit nyní, že bychom chtěli daně zvyšovat, to by bylo nefér,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola senátor a pirátský kandidát na ministra financí Lukáš Wagenknecht. Zároveň však připouští, že bude záležet na vývoji ekonomiky. „My chceme být primárně rozpočtově zodpovědní,“ tvrdí. 

Rukopis Simony Matáskové diváci najdou pod většinou úspěšných televizních show posledních dvaceti let. Nejčastěji se na nich podílela jako kreativní producentka, tedy jako člověk, který se o show stará od úvodního nápadu až po potlesk diváků po poslední klapce. Participovala na pořadech VyVolení, StarDance či Tvoje tvář má známý hlas. Úzce – a velmi dlouho – spolupracuje s Janem Krausem, produkuje vlajkovou soap operu televize Nova posledních patnácti let Ordinace v růžové zahradě, magazín Neovlivní ji před několika lety zařadil mezi deset nejvlivnějších lidí tuzemského šoubyznysu. 

Jsou to dvě stálice posledních měsíců až let – nulové úrokové sazby a rostoucí inflace, která se navíc nedávno vymanila z tolerančního pásma ČNB. Dohromady tento mix znamená, že peníze, které lidé mají na účtech v bankách, poměrně výrazně ztrácejí hodnotu. „To je úplně nový fenomén, který je částečně reakcí na tištění peněz centrálními bankami a který spotřebitele tlačí do toho, aby šli do rizika a investovali,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády. Do čeho investovat už je vlastně druhořadé. „Hlavně jde o to nemít peníze klasicky v úsporách. Doba našich babiček a dědečků, kteří říkali, že spoření je nejlepší cesta k dlouhodobé prosperitě, už neplatí. Tahle doba je pryč. Kdo se dnes chce mít dobře, musí jít do rizika a investovat,“ říká Kovanda. 

Už přes rok marasmu insolvenčního řízení zažívá jedno z tradičních tuzemských vydavatelství Mladá fronta. Z něj nyní zbývají už poslední zbytky; řada aktiv je prodána za zlomky původní ceny. Proč vydavatelství padlo? Podle šéfredaktora magazínu Euro – který do začátku letošního roku pod Mladou frontu spadal – Ondřeje Hergesella byl mediální dům „extrémně nákladově náročný a zahrnoval i řadu služeb, které směřovaly do dalších skupin tehdejšího majitele Františka Savova.“ „Někde ty peníze odtekly, někde se nalily. Ale pokud by to bylo nastavené čistě, mohli bychom pracovat s těmi náklady jinak,“ shrnuje Hergesell. Nešlo o jediný důvod. Podle šéfredaktora magazínu Euro šlo i o to, že se Mladá fronta stala „třecím místem“ boje o vliv miliardářů Františka Savova a Michala Strnada. Savov postupem času přestával peníze „nalévat“ a redakce Eura přišla v průběhu loňského roku o sídlo, výplaty i samotný tištěný časopis. Hergesell tehdy podle svých slov myslel, že s časopisem je konec. Během jara se však značku podařilo prodat do vydavatelství New Look Media – jehož bude Hergesell nově menšinovým vlastníkem – a od března časopis začíná opět vycházet – „Paper First“. Jaké má šéfredaktor s magazínem plány, které autory chce do časopisu přilákat – a chtějí vůbec Češi číst byznysové magazíny? Jak se Euro dostalo během dvou měsíců do černých čísel? Pusťte si celý podcast.