KAPITOLA

Původně vyrostl na graffiti scéně, svůj první „piece“ namaloval na Kampě po rozpadu Československa, v roce 1993. Postupně se však z ulic výtvarník Jan Kaláb přesunul do ateliérů a galerií, kde se propracoval mezi nejžádanější tuzemské umělce; jeho díla se prodávají od Bogoty přes New York a Paříž až po Tchaj-pej. V posledních měsících umělec zaujal prodejem svého prvního digitálního NFT obrazu Lost Ultramarine Shell, který si v aukci koupil asijský sběratel za necelých 12 etherů (v té době asi půl milionu korun). „Pro mě je NFT svět zábavný a inspirativní podobně, jako byl kdysi svět graffiti. Také je to něco nového, neokoukaného, kde hledáme cesty, jak to dělat co nejlépe,“ říká Kaláb v podcastu Kapitola. 

Nástup Googlu a Facebooku překopal tradiční mediální krajinu. Je to volný zápas, kde pro každou stranu platí jinak přísná pravidla. Tradiční mediální domy mají za cíl informovat, otevírat důležitá témata, pomoci nastínit řešení a pochopit souvislosti. Technologické platformy toto nejen že nemají ve vínku, ale rovnou „na to kašlou“. „Jejich základní cílem je vydělat a tomu přizpůsobují vše,“ říká v podcastu Kapitola mediální manažerka a předsedkyně představenstva vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová. „Myslím, že by na ně měly být vztažené stejné právní nároky jako na tradiční média. Jejich sociální sítě mají dopad na uživatele, na veřejnost; Facebook s Googlem mají velkou odpovědnost a ta by měla být vymahatelná,“ míní Šmuclerová.

Neustálý etický konflikt mezi tím co všechno může prodávat a co je správně prodat. Tak popisuje své velké morální dilema zakladatel a ředitel finančně-poradenské skupiny Partners Petr Borkovec. Tento konflikt přitom bude v příštích měsících stále akutnější – Borkovec totiž zakládá v rámci finanční skupiny Partners novou „mobile-first“ banku. „Je mi jasné, že kdybych skrze ní začal prodávat bitcoiny nebo toxické dluhopisy, tak na tom určitě vyděláme. Jenže na druhé straně – já už jsem dnes bohatý dost a chci dělat hlavně věci, které mi budou dávat smysl,“ říká Borkovec. Na okolí a trendy na západě – investice do kryptoměn, meme-stocks či NFT – se v tomto případě příliš neohlíží. „Já to ani nepovažuju za trendyd, spíš to jsou takové módní výstřelky, které přijdou a odejdou. Ať si to Revolut a další užijí, podle mě jde hlavně o dobrý marketing a z pohledu poradenství či odpovědnosti je to přímo děsivé.“ Jak se v Česku staví nová banka? Jak obsáhlá musí být žádost o bankovní licenci a je finanční prostředí skutečně přeregulované? A jak vidí Borkovec budoucnost kryptoměn? Poslechněte si celý podcast. 

Tuzemské hospodářství čekají „poměrně masivní přesuny v některých oblastech ekonomiky“, říká v podcastu Kapitola vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. „Neříkám, že přímo zaniknou, určitě se však zredukují některé obory, například cestovní ruch. V Česku před krizí fungovalo obrovské množství cestovních kanceláří na sto tisíc obyvatel – a tato oblast se jen těžko vrátí k situaci, která zde byla před pandemií. Možná tu nebude ani tolik restaurací. Uvidíme, rozhodně nechci nikoho strašit,“ uvádí vicepremiérka. Přesuny budou podle ministryně velké, to však neznamená, že zaměstnanci těchto sektorů skončí na dlažbě. „Bude zkrátka muset dojít k rekvalifikacím a ti lidé najdou práci jinde,“ dodává Schillerová.  

Velké internetové platformy jako je Facebook s Googlem přerostli národním státům přes hlavu a ty nyní vymýšlejí, jak je dostat zpět pod kontrolu. „Ty firmy se už staly takovými samostatnými státy, soustředí v sobě obrovské množství peněz a dat, což v dnešní době představuje skutečně velkou moc,“ říká v pořadu Kapitola advokátka Petra Dolejšová. Evropská unie se sice tyto zdivočelé koně snaží dostat zpět pod kontrolu, ale je při tom zoufale pomalá, dodává advokátka.

Hlavní přidaná hodnota bitcoinu je podle konzultanta Cryfin Davida Velvéthyho především v tom, že kryptoměna slouží investorům jako uchovatel hodnoty. Funguje tím podobně jako například zlato – a navíc oproti němu má řadu výhod. „Je například levnější ho skladovat a pochopitelně je i jednodušší prodat jeden bitcoin, než třeba valoun zlata,“ míní Velvéthy. 

„Největším hybatelem, který v dnešní době posouvá Česko vpřed, jsou průmyslové podniky. Moc nemluví, ale o to více konají. Přestavují svou výrobu, vyvíjejí nové výrobky, inovují. A pokud se jim dostane ještě o trochu více společenské podpory, má Česko šanci vyjít z pandemie poměrně dobře,“ říká v nové epizodě podcastu Kapitola přední český vědec a zakladatel institutu CIIRC Vladimír Mařík. 

Spor o výklad pandemie. Právě takové bude podle volebního analytika Jaroslava Poláčka dominantní téma podzimních parlamentních voleb. Bude to tak nehledě na to, co dnes o schopnostech vládních politiků ukazují přeplněné nemocnice a hřbitovy. „Před volbami už budeme na úplně jiném stupni proočkovanosti, navíc jsem přesvědčen, že Andrej Babiš a vládní strany budou mít připravenu celou řadu dárečků pro cílové skupiny. Ta debata bude vypadat úplně jinak než dnes,“ míní Poláček, který se volebním kampaním profesně věnuje poslední dvě dekády.

Problém veřejných financí? „Státní kasa funguje jako bankomat, ze kterého politici jen berou peníze,“ říká v podcastu Kapitola bývalý ministr financí Ivan Pilný. A nejde jen o to, že stát plánuje rekordní rozpočtové schodky. „Ten velký problém je, že masivně rostou mandatorní výdaje, které jsou přenositelné i do dalších rozpočtů. Během několika let se tak dramaticky zmenší prostor na to, aby se nějaké ty peníze daly rozumně proinvestovat,“ míní politik, který nedávno oznámil svůj odchod z hnutí ANO.