"Vážení přátelé, vítám vás zde, v posluchárně číslo 256 elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Dnes v České federativní československé republice oficiálně zahajujeme provoz počítačové sítě internet. Je to historická událost, proto omluvte přítomnost fotografů a řady tuzemských i zahraničních televizních štábů, které ji přišly zaznamenat." Tak takto připojení Československa k internetu 13. února 1992 opravdu neproběhlo. Jak to bylo ve skutečnosti?

Neobvyklou rychlostí se v orgánech Evropské unie řítí do cílové rovinky Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). Nařízení má přinést řadu nových povinností pro provozovatele online služeb. Týkají se hlavně jejich odpovědnosti za obsah, který na ně nahrávají uživatelé, a také mazání nelegálního obsahu. Jaké kontroverzní změny se objevují v průběhu projednávání DSA? Hrozí zavádění upload filtrů? A jak by mohl DSA zasáhnout personalizovanou reklamu? Hostem podcastu serveru Lupa.cz je Ondřej Ferdus ze Svazu průmyslu a dopravy.

Jak se v posledním roce proměnil český mediální trh a jaký vliv na něj má hlavní stránka Seznamu? Jak velké procento lidí nesleduje zpravodajství? A jak se šíří konspirace na českém Telegramu? Všechna tato témata mají kupodivu něco společného – a to vedoucího Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a donedávna také ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) Josefa Šlerku, který je hostem nejnovějšího dílu podcastu Lupa.cz.

„Nikdy jsem si nepředstavoval, že se internet vyvine z báječného, vstřícného, kultivovaného prostředí do toho, čím je dnes, kdy je obrazem celé společnosti se všemi jejími neduhy, promítá se do něj v hojné míře lidská malost a hloupost a nenávist,“ říká J. P., host nového dílu podcastového seriálu Příběhy z historie českého internetu. Jak se dostal k informatice? Proč nakonec internet porazil ostatní síťovou konkurenci? A jak se internetové prostředí za uplynulých třicet let proměnilo?

Kryštof Kolumbus Ameriku vlastně neobjevil. Když do ní připlul, žilo v ní už domorodé obyvatelstvo. Byl ale první, kdo Ameriku zanesl do mapy. Když se mi povede zmapovat něco nového, připadám si jako on, říká jeden z členů české komunity OpenStreetMap Miroslav Suchý. Data OpenStreetMap využívají například tuzemské Mapy.cz nebo některé navigační systémy. Geografické údaje přitom shromažďují dobrovolníci. Nejnovějším dílem tuzemské komunity je zmapování všech poštovních schránek v České republice. Jak takový projekt probíhá? Jak OpenStreetMap u nás fungují? Může se do mapování zapojit opravdu kdokoli a jak se kontrolují vkládaná data? 

Jak se bývalý šéf Mall.cz dívá na současnou e-commerce scénu? Co se mu v podnikání povedlo a nepovedlo? A jak se daří firmám Virtooal a finGOOD, do kterých investoval? Poslechněte si nový díl podcastu serveru Lupa.cz.

Měla to být revoluce v segmentu sdílených koloběžek a elektroskútrů. V květnu ale ostravská firma re.volt oznámila konec. Co se nepovedlo, popisuje jeden ze zakladatelů firmy Pavel Kuchta.

Během koronavirové pandemie se přes crowdfundingovou platformu HitHit vybralo kolem 26 milionů korun, které šly živnostníkům a malým firmám postiženým opatřeními proti covidu. "Překvapilo mě, že i lidé byli ochotni tak pomáhat," říká Pavel Eichler, jeden ze spoluzakladatelů HitHitu

V podcastu mluví i o tom, jak v Česku funguje crowdfunding, nebo které projekty mají největší šanci na úspěch.

K počítačům ho přivedly hry a děda, který je vyvíjel. Na studiích se shodou náhod dostal na školení o prvních GSM sítích, které začátkem 90. let v Evropě startovaly. Z toho záhy vznikl první tuzemský web, který se mobilním světem zabýval. V roce 1998 pak byl jedním z organizátorů  protestu proti monopolu poskytovatele připojení SPT Telecom. A za pár let stál u zrodu "českého YouTube", serveru Stream.cz. Hostem podcastové série Příběhy z historie českého internetu je publicista, podnikatel a spisovatel P. Z.

Hlavní problém základní filozofie evropského návrhu regulace AI technologií spočívá v tom, že Evropská komise předpokládá, že pokud se použije autonomní technologie, je to problém a musíme se jím regulatorně zabývat, říká v rozhovoru pro Lupu prorektor Masarykovy univerzity a vedoucí Ústavu práva a technologií Radim Polčák. Potřebujeme regulovat AI? Jak by nová pravidla měla fungovat? A nepohřbí vývoj AI technologií v Evropě?