Otázkový speciál jsme natáčeli na prvním českém Festivalu nenásilné komunikace, který jsme zároveň spolupořádali. Účastnice a účastníci festivalu psali své otázky na lístečky, my jsme z nich losovali a společně se nad nimi zamýšleli. Když naše expertízy nestačily, pomohla nám Bára Herucová, které tímto děkujeme.

Probírali jsme například, jak podporovat děti v učení, když se jim nechce, nebo jak si udržovat osobní hranice, když je člověk bezhlavě zamilovaný. Dostali jsme se také k otázce, zda je nenásilná komunikace pouze pro privilegované, a sdílíme i tipy a postřehy, jak na NVC „nezapomínat“ a nesklouzávat ke starým vzorcům chování.

Dozvíte se, co máme na mysli, když říkáme, že může být užitečné delegovat držení vlastních hranic na přátele, kteří dokážou nabídnout uzemněnější pohled. A taky to, že je pro nás humor při učení a žití NVC nejen nástrojem pro radost a živost, ale i prostředkem ke spojení s lidmi a k deeskalaci konfliktů!

UPOZORNĚNÍ: Ve 39. minutě nezvládlo nahrávací zařízení hutnou festivalovou atmosféru. Omlouváme se za nižší kvalitu zvuku na konci epizody

Všímáme si na workshopech, rozhovorech i v běžném životě, že když přijde na komunikaci, hraje roli i to, jestli jste žena nebo muž. Ne vždy, ale často. Některé vzorce se opakují: ženy bývají častěji přerušované, zpochybňované, mluví opatrněji, nebo si samy nedovolí říct, co potřebují. Neplatí to pro všechny, a řadu z těch věcí samozřejmě zažívají i muži – ale určité rozdíly a tlaky spojené s genderem tam zkrátka jsou.

S Hankou Švábíkovou z INK se bavíme o tom, jak se do komunikace promítá výchova k mírnosti, tlak na empatii a přizpůsobení, nebo obavy ze studu a viny. O syndromu hodné holky, o momentu, kdy se žena ozve a je považovaná za hysterku, nebo naopak moc citlivou. A taky o konkrétních situacích, kde se tyhle dynamiky ukazují – ve vztazích, na poradách, i při obyčejných rozhovorech.

Co dělá z lidí komunitu – a co ji udržuje, když přichází konflikty, únava nebo noví členové? Povídáme si o tom, jaké konkrétní prvky podporují komunitnost: od sdílených jídel a společného rozhodování přes rituály a pěstování vztahů až po čas na řešení konfliktů. Inspirací je pro nás knížka Kellyho Brysona s třinácti principy živé komunity, které procházíme jeden po druhém a propojujeme s vlastními zkušenostmi. Sdílíme příběhy z rodiny, kolejí i společného bydlení – a hledáme, co pomáhá tomu, aby se ze skupiny lidí na jednom místě opravdu stala soudržná komunita.

Co se stane, když se potká esence nenásilné komunikace – vnitřní nastavení, hodnoty a principy – s různými formami – to, co je vidět a slyšet? V teorii knih to zní jasně, ale ve složitém světě je nezbytné držet esenci pevně a zároveň rozvíjet flexibilitu na straně formy. V epizodě se dozvíte, jaká rizika hrozí, když se toto propojení nepodaří – od neautentičnosti a pocitu manipulace, kdy slova NVC skrývají opravdový záměr, až po neschopnost najít vhodná slova pro různé lidi a situace, i když je vnitřní nastavení pevné.

Roleplays jsou metody, které umožňují v bezpečí kurzu zkoušet různé reakce a intenzity, integrovat dovednosti do těla a objevovat vlastní komunikační rozsah. Ukazujeme na příkladu, jak lze různě reagovat na náročnou větu a jaký to má dopad. Zjistíte, proč se vyplatí zkoušet i ty reakce, o kterých si myslíte, že je nepotřebujete. A nechybí ani tip, co dělat v náročných chvílích, když NVC nejde použít „dokonale". 

Více informací, včetně možných reakcí nebo tipů, najdete v bonusovém obsahu na https://www.forendors.cz/nenasilnypodcast

Nechceme víc řečníků. Chceme víc lidí, kteří mají co říct – a přitom se nebojí vystoupit před druhými. Knihu Když máte co říct jsme napsali právě pro ně. Pro ty, kteří mají myšlenky, za kterými stojí kus práce, odvaha i hodnoty – ale chybí jim opora v tom, jak to všechno dostat do slov.

Ke knize se dostanete tudy!

Vycházíme z vlastních zkušeností s výukou veřejného vystupování, ale taky z principů nenásilné komunikace. Hledali jsme způsob, jak přistupovat k přípravě projevu s respektem – k sobě, k tématu i k publiku. Ať už jde o přednášku na konferenci, rozhovor pro média nebo obhajobu diplomky.

V epizodě sdílíme, proč jsme knihu napsali, čím je pro nás osobně důležitá a proč věříme, že slova můžou měnit svět. Neučíme nikoho, jak se stát rétorickým superhrdinou. Ale věříme, že když víte, proč mluvíte, ke komu a co chcete říct, tak forma už se dá naučit.

Různí lidé si za NVC chodí pro různé věci. Někteří hledají nástroje pro efektivní komunikaci, jiní třeba spirituální praxi. V první části rozhovoru s Adamem Čajkou (INK) se zaměřujeme na to, proč lidé přistupují k NVC a co od něj očekávají. Někdy se totiž stává, že se na jednom workshopu potkají dva lidé s velmi odlišným pohledem na to, co to nenásilná komunikace je, a k čemu ji chtějí využít. V druhé části se bavíme o různých způsobech, jakým se NVC předává: někdo vypráví příběhy, jiný volí konstruktivistický přístup, aby se lidé učili prostřednictvím zkušenosti. Podíváme se také na to, jak na tom je naše brněnská škola nenásilné komunikace – jaké didaktické formy volíme a na co klademe důraz.

Přidej se ke komunitě a získej ještě víc z nenásilky na https://www.forendors.cz/nenasilnypodcast