O2 Místo kyberčinu

Britský důchodce Colin Chudley se stal dvakrát po sobě obětí kyberšmejdů. Nejprve přišel o tisíce liber v investičním podvodu, později ho podvodníci oslovili znovu – tentokrát s příslibem, že mu ztracené peníze pomohou získat zpět. Stačilo jen zaplatit pár poplatků.

Ve skutečnosti šlo o další promyšlenou past. Colin poslal desítky plateb, přišel o všechny úspory a dostal se pod obrovský psychický tlak. Jak mohlo dojít k tomu, že naletěl dvakrát? Proč nezareagovala banka? A jak takové podvody vůbec fungují?

Příběh, který odhaluje, jak důvěra a zoufalství otevírají cestu kyberšmejdům. O tom všem si v nové epizodě podcastu Místo kyberčinu povídali Honza Dolejš a Pavel Matějíček.

„Čau mami, prosím tě, ztratil jsem telefon. Tohle je moje nové číslo. Uložíš si ho? Díky!“ Na podobné whatsappové zprávě není na první pohled nic zvláštního. Myslela si to i Jo Collie z Británie. Pár dní nato přišla ze stejného čísla žádost o peníze. Že je to celé podvod, zjistila Jo příliš pozdě. V přepočtu jí to stálo víc než milion korun. 

Podvodů přes WhatsApp přibývá i v Česku. Proč jsou úspěšné? A jaká je šance, že dostanete svoje peníze zpět? O scamech spojených s populární komunikační platformou si v novém díle podcastu Místo kyberčinu povídali Honza Dolejš a Pavel Matějíček. 

Několik lodí ve Středozemním moři najednou změnilo kurz. Včetně ropných tankerů. Vypadalo to jako chyba navigačního systému. Ale nakonec se ukázalo, že je za tím kyberútok. S loděmi si takhle letos v lednu pohrál patnáctiletý kluk z italské Ceseny.

Lodní doprava není moc dobře zabezpečená. Na lodích mívají staré neaktualizované systémy. Zároveň kapitánův počítač bývá připojen k internetu. Italskému puberťákovi se díky tomu povedlo manipulovat se směrem, jakým lodě plují, hloubkou ponoru i rychlostí. Povede aktuální případ k nějakým změnám? A co čeká mladého hackera? Vězení, nebo zářná kariéra? I o tom si v novém díle podcastu Místo kyberčinu povídali Honza Dolejš a Pavel Matějíček.

Co jiného by mělo být zabezpečeno lépe než jaderné zařízení? V roce 2022 odvysílala BBC reportáž z britské jaderné elektrárny Sellafield. A v jednom záběru se ocitl počítač, který měl na monitoru nalepené přihlašovací jméno a heslo. Nešťastné opomenutí? V případě Sellafieldu bohužel jen vrchol ledovce.

Ruští a čínští hackeři se do tamního slabě chráněného systému nabourali už o sedm let dřív. A měli to jednodušší než sfouknutí svíčky. Na několik serverů se dalo bez problémů připojit na dálku. K jakým materiálům se mohli útočníci dostat? Hrozila havárie? Nebo krádež plutonia? I na tyto otázky vám v nové epizodě podcastu Místo kyberčinu odpoví Honza Dolejš s Pavlem Matějíčkem.

Moment překvapení. Právě na tom byl postaven počáteční úspěch čínského jazykového modelu DeepSeek. Nikdo nečekal, že Čína tak výrazně vstoupí do AI závodu se Západem. DeepSeek se už první víkend stal nejstahovanější aplikací v USA. Zároveň ale vzbudil hodně bezpečnostních otázek.

Aplikace měla špatné zabezpečení a posílala uživatelská data na čínské servery nešifrovaně. Zároveň dopodrobna monitoruje vaši aktivitu. A není radno se modelu ptát na cokoli kontroverzního z čínské historie. V nové epizodě podcastu Místo kyberčinu srovnávají Honza Dolejš a Pavel Matějíček DeepSeek se západními modely. A také radí, jak si ho vyzkoušet bezpečně.

Už se viděla na červeném koberci. Francouzka Anne si na Instagramu a WhatsAppu začala psát s Bradem Pittem. Tvrdil jí, že má po rozvodu s Angelinou Jolie, je bez peněz, ale zase touží po lásce. Byl to samozřejmě podvodník, který se za hollywoodskou hvězdu jen vydával. A Anne naletěla. Aniž by se s falešným Bradem Pittem osobně setkala, zamilovala se a naposílala mu v přepočtu 20 milionů korun.

Divíte se, jak na to mohl někdo skočit? Jenže podvodníci využívají pokročilé manipulativní techniky, kterými své oběti postupně izolují od okolí. Jak konkrétně to vypadá? A na kterého českého herce nejvíc zabírají oběti u nás? Nejen o tom si v nové epizodě podcastu Místo kyberčinu povídali Honza Dolejš a Pavel Matějíček.

Jeho jméno je synonymem pojmu whistleblower. V roce 2013 Edward Snowden odhalil, že americká Národní bezpečnostní agentura špehuje lidi po celém světě. Přitom pro ni sám pracoval. Byl to budíček pro všechny, kteří do té doby nechtěli moc řešit, co o sobě prozrazují na internetu.

Co všechno NSA prováděla? A proč byla tak sofistikovaná při špehování, ale současně tak nedbalá, pokud šlo o vlastní kyberbezpečnost? V nové epizodě podcastu Místo kyberčinu se Honza Dolejš a Pavel Matějíček podívali na okolnosti Snowdenova případu. Třeba na to, jak souvisí jeho odhalení se zavedením GDPR. A nakonec zkusili zodpovědět i onu klíčovou otázku: Je Snowden padouch, nebo hrdina?

Na konci roku 2024 se v Rumunsku konaly prezidentské volby. A první kolo přineslo šok. Vyhrál krajně pravicový kandidát Călin Georgescu. Měl o 9 procentních bodů víc, než ukazovaly průzkumy. Ústavní soud ale volby vzápětí zrušil. Podle tajných služeb je ovlivnilo Rusko.

Putinův režim k tomu využil i 25 tisíc účtů na sociálních sítích, které hlavně přes komentáře měnily nálady ve prospěch Georgesca. Část z nich byla založena už v roce 2016 a doteď „spala“. Jak Rusko ovlivňuje politiku za svými hranicemi? A jak se chránit, aby se člověk sám nestal obětí dezinformací? Odpovědi najdete v nové epizodě podcastu Místo kyberčinu s Honzou Dolejšem a Pavlem Matějíčkem.

Slovenský katastr nemovitostí napadli na začátku ledna hackeři. Dva měsíce si nešlo koupit dům ani vzít hypotéku. Obnova byla velmi pomalá i proto, že katastr někdo „zapomněl“ zapsat na seznam kritické infrastruktury. Takže nebyl chráněný národním systémem Achilles.

Při zpětné analýze se ukázalo, že to hackeři měli hodně jednoduché. Katastr měl otevřené porty, staré děravé šifrování, a jeden z internetu dostupný server měl dokonce 230 zranitelností. Jak se něco takového mohlo stát? A hrozí podobný útok i u českého katastru? Nejen o tom se v nové epizodě podcastu Místo kyberčinu bavili Honza Dolejš a Pavel Matějíček.

Jedete takhle po dálnici a najednou je něco špatně. Sama se zapnula klimatizace. Spustilo se rádio. A teď vám někdo dupnul na brzdu! Bezpečnostním analytikům se v roce 2015 podařilo hacknout na dálku americký jeep a zmocnit se řízení. Měl totiž veřejnou IP adresu. Výrobce pak musel stáhnout z provozu 1,4 milionu aut.

Právě hacknutí auta je tématem nejnovější epizody podcastu Místo kyberčinu. Honza Dolejš s Pavlem Matějíčkem probrali i případy, kdy se hackeři nabourali do tesly nebo mercedesu. Jaká slabá místa auta mají? Jak jde docela jednoduše zneužít třeba bezklíčkové startování? A proč bude u těchto „počítačů na kolech“ kyberbezpečnost čím dál důležitějším tématem?