Hostem podcastu Pavla Štrunce byl Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Jeho úřad před pár dny vydal stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 a doporučil vládě rozpočtovou obezřetnost a hlavně systémové reformy. Kala ostře kritizoval současný přístup vlády k řízení státních financí. Připomněl, že rychlost zadlužování Česka je druhá nejvyšší v Evropské unii. Přesto podle něj vlády v minulosti nepřistoupily k žádným skutečným reformám, které by situaci řešily.

„Všechny vlády se tváří reformně, všechny nám slibují, jak budou pracovat pro občany, ale dlouhou dobu na těch projektech usilovně nepracují,“ upozornil Kala.

Prezident NKÚ Kritizoval i systém státních dotací, které podle něj metastázují do celé společnosti jako rakovina. „Normální je život bez dotací, ale začalo se dostávat velké množství peněz do systému a dnes se čerpají dotace na věci úplně nepochopitelné,“ tvrdí a dodává, že české podniky si často zvykly na to, že mohou spoléhat na dotace místo toho, aby se snažily konkurovat na trhu vlastním úsilím a inovacemi. A mluvilo se i o digitalizaci, Kala tvrdí, že v tomto směru nám dávno ujel vlak a jen ho budeme dohánět. Současně ocenil snahu ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše o digitalizaci stavebního řízení, ačkoli přiznal, že s výsledky zatím není spokojen. „Těch chyb tam asi bude hodně, ale oceňuji, že se snažil něco udělat,“ dodává Kala.

Prezident NKÚ upozorňuje i na výrazný nárůst výdajů ve školství, zejména v souvislosti s implementací inkluze a dalších reforem. Podle Kaly došlo k významnému zvýšení počtu zaměstnanců ve vzdělávání, konkrétně zmiňuje, že od roku 2019 vzrostl počet zaměstnanců na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy o 40 tisíc a výdaje ministerstva narostly o 20 miliard korun.

Kala naznačuje, že tyto investice byly provedeny bez dostatečné diskuze o jejich ekonomických důsledcích. Kritizuje, že se při zavádění reforem, jako je inkluze, nevedla debata o tom, zda tyto náklady odpovídají přínosům, a zda si Česká republika může dovolit investovat do těchto opatření na úkor jiných potřeb, jako je například výstavba dálnic.

„Musíme vést diskuzi o tom, jestli chceme malotřídku o deseti žácích, nebo nechceme, jestli chceme, aby ve třídě bylo 21 nebo 25 žáků, jestli chceme inkluzi, asistenty žáků a další věci,“ říká Kala a dodává, že tyto otázky je třeba řešit předtím, než se rozhodne o škrtání nebo zvýšení výdajů.

Miloslav Kala v rozhovoru vyjadřuje obavy ohledně současného nastavení české ekonomiky, zejména její závislosti na automobilovém průmyslu. Podle něj tato závislost představuje velké riziko, zvláště v kontextu rostoucí globální konkurence. “Obávám se, že čínská a jiná konkurence roztrhá na kusy celé to odvětví, které tady máme,” říká a poukazuje na to, že by bylo vhodné zaměřit se na diverzifikaci ekonomiky a hledání nových odvětví, ve kterých by Česko mohlo být úspěšné. Země ale podle něj nemá dostatečnou strategii, jak tuto situaci řešit.