Prolomit vlny

Ani v mediálním mainstreamu už díky bohu není tajemstvím, že se ženy od útlého věku potýkají s nerealistickým ideálem krásy. Buď hubená, měj řasy otočené nahoru, hrudník, pas a boky 90–60–90... A zde by bylo možné dlouho pokračovat. Zvlášť u nás se však málokdy mluví o tom, že i muži často zažívají frustraci a negativní pocity spojené s nároky okolí na jejich těla.

Počátkem června byl v německé obci Istha zastřelen regionální politik Walter Lübcke z vládní strany CDU. Takováto ideologicky motivovaná vražda politika se v Německu odehrála poprvé od 70. let. Jedná se o událost, která je alarmující i mimo německé hranice. Vyšetřování odkrývá, jak se terorismus a pravicový extremismus propracovaly do samotného srdce státu. Ten tak není schopen chránit politiky prosazující vládní agendu před radikály. Nemusí to být jen německý příběh.

Žadatel o azyl vyhoštěný z Německa nedávno na Litoměřicku znásilnil a okradl sedmnáctiletou dívku a ke kauze se upřela mediální pozornost. Znásilnění je považováno za jeden z nejzávažnějších trestných činů, a u lidí tak případ pochopitelně vzbuzuje strach a vztek. Přesto můžeme na takových případech pozorovat, jak společnost stále trpí rasismem.

České sociální sítě se baví případem Jana Paličky, který vyrazil za dobrodružstvím do Švédska. Služební cestu si vysloužil poté, co jako redaktor serveru Info.cz napsal článek o institucionalizované šikaně vůči švédské dívce, která se odmítá účastnit klimatických protestů. Případ nejmenované školačky v nejmenovaném městě by byl skandál, kdyby to byla pravda. Místo toho je skandál z toho, jak se v médiu vlastněném energetickým magnátem Křetínským zachází s fakty.

Osm amerických států v posledních měsících zásadně omezilo přístup žen k legálním potratům. Nejpřísnější zákon zavedla Alabama, kde interrupci úplně zakázali pod hrozbou vysokých trestů. Odpůrci zákona se obrátili na Nejvyšší soud a doufají v jeho zneplatnění. Asi není třeba vysvětlovat, proč je právo na potrat jedním ze základních lidských práv a proč je jakýkoliv zákaz potratů nebezpečný a špatný. Můžeme ale tyto snahy ignorovat jako zámořský výstřelek, který se nás netýká?

Černobyl sloužil desítky let jako memento neschopnosti komunistů, cynismu totalitárního zřízení, sovětského šlendriánu a hlavně zadržování informací, které tradičně provází jak jaderný průmysl, tak nedemokratické režimy. Nová, oceňovaná minisérie HBO teď ale prostřednictvím černobylské tragédie sžíravě a kriticky komentuje zejména naši současnost. Ne tu jadernou, ale klimatickou.

Dvě události v poslední době ukázaly, jak málo vážně bere český premiér a vláda klimatickou krizi. Miliardy určené na boj se suchem mají jít hlavně na propojování vodárenských soustav a obnovu vodovodů a ochrana klimatu nesmí podle slov Andreje Babiše ničit český průmysl. Začneme i u nás řešit příčiny environmentálního kolapsu, nebo se dočkáme jen dalšího krátkozrakého odsouvání problémů do budoucna?

Na sociálních sítích vládnou zmínky o závěrečných Avengers a poslední řadě Hry o trůny. I když se většina lidí pouští do opěvování těchto popkulturních fenoménů, zvedá se i menší, ale pořád výrazná vlna tvořená odmítači, respektive demonstrativními abstinenty. Ti se definují především tím, co nedělají, neposlouchají a nejedí, ale zároveň to dávají patřičně na odiv.

Česká republika má oproti jiným státům poměrně liberální osnovy k sexuální výchově. Učitelům však podle jejich vlastních slov chybí nástroje a znalosti na to, jak sexuální výchovu a s ní spojená témata dětem předat. Současná sexuální výchova se proto ani zdaleka neblíží podobě, v jaké by za ideálních okolností měla být vyučována.

Na jedné straně historický objev, na straně druhé další sexistická kampaň vůči ženě, která se v očích šovinistů „provinila“ tím nejhorším možným hříchem: viditelným úspěchem v rámci oboru, kde po desítky let dominují muži. Tak jde ve stručnosti shrnout bouřlivou debatu, která se na sociálních sítích rozjela po zveřejnění zásluh vědkyně Katie Bouman na publikaci prvního snímku černé díry.