Už více než rok zápasíme s koronavirem. Vzhledem k výsledkům, tedy počtu nakažených a úmrtí jsme se stali z jedné z nejlepších zemí na světě jednou z nejhorších. Nemoc navíc opět tvrdě rozdělila národ. V jakém stavu souboje s nemocí je naše společnost nyní? Čeho všeho se ještě můžeme dočkat? Jak se můžeme my všichni přičinit o to, aby to už konečně bylo všechno za námi? A především, co dělat, jak reagovat, když zjistíme, že máme koronavirus? Zeptám se jednoho z našich vůbec nejlepších epidemiologů a vakcinologů profesora Jiřího Berana.

1. díl, 03.04.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz

Slavný Benjamin Franklin, americký státník, diplomat a přírodovědec, jehož portrét známe ze stodolarové bankovky, je autorem moudrého výroku: „Vodu neoceníme, dokud nám nevyschne studna.“ A to ovšem platí i o životě. Tady na rádiu Svobodné Universum často probíráme věci, které naše životy ovlivňují, nebo v budoucnu ovlivní. Teď se soustředíme na tu, o které se v citátu mluví, tedy na vodu. Ano, na vodu, kterou obvykle skutečně doceníme, až když nám opravdu vyschne studna. Zpráv o tom, že tato komodita je stále vzácnější a že sehrává, a v budoucnosti bude ještě více sehrávat, geostrategickou a bezpečnostní roli. Přeloženo do normální lidské řeči, povedou se o ni války. Jak jsme na tom s vodou u nás? Jak je na tom Evropa, a co se s vodou děje v celém světě? O tom si budeme povídat s hydrologem, geologem, profesorem Bohumírem Jánským, což je člověk z nejpovolanějších, muž, který objevil pramen Amazonky, a je především jedním z předních světových odborníků na vodu. 1. díl, 02.04.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz

Koronavirová krize má na některé z nás někdy až hypnotické účinky. Svádí nás k tomu, aby nám vyplnila celý náš svět, což by byla nejspíše chyba, protože kolem nás a ve světě se dějí další důležité věci – a mnohdy důležitější, než tato krize. Jednou z nich bylo určitě takzvané arabské jaro, letos občas krátce připomenuté, protože začalo právě před 10 lety. Jenže zaslouží si být odbyto jen pár řádky? Neměli bychom si ho připomenout mnohem důkladněji, ne snad jen kvůli nostalgickému vzpomínání, ale zejména proto, že tato událost byla natolik zásadní, že změnila Blízký východ a severní Afriku – a ovlivnila Evropu způsobem, který jsme doposud dostatečně neanalyzovali a nedocenili? O tom všem budeme hovořit s inženýrkou Kristýnou Stejskalovou, která se zabývá problematikou mezinárodní bezpečnosti, terorismu Blízkého východu a severní Afriky. Kristýna Stejskalová přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde vede několik předmětů zaměřených na mezinárodní bezpečnost a nové vojenské technologie. A také působí jako zástupkyně ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu v ČR. 1. díl, 30.03.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Pojďme přestat tvrdit, že existují nevyléčitelné nemoci. Samozřejmě záleží na tom, v jaké fázi nemoc u konkrétního jedince je, a samozřejmě na schopnostech každého člověka. Ne každý člověk má schopnost projít vnitřní proměnou, která je k vyléčení nezbytná. Nevím, proč to tak je. Neříkám také, že se každý uzdraví. Také samozřejmě neříkám, že nejsou potřebné klasické léky…“ Tato slova doktora Jana Vojáčka v minulé části rozhovoru zaujala mnohé z vás. Stejně jako povídání o koronavirové krizi z úplně jiného úhlu pohledu, než je zvykem: „V koronavirové krizi se neustále bavíme o tom, co nás rozděluje. Jedni jsou pro očkování, další proti, někteří pro promořování, další ho odmítají, a rozděluje nás ještě spousta dalších věcí. Ale co nás spojuje? Proč se o tom nejdůležitějším nemluví? Spojuje nás přece odolnost. Bez toho, abychom mluvili o tom nejdůležitějším, tedy o naší odolnosti, budou dál pokračovat snahy zvládnout co nejdříve tuto krizi, ale současně se budeme chovat tak, že neskončí nikdy.“ Nyní v této debatě budeme pokračovat, ale zabrousíme i jinam – zeptáme se pana doktora Jana Vojáčka třeba na to, jaké klienty vídá nejčastěji. 3. díl, 28.03.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz

Následkem ideologie multikulturalismu není jen migrace, ale také vražedný terorismus, který zasahuje zejména západní státy, které této ideologii propadly nejvíce. V našem minulém povídání s panem docentem Janem Eichlerem na toto téma například zaznělo: „Po bestiální popravě učitele Samuela Patyho existuje spousta učitelů, kteří se bojí mluvit o dějinách. Učitelé dějepisu – ale často i učitelé zeměpisu – měli velký strach už předtím, ale teď je to ještě mnohem horší. Samuel Paty zemřel jednoznačně za svobodu slova, kterou učil své žáky… Pokud bude Evropa i nadále politicky korektní, nebude ji čekat nic dobrého. Od politické korektnosti budeme muset odstoupit… Za Marine Le Penovou dnes stojí stále více regionálních politiků, a také vlivných členů ozbrojených složek… Francouzi dnes úplně běžně mluví úplně jinak na veřejnosti, a jinak v soukromí.“ Z předchozího rozhovoru vyplynulo, že smrt učitele Samuela Patyho mohla být jakýmsi zlomem, okamžikem, kdy už mnoha Francouzům konečně došla trpělivost. Jenže jak dlouho toto odhodlání vydrží lidem i politikům? A není už pozdě? A právě o tom budeme s docentem Janem Eichlerem hovořit v tomto díle. 4. díl, 26.03.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz

„V krizi jsme už od minulé finanční krize, v zásadě jsme se jí nikdy nezbavili, jen jsme ji překryli ohromnou vrstvou peněz, a změnou technologií, ale jsme v ní až po uši. Kdybychom nebyli v krizi, neměla by už celá léta Evropská centrální banka zápornou úrokovou sazbu. Záporná úroková sazba je v rozporu se základními pravidly kapitalismu – a také se zdravým rozumem… Pod nánosem propagandy, technologie a sociálního inženýrství se snažíme překrýt zásadní podstatu věci, a tou je, že Evropa dlouhodobě zaostává, jdeme úplně špatným směrem a nechceme si to ani za nic připustit.“ To byla stěžejní témata našeho rozhovoru s ekonomem Vladimírem Pikorou v předchozí části našeho rozhovoru.

Debatovali jsme také o proměnách hospodářské situace západních zemí v koronavirové krizi, která s některými ekonomikami zamávala ještě více, než někdejší finanční krize. A přesně od tohoto místa budeme s ekonomem Vladimírem Pikorou pokračovat v této části naší rozpravy. 3. díl, 23.03.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz

V předchozí části našeho rozhovoru jsme hovořili o našem zdraví s lékařem Janem Vojáčkem, zaměřeným na takzvanou celostní, nebo takzvanou funkční medicínu. Jeho slova nebyla pro většinu lidí nijak radostná: „Jsme národem výrazně oslabených jedinců, nemocný národ. Máme milion diabetiků, což je jen jedna diagnóza z mnoha, další jsou metabolicko- imunologické poruchy, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární, nebo autoimunitní onemocnění, a vyhoření. Tady snad nenajdete člověka, který by splňoval takovou definici zdraví, která opravdu definicí zdraví je. Vytvořili jsme si tak bezpečný a tak komfortní svět, že jsme pod tímto vlivem začali chřadnout, naše odolnost se začala zužovat. A do tohoto vletěl koronavirus – a není se co divit, co se společností udělal. Kdyby vletěl do odolné společnosti, tak si ho ani nevšimneme.“ A v této debatě s doktorem Janem Vojáčkem budeme pokračovat i v tomto díle, a budeme mluvit zejména o tom, co pro sebe můžeme udělat my sami. 2. díl, 21.03.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz

Kvůli samým starostem o koronavirus jakoby vymizela – alespoň u nás – z veřejné debaty další zásadní témata. Třeba migrace, která působí Francii stále hroznější problémy. A právě o tom jsme s naším hostem mluvili už v předchozí části. Tehdy například řekl: „Francouzští politici se dnes stále více přiklánějí k tomu, co říkala Marine Le Penová už před patnácti a více lety… Obávám se možnosti občanské války ve Francii, a pravdou je, že se toho obává i mnoho Francouzů… Jeden z expertů, kterému naslouchá dnes už i prezident Macron, říká, že dojde k invazi z Afriky, a předpokládá, že během patnácti let bude v zemích celé Evropské unie nějakých dvě stě milionů přistěhovalců, možná i více, kteří si tady budou dělat, co chtějí.“ V debatě o migraci a ideologii multikulturalismu jak ve Francii, tak i v celé Evropské unii, budeme pokračovat – opět s docentem politologem a bezpečnostním expertem Janem Eichlerem. 3. díl, 19.03.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Přecházíme zvolna do jiného druhu ekonomiky. V minulosti byla západní ekonomika založena na konkurenci, a ta dnes pomalu končí. Začíná éra silně dominantních firem, kdy trh ovládne jedna, nebo dvě firmy, a ty udělají tržby jako všechny ostatní dohromady.“ Ano, to bylo jedno z řady témat, o kterých jsme v předchozí rozpravě mluvili s ekonomem Vladimírem Pikorou. Další oblastí, kterou jsme začali rozebírat, byly rostoucí dluhy. K tomu Vladimír Pikora například řekl: „Už dnes jsme jako planeta předluženi, jen si to ještě spousta lidí neuvědomila. Máme rekordní dluh, takový ještě nikdy nebyl. Česká republika vypadá, že má nižší dluh, než okolní země, ale ono nás to potom nejspíše stejně semele všechny dohromady. Protože když bankrotuje jeden velký stát, tak to často funguje jako domino, že strhne s sebou i další, které jsou sice o něco zdravější, ale mají taky problémy.“ A nakonec jsme se věnovali velkým rizikům, které se skrývají za snahou některých politiků zrušit hotovostní platby a vůbec hotové peníze. Nyní budeme v těchto tématech s Vladimírem Pikorou pokračovat, navážeme na nebezpečné zadlužování – a řekneme si něco o jisté bombě. 2. díl, 16.03.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz

Kvalitní strava, spánek a vitamíny, to nám doporučí asi každý lékař. Ale i bez něj dokážeme přijít na to, co je pro naše zdraví podstatné, mimo jiné i proto, že neustále dokola z médií slyšíme: „Žijte zdravým životním stylem, nestresujete se.“ Ale překvapivě málokdo ví, co to opravdu znamená, a že je to malinko složitější, než by se zdálo. Jak říká náš dnešní host, člověk musí nastoupit cestu určitého sebepoznání, co pro něj znamená zdravá strava, a jak pracovat s vnitřním napětím a stresem. A dodává, že péče o imunitní systém je otázkou let, nikoliv dnů. Pokud je zanedbán, nejde to rychle dohnat. Navíc tvrdí, že největším zabijákem lidstva je naše vlastní mysl. O tom všem a samozřejmě mnohém dalším budeme hovořit s lékařem zaměřeným na celostní, nebo takzvanou funkční medicínu, Janem Vojáčkem. 1. díl, 14.03.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz