Lidé utíkají z velkých měst na venkov. Města jsou pro ně jednak stále dražší, a také přibývá lidí, kteří si cení klidu a blízkosti přírody na venkově. To je jeden typ zpráv, které můžete číst nebo slyšet v posledních letech. Ale souběžně s nimi je tady ještě další typ informací, například: venkov se vylidňuje, problém mají zejména menší obce, kde často zůstávají už jen starší lidé, mladí odcházejí do měst za prací.

Netřeba velké bystrosti, aby člověk poznal, že jsou to na první pohled zprávy zcela opačné. Jak je tomu tedy doopravdy? Jaký trend převažuje a jak je na tom náš venkov? Jakou má budoucnost? To vše dnes probereme s doktorem přírodních věd, Oldřichem Vackem, který pracuje na České zemědělské univerzitě v Praze na Fakultě agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů a také na Katedře zahradní a krajinné architektury. Působil také jako ředitel Pražské botanické zahrady a prezident Unie botanických zahrad České republiky. 1. díl, 21.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Každá nestabilita v našem okolí se bohužel projeví i u nás.

Například v Egyptě je dotovaná cena chleba. Kdyby se přestala dotovat, ulice může klidně vybuchnout.

Íránu je vždycky důvod se bát. Nevynechá jedinou příležitost uškodit Západu.

Některé ošklivé režimy byly nahrazeny něčím ještě horším, a tím je chaos a bezvládí.

Koronavirus by mohl s íránským režimem zamávat.

Afghánistán se může stát dalším rezervoárem uprchlíků.

Dnes se do afrického Sahelu stahují islamisté z Blízkého východu.

Bohužel světového četníka musí někdo dělat.

3. díl, 29.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Na začátku i konci nějaké civilizace je obvykle velký konflikt.

Každá civilizace je založena na sdílených hodnotách a implicitním, respektive nekanonizovaném právu, leadershipu a vizi. To nesmí chybět. To jsou fenomény, které nejdou nacpat do excelových tabulek, proto se tomu dlouhé roky každý smál.

Musíme se modlit, aby do této krize s koronavirem nepřišla nějaká další krizová událost typu blackoutu, povodní a podobně, To by byl takový nával na naše zdroje, kapacity a možnosti, že bychom se opravdu museli začít všichni modlit.

Díky Gutenbergovi začaly informace kolovat po světě, získali jsme možnost je mnohem lépe uchovávat a masově je rozšířit. Přesně od toho okamžitě začíná raketový vývoj všech věd. Dnes každý ví „všechno, co má být“ a s tím klesá role skutečných odborníků. Zaměnili jsme informace za poznání. Myslíme si, že když k něčemu najdeme informace, že to i poznáváme, což je absolutní omyl. K poznání se člověk neprokliká na internetu.

Je zde informační válka a manipulace. Jejich obětí jsou i novináři.

Když ti kolegové z fakulty veřejně postnou oprátku, tak tě potom přejde chuť za něco bojovat a bušit na zavřené dveře.

Veřejný prostor zmanipuluje jakoukoli myšlenku bez ohledu na její kvalitu.

Dává dlouhodobě smysl vyvážet mléko a dovážet sýry? To je pro mě velký otazník…

Jsme jediná civilizace, na rozdíl od minulých, která má technologie i poznání na to, abychom takové výzvy zvládli. Ale záleží to na nás…

2. díl, 28.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Spisovatel Maxim Gorkij prý kdysi prohlásil: „Rusko má dvě tváře. Jednu laskavou, tu slovanskou. A druhou tatarskou, krutou a zlou.“ Zní to zajímavě, mnohem zajímavěji, než mnoho současných textů o Rusku. Ale je to výstižný popis? Není poněkud černobílý? Co na tom. Černá a bílá jsou základní barvy, které dnes používáme při popisu světa. Faktem je, že o Rusku dnes mluví prakticky každý – a prakticky nikdo mu nerozumí. A stejně často, a možná pokud je to vůbec možné, ještě častěji se mluví o jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je právě v těchto dnech 20 let u moci v nejvyšší pozici ruského státu. Jak vnímá Západ jeho osobu? Když to zestručníme, tak dostaneme opět jen dva černobílé pohledy. Velká část politiků se ho usilovně snaží vykreslit jako ztělesnění všeho zla ve světové politice. A někteří lidé v něm naopak vidí naději a spásu. Kde je pravda? Jak už to tak bývá, asi bude někde uprostřed. Barevnější obraz Vladimira Putina se pokusíme nakreslit s historičkou Veronikou Sušovou-Salminen, která se dlouhodobě zabývá jak Ruskem, tak i osobou Vladimira Putina, a napsala na toto téma několik knih. Je autorkou více než dvou desítek odborných studií a recenzí. V roce 2015 jí vyšla první monografie věnovaná současné ruské politice „Za vlády Vladimira Putina“, což je první původní česká publikace k tomuto tématu. 1. díl, 27.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Řecká hranice se nedá bránit bez přijatelné míry násilí.

Symboly jsou nesmírně důležité. To, že si Angela Merkelová udělala selfie s mladým syrským uprchlíkem, to byla jasná zpráva: „Pojďte dovnitř, tady vás uvítá sama kancléřka.“

Jednoznačně byla iluze to, co se říkalo, že nelze bránit hranice a že máme brát migraci jako nějaké přírodní události, se kterými nic neuděláme, které prostě přijdou a odezní.

Klasické metody jako plot, policie a slzný plyn na migranty fungují.

Německo v době vrcholící migrační krize procházelo kolektivní autohypnózou o tom, že to všechno zvládne a že je jeho morální povinností přijmout v podstatě kohokoli. Člověk tehdy měl dojem, že došlo k jakési kolektivní ztrátě zdravého rozumu.

2. díl, 26.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Jsme v přímém přenosu svědky skokovité přerušované rovnováhy, kdy se ze dne na den společnost zásadně proměnila. A už se to pravděpodobně nikdy nevrátí do úplně stejného světa, jaký byl předtím.

Jak šel čas, tak se ukázalo – k mému obrovskému překvapení – že archeologie je výsostně politická věda, protože popisuje věci, které tady byly, jsou a budou, což znamená, jak je společnost uspořádaná, jakým způsobem funguje stát, jakým způsobem se společnost vyrovnává s osobními ambicemi, jak fungují elity, co to ty elity jsou, jaký význam hrají levné zdroje energie nebo naopak nedostatky energie pro vývoj civilizace, jak se ta nebo ona společnost vyrovnává se změnou přírodního prostředí… Všechno tady bylo – pokaždé to má samozřejmě jinou formu.

Došel jsem k tomu, že archeologie, jak ji vidím já, je strategická věda. Jako jediná je schopná popsat vývoj civilizací v dlouhých časových řadách.

Nikomu asi není víc líto, že jeho teorie fungují, než mně.

Říká se správně, je stále platné, že kdo se nepoučí z historie, je donucen si ji zopakovat.

Zažíváme v řádu dnů a týdnů velkou transformaci. Je otázka, kam to povede – a nikdo z nás nemá křišťálovou kouli, aby to viděl.

1. díl, 25.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Mnoho věcí, jež slyším při rozhovorech s různými hosty, slýchám ráda. Ale některé bych raději neslyšela. Jako ta, když před týdnem biolog Petr Pokorný pronesl věty: „Je to generační konflikt. Svět je stále složitější a technologie postupuje tak rychle ve vývoji, že generační konflikty prohlubuje. A generační propasti jsou dnes mnohem hlubší, než byly generační propasti v minulosti.“ Jsou to smutná slova. Chce se nám vůbec o takových věcech přemýšlet? Komu by se chtělo… Ale obávám se, že pokud se nemá situace zhoršovat, pokud máme něco udělat pro její zlepšení, nezbývá nic jiného, než se jí poctivě věnovat. Protože jinak to může být skutečně zlé. A Petr Pokorný pokračoval: „Přes všechnu hysterii a snahu jsou opatření proti klimatickým změnám špatná, dokonce kontraproduktivní, a vedou k ještě větší produkci uhlíku. Například biopaliva, která mají vedlejší afekty, a ty jsou úplně katastrofické. Špatná rozhodnutí, dělaná v hysterické atmosféře, pod tlakem aktivistů, kteří jednají ve zcela iracionálním strachu. Tohle nás čeká, pokud to nezměníme – budeme dělat špatná rozhodnutí, která budou mít destruktivní účinky – a o to rychleji do pekla sjedeme.“

A na tato témata o generačním konfliktu a uhlíkovém strašidle navážeme i v tomto rozhovoru. 3. díl, 24.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

S epidemiologem Rastislavem Maďarem jsme si minule povídali o vlastnostech koronaviru a o odlišnosti této epidemie oproti ostatním, které zažil třeba na svých misích v Africe. Povídali jsme si také o přístupu jednotlivých zemí k prevenci šíření nákazy. Zmínili jsme náš poměrně razantní i například benevolentní přístup britský. Povídali jsme si i o tom, zda se dá předvídat, jak se bude vir chovat nadále, a kdy se můžeme dočkat účinného léku. A v těchto tématech pokračujeme i dnes.

2. díl, 23.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Člověk je jednota ducha a těla a takto má smysl k němu přistupovat. S tím souzní většina z nás, ale téměř zákonem je to pro lidi, kteří se věnují celostní medicíně… Jak tomu ovšem je v případě viru? Na názor jsme se zeptali Milana Calábka, zakladatele Univerzity nové doby. Ještě připomenu, že je to muž, který se věnoval etnografii, cestoval, studoval budhismus, meditoval v Nepálu a věnoval se také léčitelství. V 70. a 80. letech minulého století spolupracoval s psychoenergetickou laboratoří profesora Františka Kahudy.

22.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Lidstvo za svou existenci zažilo mnoho epidemií. Morová rány ve starověku či středověku mnohdy snížily populaci v Evropě i na polovinu. Athénský mor, justiniánský mor. Epidemie cholery, tyfu… byly vždy souputníky člověka. Ale odvykli jsme, protože už prakticky sto let jsme v Evropě, ani v Americe nic až tak dramatického nezakusili… Budeme si opět muset zvykat, anebo jde o to jen přestát tento úlek v podobě koronavirové epidemie? O tom všem si dnes povídám s Rastislavem Maďarem, jehož oborem je epidemiologie, prevence a kontrola infekčních chorob a cestovní a tropická medicína. Z lékařské fakulty Ostravské univerzity, z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví. Jako lékař byl na misích v Tanzánii, Malawi, Srí Lance, Nepálu.

1. díl, 21.03.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz