Rádio Universum

Jaké jsou dopady technologií na naše životy, o tom si Martina Kociánová povídá s neurologem profesorem Martinem Stránským, který je asistenčním profesorem neurologie na Year School of Medicine, primářem neurologie na Yale New Haven Medical Centre. Především se však věnuje neurologii a neurofilozofii. V Praze založil polikliniku na Národní třídě a kancelář ombudsmana pro zdraví. 1. díl, 02.01.2018

Jaké jsou dopady technologií na naše životy, o tom si Martina Kociánová povídá s neurologem profesorem Martinem Stránským, který je asistenčním profesorem neurologie na Year School of Medicine, primářem neurologie na Yale New Haven Medical Centre. Především se však věnuje neurologii a neurofilozofii. V Praze založil polikliniku na Národní třídě a kancelář ombudsmana pro zdraví. 1. díl, 02.01.2018

Stále více lidí hovoří o tom, že se svět rychle mění.

Změny můžeme sledovat ve společenské atmosféře, ve vztazích mezi lidmi i v politice. A jen málokdo ještě žije v domnění, že tyto změny jsou pouze dočasné a svět bude vypadat stejně slunečně, spokojeně a bezpečně jako dříve. Nebude.

Jaké jsou příznaky a příčiny dnešní situace a jaká by mohla být případná východiska? O tom hovoří Martina Kociánová s profesorem Maxmiliánem Kašparů, psychiatrem, soudním znalcem v tomto oboru, řecko-katolickým knězem, pedagogem a esperantistou. 1. díl, 02.01.2018

Stále více lidí hovoří o tom, že se svět rychle mění.

Změny můžeme sledovat ve společenské atmosféře, ve vztazích mezi lidmi i v politice. A jen málokdo ještě žije v domnění, že tyto změny jsou pouze dočasné a svět bude vypadat stejně slunečně, spokojeně a bezpečně jako dříve. Nebude.

Jaké jsou příznaky a příčiny dnešní situace a jaká by mohla být případná východiska? O tom hovoří Martina Kociánová s profesorem Maxmiliánem Kašparů, psychiatrem, soudním znalcem v tomto oboru, řecko-katolickým knězem, pedagogem a esperantistou. 1. díl, 02.01.2018

Stále více lidí hovoří o tom, že se svět rychle mění.

Změny můžeme sledovat ve společenské atmosféře, ve vztazích mezi lidmi i v politice. A jen málokdo ještě žije v domnění, že tyto změny jsou pouze dočasné a svět bude vypadat stejně slunečně, spokojeně a bezpečně jako dříve. Nebude.

Jaké jsou příznaky a příčiny dnešní situace a jaká by mohla být případná východiska? O tom hovoří Martina Kociánová s profesorem Maxmiliánem Kašparů, psychiatrem, soudním znalcem v tomto oboru, řecko-katolickým knězem, pedagogem a esperantistou. 1. díl, 02.01.2018

Hostem Kupředu do minulosti je hospodář, odborník na venkov a zemědělství František Havlát.

V dřívějších dobách se často používaly obraty jako „To nejcennější máme pod našima nohama“ nebo „Matka země“. Tyto a ještě poetičtější výrazy vyjadřovaly hlubokou úctu našich předků k půdě. K půdě, o které si uvědomovali, že je živí. I my jsme živí jen díky ní, jen nám to – na rozdíl o nich – vůbec nedochází. 1. díl, 02012018

Hostem Kupředu do minulosti je hospodář, odborník na venkov a zemědělství František Havlát.

V dřívějších dobách se často používaly obraty jako „To nejcennější máme pod našima nohama“ nebo „Matka země“. Tyto a ještě poetičtější výrazy vyjadřovaly hlubokou úctu našich předků k půdě. K půdě, o které si uvědomovali, že je živí. I my jsme živí jen díky ní, jen nám to – na rozdíl o nich – vůbec nedochází. 1. díl, 02012018

Hostem Kupředu do minulosti je hospodář, odborník na venkov a zemědělství František Havlát.

V dřívějších dobách se často používaly obraty jako „To nejcennější máme pod našima nohama“ nebo „Matka země“. Tyto a ještě poetičtější výrazy vyjadřovaly hlubokou úctu našich předků k půdě. K půdě, o které si uvědomovali, že je živí. I my jsme živí jen díky ní, jen nám to – na rozdíl o nich – vůbec nedochází. 1. díl, 02012018