Premiér Petr Fiala si pro Česko vysnil silného eurokomisaře. Portfolio obchodu ale nakonec dostal slovenský diplomat. A jak to bude s českým jádrem, když se klíčovou unijní postavou pro veřejnou podporu stává španělská socialistka a odpůrkyně jaderné energetiky?

Evropská komise má nové složení a Česko zírá, jaké karty mu zůstaly v ruce. Ministr průmyslu Jozef Síkela pokukoval po křesle eurokomisaře pro obchod, nebo podobně silném portfoliu, nakonec ale dostal slabší post dohlížející na mezinárodní partnerství. Analytici hovoří o tom, že jde o nejméně prestižní volbu z těch, u nichž se Síkelovo jméno skloňovalo. Zaznívají i názory, že vyjednání slabého portfolia v nové Evropské komisi může být pro Česko ztrátové.Slabší pozici tak má Praha navzdory tomu, že patří mezi ty unijní země, které „pilně naplňují“ politiky sedmadvacítky, všímá si ekonomická novinářka Markéta Malá z Echo24. „V Evropské unii, když to řeknu na rovinu, jdeme vždy na ruku. Děláme to tak, aby to pro nás – ne pro občany, ale pro politickou reprezentaci – bylo co nejvýhodnější,“ říká v nejnovějším Hrotcastu.

Malá tím naznačuje, že Česko z Unie ne vždy dostane to, co si přeje. Jeden příklad za všechny: během českého předsednictví v Radě EU se Praha podílela na vyjednávání balíčku Fit for 55, což bylo jedním z jejích hlavních úspěchů v oblasti klimatické politiky.I když se některé části balíčku schválily relativně potichu, včetně nových pravidel pro sledování objemu prodávaných paliv, tlak na českou vládu narůstá kvůli obavám o dopad na spotřebitele. Očekává se totiž, že nová pravidla mohou zvýšit ceny pohonných hmot a vytápění, protože zavádějí emisní povolenky na osobní přepravu i domácí vytápění.

Síkela získává portfolio, kterému se dosud věnovala Finka Jutta Urpilainenová. Spadá pod něj největší generální ředitelství, které zaměstnává tři tisíce lidí. Má mít na starost dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou či podporu koordinace mezi unií a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce.

Portfolio obchodu, na něž si pro člena své vlády pomýšlel i premiér Petr Fiala, získal zkušený slovenský diplomat a unijní politik Maroš Šefčovič.

Nový Hrotcast je ale také o jaderné energetice. Jednou z nejdůležitějších postav nové Komise je španělská socialistka Teresa Ribera, která bude jako první výkonná místopředsedkyně dohlížet na tzv. zelenou tranzici a veřejnou podporu. To může být pro Českou republiku klíčový bod, zejména ve vztahu k jádru, jelikož Ribera je dlouhodobou odpůrkyní jaderné energetiky.

V kontextu výstavby nových bloků v Dukovanech, kde veřejná podpora hraje zásadní roli, může mít Ribera významný vliv na to, zda bude Česko schopno získat potřebné schválení pro další projekty. Více se dozvíte v nejnovějším podcastu, kde probíráme také Draghiho zprávu, stav Evropské unie a její (ne)konkurenceschopnost vůči USA a Číně.