Velký básník vysvětluje, proč napsal poému o jednom z nejkrvavějších světových diktátorů. Talentovaný prozaik informuje veřejnost o ideologickém zázemí svého režimně konformního a hojně oceňovaného románu. Výborná herečka se svěřuje, odkud čerpá inspiraci... Umělci ve službách ideologií adorují veršem, prózou i hudbou jak hodnoty totalitních států, tak i jejich představitele. Výběr z těchto děl připravil Pavel Hlavatý. Kontext citovaných úryvků je dotvářen dobovými záznamy.

Všechny díly podcastu Téma Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na válečný střet s hitlerovským Německem bylo v Československu před osmi dekádami intenzivně připravováno také civilní obyvatelstvo. Nad městy prolétávaly bombardéry při simulovaných leteckých úderech, zatímco civilní protiletecká ochrana cvičila likvidaci následků chemického úderu a samaritáni rychlé ošetření přívalu zraněných.

Všechny díly podcastu Téma Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lístky na potraviny, oblečení, ale také na boty, pohonné hmoty, cigarety a další komodity byly u nás zavedeny na počátku druhé světové války. Kdy byly zrušeny a jak se v průběhu války i míru měnila pravidla jejich používání?

Všechny díly podcastu Téma Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejméně od té doby, co se lidé neživí jen lovem a sběrem a osvojili si zemědělské dovednosti, se vedou války. Mohou mít různou podobu. Známe válku svatou, partyzánskou, totální, občanskou, světovou… A také válku studenou. Konflikt, který poznamenal druhou polovinu 20. století a ve kterém proti sobě stály země kapitalistického Západu v čele s USA a blok socialistických zemí kolem Sovětského svazu.

Všechny díly podcastu Téma Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh, který uslyšíte, je vyprávěním o patnáctiletém klukovi z malého středočeského městečka Uhlířské Janovice. Jmenoval se Otta Daněk a měl mít starosti, jaké má jakýkoliv jiný puberťák jeho věku. Jenže byl rok 1942 a Ottova maminka byla židovka. Takže měl starosti úplně jiné – jako jakýkoliv židovský puberťák jeho věku, který na základě svého původu dostal povolání do transportu.

Všechny díly podcastu Téma Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karel Čurda, rodák z Třeboňska, je v obecném povědomí zapsán jedním slovem – zrádce. Byl to on, kdo sám a dobrovolně navštívil v červnu 1942 v Praze úřadovnu gestapa a řekl vlastně úplně všechno, co věděl o atentátu na Heydricha, jeho pachatelích, parašutistech i českém odboji. (repríza)

Jiří Pelikán byl přední reformní komunista. V 60. letech byl ředitelem Československé televize, po odchodu do Itálie reprezentantem levicového exilu, vydavatelem časopisu Listy a následně italským europoslancem. Své působení bezprostředně po roce 1948 hodnotil velmi kriticky. Nikdy se nepřestal hlásit k levicové orientaci, které říkal „reformní socialismus“.

Bylo jim třináct čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného i okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o mimořádném talentu jejich autorů. Až potud by všechno znělo jako docela dobrá zábava. Kdyby nešlo o děti, které žily za války v Terezíně. O židovské děti určené nacisty k likvidaci. Jedním z nich byl i Hanuš Hachenburg, výjimečně nadaný básník, kterému je věnován pořad Téma Plus.

Nylonový věk, třetí republika a most mezi Východem a Západem. Tak se nazývá období necelých tří let Československa po skončení druhé světové války. Které osobnosti dominovaly veřejnému prostoru? Kdo mohl vydávat noviny a časopisy? A o čem se psalo? Existovalo téma, o kterém se psát nesmělo?

Počátkem července 2020 si Rusové v referendu schválili řadu ústavních změn. Tou nejdůležitější bylo anulování dosavadních prezidentství Vladimira Putina, což mu umožňuje do nejvyššího úřadu v zemi kandidovat znovu, a to v letech 2024 a 2030. V čele Ruska by tak mohl stát až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. Jakou tradici má země ve střídání na nejvyšších mocenských místech? Téma Plus se zaměří na předávání moci v sovětském i postsovětském Rusku od 20. let minulého století.