Vědátor

Slejvák objevů nás čekal v minulém týdnu! Poznali jsme víc o long covidu, našli možná silný důkaz pro vulkanismus Venuše, anebo třeba zjistili, že jsme mohli předloni zažít naživo něco jako Apollo 13!

Antibiotika míří do Valhally – a studentka mikrobiologie Anna Mansfeldová z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové nám popíše víc o tom, jak to řešit jinými metodami, než jen antibiotiky! Krom svého výzkumu měla totiž na tohle téma i výstup v rámci popularizační soutěže FameLab!

Biodiverzita mizí rychleji, než ji stíháme mapovat — a právě tady nastupuje citizen science. Hostem je Mgr. Stanislav Ožana, Ph.D. z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, který se věnuje ekologii, entomologii a výzkumu vážek (Odonata) v rámci týmu ODOLAB.V rozhovoru řešíme, jak se dnes dělá moderní ekologie, proč jsou vážky skvělý indikátor stavu přírody, jak se sbírají data v terénu a co se dá zjistit z pozorování veřejnosti. Probereme i to, jak funguje věda mimo laboratoř — v mokřadech, rybnících, lužních lesích a krajině, která se mění před očima.

Nekonečný leden je za námi! Odměňte se některými pozitivnějšími zprávami stran nápadů k léčbě rakoviny, historie dřevnictví i spánku bez mozku… Stejně jako některými zprávami z lehce dystopičtějšího ranku, jak se sluší a patří na 20. léta 21. století!

Máme za sebou 568. týden tohoto roku (aspoň mentálně) a s ním přichází i další příval novinek! Od prospěšných bakterek přes dobré zprávy z Marsu až po motivaci k čištění zubů je tu další porce objevů, kterými si můžete mírně zvýšit dopamin!O tom všem a dalších vědeckých novinkách JaRonus I. a Ladislavus II.

Sucho, láva a epidemie se na vás řítí v novém týdnu ve vědě – jak se ostatně sluší na jinými podobnými zprávami bohatý rok 2026!

⁠Američané čím dál víc věří, že nás navštívili mimozemšťané⁠. Nové průzkumy ukazují, že téměř polovina Američanů si dnes myslí, že mimozemšťané Zemi skutečně navštívili – a dramaticky ubývá těch, kteří si „nejsou jistí“. Důvody nejsou jednoduché ani jednorozměrné.

⁠Nedostatek vody v Íránu zhoršily paradoxně i přehrady⁠. Írán čelí jedné z nejvážnějších vodních krizí v moderní historii, vyvolané kombinací dlouhodobého sucha, rekordně nízkého srážkového úhrnu a špatného řízení vodních zdrojů.

⁠Evoluční rekvalifikace – řasinkový gen získal novou funkci⁠. Původní gen pro „pohyb” se u nepohyblivých buněk stal šéfem jiného buněčného úkonu.

⁠Europa možná není tak živá, jak jsme doufali⁠. Nový model naznačuje, že Europě chybí významná geologická aktivita na dně oceánu. Bez ní si lze výrazně hůř představit, že pod ledovou krustou existují život…

⁠Česko patří mezi rekordmany v neočkování proti chřipce⁠. Virus chřipky nám hackuje buňky a u toho rychle mutuje. Přestože jsme vynalezli geniální protichřipkovou zbraň, moc ji nevyužíváme – v Česku se proti chřipce očkovuje jen 7 % lidí, ať se vakcína do kmene trefé či nikoliv… 

⁠Život kolonizuje i lávu, co sotva vychladla⁠. Stačí hodiny až dny a bakterie kolonizují horninu sterilizovanou sopečnými teplotami. Ukazuje to tzv. primární sukcesi v reálném čase. 

Rok 2025 přinesl i pozitivní vědecké zprávy. S Vendulou Lužnou a Vítem Svobodou ze Zeptej se vědce jsme probrali dvě témata, která potěší tělo i hlavu: spánek a kvantové počítače.

Vít Svoboda představuje svůj vítězný projekt soutěže Dream Chemistry Award (organizované ÚOCHB AV ČR a polským Ústavem fyzikální chemie), který míří k kvantovým počítačům fungujícím při pokojové teplotě. Pokud se podobný přístup prosadí, může výrazně zjednodušit hardware a urychlit praktické nasazení kvantových technologií.

Vendula Lužná jako chronobioložka pak uklidňuje noční sovy: pokud máme flexibilní režim, pozdní usínání samo o sobě nemusí být škodlivé. Klíčová je pravidelnost, dostatek spánku a sladění s vlastním chronotypem — ne univerzální budíček v šest.

V dnešním videu se podíváme, proč nejsou kvantové počítače jen vzdálená budoucnost a kdy se noční sova nemusí cítit provinile.

Od informací o kolapsů klasického věku Mayů přes nové vedení NASA až po potenciálně významný pokrok v léčbě Alzheimera (u myšek) nám přelom let 2025 a 2026 dal víc než jen důvody k panice!

Rok 2025 se zařadil mezi tři nejteplejší v historii měření, což znovu připomíná, jak rychle se klima mění. Zatímco data o teplotách nejsou zrovna povzbudivá, věda má i světlejší stránku: nový teleskop Vera C. Rubin Observatory, který právě vstupuje do provozu a slibuje revoluci v astronomii.S Farkym a Jiřím Dobrým jsme probrali, co tenhle unikátní teleskop dokáže — od mapování miliard galaxií přes sledování proměnné oblohy až po hledání temné hmoty, temné energie a nebezpečných asteroidů. Rubinův teleskop nebude koukat na vesmír „staticky“, ale bude ho nepřetržitě monitorovat, čímž otevře úplně nový způsob, jak oblohu studovat.V dnešním videu se podíváme, jak špatně (a dobře) na tom planeta v roce 2025 byla, proč je Vera Rubin jedním z nejdůležitějších vědeckých projektů současnosti a co všechno díky němu můžeme objevit.

mRNA technologie si kvůli covidové pandemii odnesla rozporuplnou pověst, ale rok 2025 jasně ukazuje, že její potenciál sahá daleko za očkování proti virům. mRNA terapeutika dnes míří i do onkologie, kde pomáhají aktivovat imunitní systém proti nádorovým buňkám nebo přímo instruují tělo k výrobě cílených léčivých proteinů.S Filipem Šlapalem z Ostravské univerzity a Ninou Kadášovou z našeho týmu biochemiků jsme rozebrali, jak mRNA léky fungují, proč dávají smysl právě v boji s rakovinou a v čem se zásadně liší od klasické chemoterapie. Ukazuje se, že mRNA není jednorázová pandemická technologie, ale univerzální platforma pro moderní medicínu.V dnešním videu se podíváme, jak mRNA terapeutika posilují imunitu, jaké typy nádorů už se testují a proč může jít o jednu z nejdůležitějších lékařských inovací posledních let.