Vědátor

Jak vážný je odklon USA od vědy a co to znamená pro zbytek světa? S Patrikem Kořenářem, Martinem Rotou a Jaroslavem Zoulou jsme v RVV proobrali aktuální dění za oceánem — od osekávání rozpočtů na vědu, politických tlaků symbolizovaných jmény jako Kennedy, až po odchod špičkových odborníků z akademického i státního sektoru.Druhou linkou debaty je návrat jádra na scénu. Nejen jako bezemisního zdroje energie v podobě jaderných elektráren, ale i jako bezpečnostního a geopolitického faktoru — včetně jaderných zbraní a nové rovnováhy moci. Ukazuje se, že technologie, které jsme považovali za „vyřešené“, se znovu stávají klíčovými.V dalším kousku Roku ve vědě 2025 se podíváme, proč se věda stává politickým terčem, jaké důsledky to má pro globální výzkum a proč se jádro — dobré i zlé — vrací do centra dění.

Jak vážně máme brát dosud nejslibnější nález z Marsu, který zachytil rover Perseverance v oblasti Sapphire Canyon? A co znamenají vzorky planetky Bennu obsahující základní stavební kameny života? Právě na tyto otázky odpovídají chemička Olga Ryparová (Olinum Chemistry) a popularizátor vědy Jirka „Co vysvětluje věci“ Burýšek.V rozhovoru rozebíráme, co Perseverance skutečně našel, proč jsou některé struktury považovány za nejvážnější kandidáty biosignatur na Marsu a kde stále leží hranice mezi geologií a biologií. Dostáváme se ale i k objektům, které obsahují aminokyseliny a další klíčové molekuly, a k otázce, zda mohl mít život na Zemi – i jinde – kosmický původ.V dnešním videu se podíváme, jak vědci hodnotí důkazy, proč je opatrnost na místě a co by se změnilo, kdyby se existence mimozemského života skutečně potvrdila.

Rok 2025 nabídl i pár momentů, na které se už stihlo pozapomenout – ne všechny se dostaly do hlavních titulků. Zeptali jsme se proto Richarda Nikela (Vědeckého Ferina) z týmu LASAR a Martina „Polar Andy“ Luláka z vědecké redakce ČT24, co oni sami považují za nejdůležitější události uplynulého roku.Richard Nikel popisuje pokroky v misi satelitu LASARsat, který nabízí nové možnosti deorbitace satelitů, ale také představuje nový radioamatérský projekt pro školy, jenž má přivést mladé lidi k technice, fyzice a kosmonautice. Martin Lulák se naopak vrací k velkým kosmickým misím – od polární mise Fram2 až po problematický let lodi Starliner, který ukázal, že ani pilotovaná kosmonautika není bez rizik.

Zatímco veřejný prostor zaplavily nesmysly kolem komety 3I/ATLAS, skutečně zajímavé výsledky zůstaly stranou. S Petrem Brožem jsme probrali jeho nejzásadnější vědecké postřehy roku 2025 — jednak detekci a detailní sledování komety 3I/ATLAS (ano, komety, nikoli „objektu neznámého původu“), ale také málo diskutovaný objev tzv. „leopardích skvrn“ na povrchu Marsu.Tyto struktury mohou představovat dosud nejvážnější kandidáty na biosignatury — tedy chemické či geologické stopy dávného života. Problém? Vzorky z Marsu zůstanou prozatím na místě. Kvůli rozpočtovým škrtům NASA v režii Trumpovy administrativy je program návratu vzorků na Zemi pozastaven, a potvrzení (či vyvrácení) tak zůstává otevřené.V dalším výstřižku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, co „leopardí skvrny“ vlastně jsou, proč jsou vědecky zajímavější než většina virálních spekulací a jak politická rozhodnutí brzdí odpovědi na jedny z největších otázek lidstva.

Kvantová teorie je základem celého moderního světa – od počítačů přes lasery až po navigaci GPS. Přesto nový výzkum ukazuje paradoxní skutečnost: přední experti na kvantovou fyziku se ani po sto letech neshodnou na tom, co vlastně kvantová teorie říká o realitě. Nejde o detaily, ale o samotné základy a interpretaci toho, co se v mikrosvětě děje.Zatímco do počátku 20. století působil vesmír jako složitý, ale pochopitelný mechanický stroj, nástup kvantové teorie v roce 1925 tento obraz rozbil. Částice se začaly chovat jako vlny, měření ovlivňuje výsledek a pojem „objektivní reality“ se stal problematickým. Různé interpretace – od kodaňské přes mnohasvětovou až po objektivní kolaps – si navzájem odporují, ale všechny zatím fungují matematicky stejně dobře.V dalším výstřižku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, proč se fyzici nedokážou shodnout, co kvantová teorie vlastně znamená, jaké jsou hlavní interpretační spory a proč tahle nejistota trvá už celé století.

Vývoj Starship v posledním roce přinejlepším stagnoval. SpaceX se potýkala se sérií technických problémů a výbuchů, které program výrazně zpomalily. Až poslední dva lety na konci roku konečně splnily základní cíle mise a naplnily očekávání — po dlouhé době bez dramatických selhání.Mezitím se ale objevila reálná konkurence. Blue Origin dokázal se svým nosičem New Glenn dvakrát úspěšně odstartovat, přičemž druhý let už nesl skutečný náklad — a to bez vážných incidentů. Zatímco SpaceX stále ladí extrémně ambiciózní systém, Blue Origin postupuje pomaleji, ale stabilněji.V dalším kousku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, zda Starship opravdu ztrácí tempo, jak si vedou oba programy technicky i strategicky a jestli se z Blue Origin stává první vážný soupeř SpaceX v těžké kosmonautice.

Želvušky jsou známé svou extrémní odolností vůči radiaci – a nová studie ukazuje, že jejich schopnosti nemusí být jen jejich výsadou. Vědci dokázali, že lidské buňky mohou vyrábět antiradiační protein Dsup, pokud dostanou jeho genetický „plán“ pomocí mRNA.

Experiment byl zatím otestován na hlodavcích, kde se ukázalo, že buňky s Dsupem lépe chrání DNA před poškozením. Nejde o hotovou terapii, ale o důkaz principu, který by mohl mít využití v onkologii, radioterapii, kosmickém výzkumu nebo ochraně buněk při extrémních podmínkách.

V prvním výstřižku ze speciálu Rok ve vědě 2025 se podíváme, jak protein Dsup funguje, proč je želvuščí biologie tak výjimečná a co by znamenalo, kdybychom podobnou ochranu dokázali bezpečně využít u lidí.

A nad to mrkneme i na vznik chirality. Život na Zemi používá jen jednu orientaci chirality: levotočivé aminokyseliny a pravotočivé cukry. Proč právě tuto kombinaci, zůstávalo dlouho záhadou. Loňská studie ale naznačuje překvapivě jednoduché vysvětlení: čistou náhodu při krystalizaci.

Stačilo, aby se roztok na rané Zemi mírně ochladil nebo částečně odpařil. V přesyceném prostředí se spontánně vytvořily první krystaly jedné chirality, které se pak začaly samy „množit“ a vytlačily opačnou variantu. Tenhle proces mohl probíhat zcela bez biologických mechanismů, jen díky fyzice a chemii běžného prostředí.

Původně jsme to zapínat nechtěli, ...ale pak nám přišlo - škoda dobého okna, ...a jelikož nemáme zpracované na REELSY nějaké zajímavé a vědecky vtipné témata, tak hurá do toho. Podíváme se na superrychlého, možná nadsvětelného Ježíška, nebo mrkneme na vrtání do sopek. To vše s klasickou sestavou Vědátora JaRon a Ladislav.

Sotva jsme se dvakrát dobře vyspali – a rok 2025 je skoro za námi! Je tu poslední týden ve vědě tohoto roku a nese samé vypečené novinky, po kterých taky budete mít problém do pěti napočítat! Odpočinek ale vědu nečeká: příští dva týdny si dáme výběr toho nej z uplynulého roku!

Předposlední Týden ve vědě tohoto roku je tu! Krom traumat nám třetí adventní týden dal možné kurýrování úzkosti, odhalení kolem epidemie moru nebo třeba statistiku toho, že makáme jak urvaní ze řetězů…