Vědátor

Zatímco většina světových oceánů se kvůli změně klimatu otepluje, jižně od Grónska existuje podivná výjimka. Tato oblast je známá jako „studená anomálie Atlantiku“ a dlouhodobě vykazuje nižší teploty než okolní oceán. Právě proto přitahuje pozornost klimatologů z celého světa.

Jedním z hlavních vysvětlení je postupné slábnutí systému mořských proudů AMOC, jehož součástí je i známý Golfský proud. Přítok sladké vody z tajících grónských ledovců může narušovat potápění studené slané vody, které tento oceánský „dopravní pás“ pohání. Pokud by proudění výrazně zesláblo, mohlo by ovlivnit klima Evropy, rozložení srážek i počasí na dalších kontinentech.

Samotná studená skvrna ale neznamená, že je kolaps Golfského proudu bezprostředně za dveřmi. Jde spíše o jeden z varovných signálů, který odpovídá některým klimatickým modelům. Vědci se zatím přou o to, jak rychle se systém mění a jak velké riziko skutečně představuje. Jisté je pouze to, že Atlantik patří mezi nejsledovanější části světového oceánu.

Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Česká republika má po desetiletích opět namířeno do kosmu! Byla potvrzena smlouva, díky které by se měl Aleš Svoboda v roce 2027 vydat na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Stal by se tak prvním českým astronautem samostatné České republiky a navázal na odkaz Vladimíra Remka, který letěl ještě za Československa v roce 1978!

Mise nebude jen symbolickou návštěvou oběžné dráhy. Aleš Svoboda má na ISS provádět řadu experimentů navržených českými vědci a vědkyněmi. Výzkum se bude týkat medicíny, biologie, materiálových věd i technologií, které mohou najít využití jak ve vesmíru, tak na Zemi...

Pro českou vědu jde o jednu z největších kosmických příležitostí v novodobé historii. Kromě samotných experimentů může mise inspirovat novou generaci studentů, techniků a výzkumníků. Po téměř půlstoletí by tak mohl na orbitě opět zaznít český jazyk – tentokrát v rámci plnohodnotné vědecké mise českého astronauta.

Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích.

…což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!

Váš Vědátor

S Honzou Hrabovským, kolegátorem jak z fyzikálního oboru materiálové vědy, tak z Fulbrightovského pobytu poklábosíme o vědě, životu za kopečky a baráku Waltera Whitea

Umělá inteligence udělala další krok do světa medicíny! V nové studii dokázal specializovaný diagnostický model určit správnou diagnózu v 67 % případů, zatímco skupina lidských specialistů dosáhla úspěšnosti 53 %...

A nešlo o začínající lékaře, ale o odborníky z prestižního zdravotnického pracoviště!

Důležité je, že test měl co nejvíce připomínat skutečnou klinickou praxi. AI neodpovídala na školní otázky ani na jednoduché příklady z učebnic, ale pracovala s komplexními případy obsahujícími více symptomů a nejednoznačných informací. Právě v podobných situacích bývá diagnostika nejtěžší...

Neznamená to samože, že by lékaři byli na odpis. Diagnóza je jen jedna část medicíny a skutečná péče zahrnuje komunikaci s pacientem, rozhodování o léčbě i zohlednění individuálních okolností. Studie spíše naznačuje, že budoucnost zdravotnictví může stát na spolupráci člověka a umělé inteligence, nikoliv na jejich vzájemném nahrazení.

Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích.

…což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!

Váš Vědátor

GPS rušení si většina spojuje s pozemními vysílači nebo vojenskými základnami. Nová studie ale přichází s mnohem neobvyklejší možností – zdrojem některých rozsáhlých výpadků navigace by mohl být satelit na oběžné dráze Země!

Vědátoři analyzovali 7 let dat a identifikovali 75 případů krátkodobého narušení navigačních signálů nad velmi rozsáhlými oblastmi. Podle jejich závěrů vykazují výpadky časovou i prostorovou souvislost s ruským satelitem Kosmos 2546. Pokud by se hypotéza potvrdila, šlo by o jeden z prvních známých případů cíleného rušení navigačních systémů přímo z vesmíru...

Zatím však nejde o definitivní důkaz. Autoři studie upozorňují, že je potřeba další ověření a nezávislá měření. Případ nicméně ukazuje, jak důležitou součástí geopolitiky se staly družice a navigační systémy – a taky jak citlivé možou být naše služby.

GPS dnes neřídí jen navigaci v autě, ale i leteckou dopravu, lodní dopravu, finanční systémy a část kritické infrastruktury moderní společnosti...

Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích.

…což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!

Váš Vědátor

Kdybyste si toho nevšimli (pravděpodobně protože žijete u severního pólu nebo jste za týden nevyšli ze sklepa), začalo nám léto! S krematickými teplotami dorazila i zpráva o tom, že riziko oslabení Golfského proudu je zřejmě vyšší, stejně jako stavení mrakodrapů reálných i čipových. A svět umělé inteligence je kvůli banu Anthropicu od americké vlády zase o něco… zajímavější!

Začala největší sportovní akce na planetě fotbalové Mistrovství světa a s Jardou Zoulou jsme kromě fanouškovského pohledu nabídli i ten vědecký.

Ještě před pár lety relativně konzervativní sport se totiž otevřel vědě a technologii. Nyní fotbalové hvězdy na zeleném pažitu sleduje hromada kamer systému VAR pro odhalení jakéhokoliv přečinu, na mistrovství se systém ještě vylepšil o on-time 3D simulaci hráčů a hry pro sledování každého centimetru hřiště či hráče.

Určení gólů či dotyků pak pomáhají čipy ve fotbalové meruně, ergo už bychom se nikdy neměli dočkat slavného anglického neuznaného gólu.

Statističtí šílenci rochnící se v excelových tabulkách pak najdou absolutní nirvánu v 50 stránkových výpisech plných pokročilý statistik, které po každém zápase FIFA vydává, a dokonce v rámci multipřenosů České televize je můžete sledovat jak přímo nabíhají. Čidla na vestách fotbalistů o nich zjistí kromě rychlosti pohybu, trajektorie po celém hřišti snad i na jakou modelku při hře mysleli.

Fotbal se dříve technologi bránil především kvůli snaze aby "šlo stále o jeden sport", tzn. Aby sport na barcelonské Nou Campu byl to samý jako fočus na hřišti v českých Prdelákovicích či africké vsi. Tlaku technologického progresu a hře o miliony dolarů však už musela tradice ustoupit a fotbalové nejprestižnější bitvy, stejně tak i ligové matche jednotlivých zemí, právě technika nyní důkladněji sleduje...

... A kromě 3D simulací na hřišti můžeme nádherně zpomaleně vidět i simulace fotbalových primadon 😅

Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích.

…což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!

Váš Vědátor

Doporučení zdravotnických organizací říkají, že bychom měli zvládnout alespoň 150 minut středně intenzivního pohybu týdně. Nový výzkum ale naznačuje, že pokud jde o ochranu srdce, jde spíš o minimum než o ideální cíl...

Vědci zjistili, že nejvýraznější pokles rizika kardiovaskulárních onemocnění se objevoval až u lidí, kteří se hýbali přibližně 560 až 610 minut týdně. To odpovídá asi 80 až 90 minutám pohybu denně. Výhody se přitom netýkaly jen vrcholových sportovců, ale běžných aktivit jako rychlá chůze, běh, cyklistika nebo plavání.Dobrou zprávou je, že každá dávka pohybu pomáhá.

Doporučených 150 minut týdně stále přináší významné zdravotní benefity. Studie však připomíná, že lidské tělo vznikalo pro mnohem aktivnější životní styl, než jaký většina z nás vede dnes. Srdce tak možná chce víc pohybu, než mu obvykle dopřáváme...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Když byl v Alpách objeven slavný ledový muž Ötzi, vědci získali jedinečné okno do života doby měděné. Nová studie ale naznačuje něco ještě překvapivějšího: některé mikroorganismy uvnitř jeho těla možná přežily více než 5 000 let v jakémsi biologickém „spánku“!

Výzkumníci identifikovali kvasinky, které byly po rozmrazení mumie stále biologicky aktivní. Extrémní chlad, sucho a stabilní podmínky v ledovci mohly vytvořit prostředí, které mikroorganismům umožnilo přečkat tisíciletí. Nejde o oživení mrtvého organismu, ale o přežití mikrobů, kteří dokážou dlouhodobě přečkávat nepříznivé podmínky...

Objev je zajímavý nejen pro archeologii, ale i pro astrobiologii. Pokud mohou některé mikroorganismy přežít tisíce let zamrzlé v ledu na Zemi, podobné mechanismy by mohly fungovat i na Marsu, Europě nebo dalších ledových světech Sluneční soustavy. Ötzi tak možná nepomáhá jen poznávat minulost lidstva, ale i hledat život ve vesmíru!Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Hurá do 2. týdnu Mistrovství světa ve fotbale s okem vědy a techniky. Ale probereme i AI pozitivně či ustrašeně, Fyziku dalekého kosmu a léčení Žloutenky B. To vše s vědeckým redaktor ČT Jardou Zoulou.