Tam, kde byl doktor, farář i vrchnost daleko, hrály i u nás ještě v minulém století významnou roli bohyně. Ty nejslavnější, žítkovské, v kopanickém kraji na moravsko-slovenském pomezí, navštěvovaly denně desítky lidí, aby jim vyléčily tělo i duši, nebo jen našly ztracenou věc. „To nebyly nějaké královny, které seděly, a jenom bohovaly. Žily normální plnohodnotný život, zažívaly všechny strasti a útrapy kopaničářského života, které byly nemalé, a k tomu přidaly zkušenost, ať už ji získaly jakýmkoli způsobem. Tato zkušenost přesahovala to, co bylo pro ostatní běžné,“ říká Vlastimil Hela, který o mysticismu na Kopanině píše. Bohyně, a také božci, využívaly bylinky, talismany i zaříkáváním, a kombinovaly je se znalostí a hlubším porozumění lidských duší i světa. Tradují se příběhy, které dokládají jejich schopnost věštit, či něco až zázračně odhalit. „My máme vnímání normálně velice zúžené, často je redukujeme na levou hemisféru, na racionální, světské věci. A máme málo prostoru na to ponořit se dovnitř. Ale když žijete v krajině, která je mystická, v prostoru, kde jste neustále v přírodě, v prostoru, který není zatížen ničím světským a průmyslovým, žádnými zbytečnostmi, tak máte čistou mysl. A díky tomu dochází k rozšíření vědomí a schopnosti vidět víc, než běžný člověk,“ vysvětluje schopnosti bohyní Vlastimil Hela s tím, že tento fenomén se objevoval i v jiných odlehlých oblastech nejen u nás, ale i ve světě. 2. díl, 20.07.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz