Správně načasované zveřejnění třaskavé informace může změnit běh dějin - svrhnout vládu a vynést k moci novou.Co když ale informace pochází z neveřejného trestního spisu? Je její zveřejnění projevem veřejného zájmu - nebo cílenou mediální popravou?O práci investigativních novinářů, ale i o samotných únicích ze spisů, přichází diskutovat náš host Jan Hrbáček, který se investigativní žurnalistice věnuje už více než 30 let.V podcastu vzpomíná na situace, kdy se mu do rukou dostaly informace, které mohly změnit běh dějin. Jednou z nich byla i tzv. Kubicova zpráva, popisující rozsáhlou korupci napříč státní správou za vlády Jiřího Paroubka a ČSSD. Zpráva vznikla těsně před volbami - a byl to právě Hrbáček, kdo ji zveřejnil. Její publikace tehdy zásadně ovlivnila výsledek voleb. Jak tehdy uvažoval o veřejném zájmu a možných důsledcích zveřejnění?V rozhovoru se také vrací k případu odhalení nepřípustného chování ředitele BIS, který se aktivně zapojil do vyšetřování svého bývalého podřízeného. Hrbáček popisuje tlaky, které po zveřejnění čelil, i způsoby, jakými novináři brání své zdroje a odolávají snahám o jejich odhalení.V závěru epizody diskutují obhájci Šimon a Petr Tomanovi s hostem o únicích ze spisů: kdo a proč je vynáší, jak by s nimi měla média zacházet, kde přesně končí právo veřejnosti na informace a začíná ochrana soukromí a pověsti - a zda se dá proti únikům ze spisů vůbec účinně bránit.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.