Klimaticky citlivé duše oslavují další možnost cestovat mezi evropskými metropolemi bez využití letadel. V pondělí 13. prosince vyráží na svou první jízdu noční vlak Nightjet z Vídně do Paříže. Vyžehlené uniformy stevardů, na palubě politická elita a mimořádný zájem médií. Nastává snad opravdová renesance dálkové vlakové dopravy, která už byla na vymření?

Starý kontinent zažívá bezpečnostní nápor. Z mnoha stran a v různých formách. Využíváni jsou k tomu migranti, hackeři, pohonné hmoty i dezinformace. V době, kdy USA řeší vztahy s Čínou, není od věci se ptát: Musí se Evropa naučit spoléhat jen sama na sebe? V Bruselu byl proto představen Strategický kompas, který má pomoct čelit aktuálním hrozbám.

Úvodní foto: Lotyšská jednotka při společném cvičení v roce 2012 Zdroj: Royal Navy Media Archive / Flickr / CC BY-NC 2.0

Polské bezpečnostní služby už několik měsíců s tichým souhlasem Evropské unie brání na východní hranici vstupu migrantů z muslimského světa. Ve hře nervů mezi Polskem a Běloruskem už zemřelo nejméně 11 lidí, většinou na podchlazení.

Úvodní foto: Operace Silná podpora na polsko-běloruské hranici, listopad 2021 / Foto: Kancelaria Premiera / Flickr / CC BY-NC-ND 2.0 /

V jihomoravském Kojetíně roste druhé české distribuční centrum Amazonu. Má zaměstnat přes 2000 lidí. Podle starosty se město s příchodem významného investora stane atraktivnějším a místním porostou mzdy. Jiní spoluobčané však poukazují na rizika, která takový gigant do regionu přináší. Třeba i kvůli nedostatku pracovníků.

Pardubická Tesla bývala technologickou špičkou, díky které socialistické Československo drželo krok se Západem. Ve výrobě elektroniky tu dnes pokračuje tchajwanský gigant Foxconn. Ten už v Pardubicích nehledá inovace, ale spíš levnou sílu na rychlé zakázky. Vedle místních je zde kompletují i zaměstnanci z Mongolska, Ukrajiny nebo Bulharska.

Státy jsou hlavními aktéry globálních záležitostí již téměř 400 let. To se však začíná měnit, protože o geopolitický vliv s nimi soupeří hrstka velkých technologických společností. Do hry vstupuje i rivalita a politické odlišnosti hlavních světových mocností. Existují tři scénáře dalšího vývoje v digitálním prostoru planety.

Úvodní foto: Jeff Bezos, zakladatel společnosti Amazon, která patří mezi pět nejvýznamnějších technologických korporací. Ty kontrolují nejdůležitější aspekty společnosti, které byly dlouho výhradní doménou státu / Foto: Partnership for Public Service / Flickr /CC BY-NC-SA 2.0 /

Dlouho vyhlížené volby v Libyi se blíží. V napjaté situaci se začínají ukazovat trhliny ve státní správě i společnosti. Velké ohlasy nyní vyvolal syn bývalého diktátora, který kandiduje na prezidenta země. Problémy jsou ale i se stanoveným datem a podmínkami uchazečů.

Obří Oděvní podnik, který za komunismu oblékal většinu Čechů a Slováků, před 11 lety zkrachoval. Na první pohled se s tím Prostějov vypořádal úspěšně – kdo byl šikovný, využil svou kvalifikaci jinde, ostatní pojala místní průmyslová zóna. Naše reportáž je nahlédnutím do osudů zdejších lidí, ale i příběhem polistopadového směřování českého průmyslu a trhu práce.

Občanská válka v Etiopii vrcholí. Zanechává za sebou tisíce mrtvých a na obou stranách jsou páchány válečné zločiny. Rok trvající konflikt dovedl zemi pod vedením nositele Nobelovy ceny za mír na pokraj etnického vyvražďování.

Úvodní foto: Oromští povstalci bojují s etiopskými vládními jednotkami již desítky let / Foto: Jonathan Alpeyrie / Wikimedia Commons /

Fabrika proslavená filmem Schindlerův seznam bývala středobodem Brněnce, teď jsou z ní ruiny. Po léta zaměstnávala místní i „přespolní“ a vnášela do regionu život. Dnes obec působí jak z pohádky o Šípkové Růžence. Mladí z ní odcházejí, zbytek obyvatel vyjíždí denně za prací, vše tu jako by zamrzlo. Kam všichni zmizeli a co to znamená pro jeden region? O tom píše reportérka Karolína Poláčková v první reportáži ze série Práce na periferii.