Zlata Holušová, ředitelka festivalu Colours of Ostrava a Karel Barták, bývalý koordinátor programu Kreativní Evropa a vedoucí oddělení na Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu; a výzkumný spolupracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM diskutují na téma "Česká a evropská kultura v "karanténě". Moderátorkou debaty je Tereza Willoughby, vedoucí kulturní redakce České televize. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.

Ve snaze předejít rychlému šíření koronaviru byly vlády členských států Evropské unie nuceny přijmout řadu opatření, která v mnohých ohledech omezila životy občanů, celou ekonomiku a řadu dalších oblastí. Právě kultura je jednou z oblastí, které současná opatření ovlivňují nejvýrazněji. Zákaz kulturních akcí znamenal náhlou ztrátu velké části nebo veškerých příjmů umělců i široké skupiny pořadatelů akcí, provozovatelů kulturních zařízení a jejich zaměstnanců. Hudebníci a další vystupující byli nuceni zrušit koncerty na několik dalších měsíců, hudební a filmové festivaly se přesouvají na začátek podzimu, nebo se nebudou konat vůbec. Někteří umělci sice svá představení vysílají online za dobrovolný příspěvek, ale na takovou finanční podporu diváků nedosáhne mnoho jiných profesí z kulturního sektoru, jakými jsou organizátoři akcí, osvětlovači, zvukaři, stavbaři, prodejci lístků a mnozí další. Pozastavilo se také natáčení filmů a seriálů. Zasažen je i knižní trh, kde byly vzhledem k opatřením zrušeny knižní festivaly, ohrožena je však i běžná činnost nakladatelství, knihkupců a autorů. V rozplánovaném rozpočtu ministerstva kultury se budou jen těžko hledat rezervy na krytí výpadku vstupného v soukromých institucích, ale i státních příspěvkových organizacích jako je Národní galerie nebo Národní muzeum. Ministři kultury v rámci EU žádají navýšení financování programu Kreativní Evropa, který se zabývá podporou oblasti kultury v členských státech, ale i tak je jasné, že kulturu u nás i jinde v Evropě čekají těžké časy.

Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika, Eurocentrem Praha, programem Kreativní Evropa a GoOut.

Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd České republiky a Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost, Univerzity Karlovy a koordinátor akademického výzkumu koronaviru v ČR debatují na téma Česká věda v boji s koronavirem. Moderátorem debaty je Vojtěch Koval z Českého rozhlasu. Video z debaty je k dispozici zde.

Debatu Café Evropa organizovala Evropská komise v ČR a EUROPEUM Institute for European Policy tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrem Praha.

Česká republika a celá Evropa se ocitla v uplynulých týdnech a měsících v nelehké situaci, kdy musí čelit pandemii koronaviru. Byli jsme svědky různých přístupů ke zmírnění jejích dopadů, některé vlády zvolily cestu razantních opatření. Již od počátku problému se však do jeho řešení zapojovala i Evropská komise, která se snažila pomoci v rámci svých omezených pravomocí v oblasti ochrany veřejného zdraví, ale třeba i snahou zabezpečit plynulé přeshraniční zásobování našich obchodů. Jedním z hlavních příspěvků byla značná finanční pomoc a koordinace snah o nákup zdravotnických a ochranných prostředků. V České republice jsme také byli svědky různých iniciativ z řad české vědecké komunity, která pro boj s koronavirem nabídla konkrétní pomoc. Řada z těchto pracovišť funguje za přispění Evropské unie. Investice do vědy jsou však zásadně důležité nejen pro řešení krizových situací, jako je tato, ale také z dlouhodobého hlediska. Finance z evropských fondů totiž zásadně přispívají k rozvoji české vědecké komunity, zabezpečení vhodných podmínek a potřebných prostředků pro výzkum či k výchově a podpoře nové generace vědců.

Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně; Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09 a EPP; a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR diskutují na téma Ekonomická obnova po koronaviru. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Video z debaty najdete zde.

Současná pandemie koronaviru a její následky zasáhly celý svět a není jasné, jak dlouho ještě krize potrvá. Vedle bezprostředního ohrožení životů a zdraví obyvatel,  které si vyžádalo mnohdy bezprecedentní kroky jednotlivých vlád, bude mít současná krize také zásadní dlouhodobé hospodářské a finanční dopady. Mezi ně patří především negativní vliv pandemie a některých opatření na evropskou, ale i světovou ekonomiku. V současnosti již jednotlivé země a Evropská unie podnikají kroky, jež by měly tyto nepříznivé dopady, které se přímo dotýkají také životů běžných obyvatel, zmírnit. Členské státy, včetně České republiky, a jednotlivé firmy a jednotlivci  budou muset vynaložit velké úsilí, aby se jim podařilo ekonomiku po skončení krize opět nastartovat a vrátit do stavu před koronavirovou pandemií.

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise; Marcel Kolaja, místopředseda Evropského parlamentu, Piráti, Zelení/ESA; a Luboš Palata, EU editor, Deník.cz disutují na téma Demokracie a hodnoty v čase koronaviru. Moderátorkou debaty je Kateřina Etrychová.

Současná pandemie koronaviru a výjimečná opatření ke zmírnění jejích dopadů zaskočily celou Evropu. Krizová situace výrazně ovlivnila životy občanů, firem, ale i chod všech států EU a vyžádala si mnoho zásadních kroků jak ze strany jednotlivých vlád, tak i institucí Evropské unie. V řadě evropských států je vyhlášen mnohdy bezprecedentní krizový stav, který umožňuje vládám rychleji jednat a snáze zavádět řadu opatření ve snaze zmírnit dopady pandemie. Některá tato opatření však zásadně ovlivňují životy obyvatel, negativně dopadají na ekonomiku a omezují občanské svobody, demokratické principy a další hodnoty v jednotlivých státech Evropské unie. Mezi tato opatření patří například omezení volného pohybu osob, uzavření hranic, ale třeba i zjednodušení legislativního procesu, které dává prostor ke zneužití moci a zavádění pravidel, která nemusí nutně sloužit k ochraně obyvatel před následky pandemie.

Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva SPOLU; Janina Hřebíčková, zvláštní zmocněnkyně pro západní Balkán, MZV ČR a Tomáš Dopita, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů diskutovali na téma Západní Balkán a EU.

Státy západního Balkánu patří dlouhodobě k nejchudším v Evropě. Potřebný ekonomický růst je silně spjat s vidinou členství v Evropské unii, o které usilují všechny státy regionu, ať již z pozice kandidátských zemí, či z pozice těch, s nimiž již byla zahájena přístupová jednání. Začlenění do evropských struktur, které je pro státy a jejich ekonomiky a občany důležité, je ovšem dlouholetý proces a naráží jak na nedostatečnou aktivitu v oblasti reforem ze strany zemí západního Balkánu, tak i na rozepře mezi členskými státy EU. V reakci na říjnové rozhodnutí Evropské rady neotevřít přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií došlo ke změnám v samotné struktuře přístupového procesu, po kterém volaly některé členské státy EU v čele s Francií. V návaznosti na vytvoření nové metodologie přístupového procesu byly nakonec rozhovory s oběma zeměmi v březnu zahájeny. Dlouhodobě však podobná nerozhodnost ze strany EU způsobuje v zemích západního Balkánu značné rozčarování a vytváří tak prostor pro posilování vlivu mocností s velkým zájmem v regionu, konkrétně Ruska, Číny či Turecka.

Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu, za ANO 2011, Helena Langšádlová, poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, TOP 09 a Viktor Daněk, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu debatují na téma Koronavirus a reakce Evropské unie. Moderátorem debaty je Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin. 

Současná pandemie koronaviru zaskočila celý svět. Koncem loňského roku se virus začal pomalu šířit z čínského města Wu-chan a po čtyřech měsících se dostal do 190 zemí světa, kde se jím dosud nakazilo přes půl milionu lidí. Epicentrum pandemie se z Číny přesunulo do Evropy, kde v nejhůře postižené Itálii došlo s přibývajícím počtem nakažených ke kolapsu zdravotnického systému. Ze strachu z podobných scénářů se v Schengenském prostoru uzavřela velká část hranic a mnoho evropských zemí vyhlásilo celostátní karanténu, k čemuž se přidala i Česká republika. Koronavirus tak do velké míry ovlivnil životy a běžné fungování všech evropských občanů, ale také firem a veřejných institucí.

Jana Hybášková, velvyslankyně a zmocněnkyně Ministra pro styky s ESVA z Ministerstva zahraničních věcí ČR a Irena Kalhousová, ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově debatují na téma Blízký východ a Evropská unie. Moderátorem debaty je Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin.

Aktuální vývoj situace na Blízkém východě nabývá na intenzitě. Po vyhlášené porážce takzvaného Islámského státu se světoví politici chvíli těšili z úspěchu a mnozí obyvatelé Evropy věřili, že se situace na Blízkém východě uklidní. V posledních měsících však došlo nejprve k turecké ofenzivě v Sýrii a po novém roce byl při americkém útoku zabit přední iránský generál. Íránská armáda nedlouho poté sestřelila civilní letadlo se 176 pasažéry na palubě. Události v Íránu vyvolaly v regionu vlnu nepokojů, vzbudily obavy řady zemí a budoucí vývoj situace na Blízkém východě je velmi nejistý.

Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a pedagožka Gymnázia Litoměřice, Bohumil Kartous, analytik a komentátor organizace EDUin a Stanislav Volčík, vedoucí Oddělení řízení vzdělávací soustavy a inovací ve vzdělávání na MŠMT a zároveň tajemník DigiKoalice diskutují v online debatě na téma Digitalizace a modernizace českého školství. Moderátorem debaty je Martin Vokálek, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. 

Školství v České republice v poslední době zažívá vlnu modernizace a některé školy mají v zavádění nových technologií do výuky velký náskok před ostatními. Kromě používání tabletů, interaktivních tabulí nebo digitálních učebních materiálů je potřebné přeorientovat především metodiku výuky a zaměřit se na rozvoj digitální gramotnosti a dalších dovedností žáků. Tyto schopnosti a zkušenosti budou stále potřebnější nejen pro dovednosti budoucích pracovníků uplatnit se v technologicky orientovaných oborech, ale budou běžnou součástí života každého občana v digitální době. České ministerstvo školství proto v roce 2014 přijalo Strategii digitálního vzdělávání s plánem aktivit do roku 2020. I díky vývoji v posledních dnech a zavření škol vyvstává otázka digitalizace výuky v Česku, kdy jak učitele, tak rodiče zajímá, jakých způsobem může v dnešní době škola a výuka fungovat online.

Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora, Týdeník Respekt a Klára Kalibová, advokátka a ředitelka, organizace In IUSTITIA debatují na téma 75 let od osvobození Osvětimi. Moderátorkou debaty byla Kateřina Etrychová.