Café Evropa

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise; Marcel Kolaja, místopředseda Evropského parlamentu, Piráti, Zelení/ESA; a Luboš Palata, EU editor, Deník.cz disutují na téma Demokracie a hodnoty v čase koronaviru. Moderátorkou debaty je Kateřina Etrychová.

Současná pandemie koronaviru a výjimečná opatření ke zmírnění jejích dopadů zaskočily celou Evropu. Krizová situace výrazně ovlivnila životy občanů, firem, ale i chod všech států EU a vyžádala si mnoho zásadních kroků jak ze strany jednotlivých vlád, tak i institucí Evropské unie. V řadě evropských států je vyhlášen mnohdy bezprecedentní krizový stav, který umožňuje vládám rychleji jednat a snáze zavádět řadu opatření ve snaze zmírnit dopady pandemie. Některá tato opatření však zásadně ovlivňují životy obyvatel, negativně dopadají na ekonomiku a omezují občanské svobody, demokratické principy a další hodnoty v jednotlivých státech Evropské unie. Mezi tato opatření patří například omezení volného pohybu osob, uzavření hranic, ale třeba i zjednodušení legislativního procesu, které dává prostor ke zneužití moci a zavádění pravidel, která nemusí nutně sloužit k ochraně obyvatel před následky pandemie.

Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva SPOLU; Janina Hřebíčková, zvláštní zmocněnkyně pro západní Balkán, MZV ČR a Tomáš Dopita, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů diskutovali na téma Západní Balkán a EU.

Státy západního Balkánu patří dlouhodobě k nejchudším v Evropě. Potřebný ekonomický růst je silně spjat s vidinou členství v Evropské unii, o které usilují všechny státy regionu, ať již z pozice kandidátských zemí, či z pozice těch, s nimiž již byla zahájena přístupová jednání. Začlenění do evropských struktur, které je pro státy a jejich ekonomiky a občany důležité, je ovšem dlouholetý proces a naráží jak na nedostatečnou aktivitu v oblasti reforem ze strany zemí západního Balkánu, tak i na rozepře mezi členskými státy EU. V reakci na říjnové rozhodnutí Evropské rady neotevřít přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií došlo ke změnám v samotné struktuře přístupového procesu, po kterém volaly některé členské státy EU v čele s Francií. V návaznosti na vytvoření nové metodologie přístupového procesu byly nakonec rozhovory s oběma zeměmi v březnu zahájeny. Dlouhodobě však podobná nerozhodnost ze strany EU způsobuje v zemích západního Balkánu značné rozčarování a vytváří tak prostor pro posilování vlivu mocností s velkým zájmem v regionu, konkrétně Ruska, Číny či Turecka.

Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu, za ANO 2011, Helena Langšádlová, poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, TOP 09 a Viktor Daněk, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu debatují na téma Koronavirus a reakce Evropské unie. Moderátorem debaty je Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin. 

Současná pandemie koronaviru zaskočila celý svět. Koncem loňského roku se virus začal pomalu šířit z čínského města Wu-chan a po čtyřech měsících se dostal do 190 zemí světa, kde se jím dosud nakazilo přes půl milionu lidí. Epicentrum pandemie se z Číny přesunulo do Evropy, kde v nejhůře postižené Itálii došlo s přibývajícím počtem nakažených ke kolapsu zdravotnického systému. Ze strachu z podobných scénářů se v Schengenském prostoru uzavřela velká část hranic a mnoho evropských zemí vyhlásilo celostátní karanténu, k čemuž se přidala i Česká republika. Koronavirus tak do velké míry ovlivnil životy a běžné fungování všech evropských občanů, ale také firem a veřejných institucí.

Jana Hybášková, velvyslankyně a zmocněnkyně Ministra pro styky s ESVA z Ministerstva zahraničních věcí ČR a Irena Kalhousová, ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově debatují na téma Blízký východ a Evropská unie. Moderátorem debaty je Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin.

Aktuální vývoj situace na Blízkém východě nabývá na intenzitě. Po vyhlášené porážce takzvaného Islámského státu se světoví politici chvíli těšili z úspěchu a mnozí obyvatelé Evropy věřili, že se situace na Blízkém východě uklidní. V posledních měsících však došlo nejprve k turecké ofenzivě v Sýrii a po novém roce byl při americkém útoku zabit přední iránský generál. Íránská armáda nedlouho poté sestřelila civilní letadlo se 176 pasažéry na palubě. Události v Íránu vyvolaly v regionu vlnu nepokojů, vzbudily obavy řady zemí a budoucí vývoj situace na Blízkém východě je velmi nejistý.

Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a pedagožka Gymnázia Litoměřice, Bohumil Kartous, analytik a komentátor organizace EDUin a Stanislav Volčík, vedoucí Oddělení řízení vzdělávací soustavy a inovací ve vzdělávání na MŠMT a zároveň tajemník DigiKoalice diskutují v online debatě na téma Digitalizace a modernizace českého školství. Moderátorem debaty je Martin Vokálek, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. 

Školství v České republice v poslední době zažívá vlnu modernizace a některé školy mají v zavádění nových technologií do výuky velký náskok před ostatními. Kromě používání tabletů, interaktivních tabulí nebo digitálních učebních materiálů je potřebné přeorientovat především metodiku výuky a zaměřit se na rozvoj digitální gramotnosti a dalších dovedností žáků. Tyto schopnosti a zkušenosti budou stále potřebnější nejen pro dovednosti budoucích pracovníků uplatnit se v technologicky orientovaných oborech, ale budou běžnou součástí života každého občana v digitální době. České ministerstvo školství proto v roce 2014 přijalo Strategii digitálního vzdělávání s plánem aktivit do roku 2020. I díky vývoji v posledních dnech a zavření škol vyvstává otázka digitalizace výuky v Česku, kdy jak učitele, tak rodiče zajímá, jakých způsobem může v dnešní době škola a výuka fungovat online.

Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora, Týdeník Respekt a Klára Kalibová, advokátka a ředitelka, organizace In IUSTITIA debatují na téma 75 let od osvobození Osvětimi. Moderátorkou debaty byla Kateřina Etrychová.