Bývalý ministr školství Robert Plaga se vrací do hnutí ANO a pravděpodobně povede jeho kandidátku do sněmovních voleb ve Středočeském kraji. Co současného šéfa Rady Národního akreditačního úřadu přimělo vrátit se k Andreji Babišovi, se kterým mívali ostré spory? „Ten hlavní spouštěč u mě byl Mikuláš Bek. Z jeho strany to je osobní, z mé strany to je osobní i věcné. Nerealizuje, nebo dokonce dělá protikroky k dříve schválené Strategii 2030+,“ tvrdí Plaga v podcastu Crunch.

Lidovecká poslankyně Marie Jílková spolu s dalšími kolegyněmi a kolegy z vládních stran oznámila, že po tomto volebním období do Sněmovny znovu kandidovat nebude. Podle ní český parlament funguje neefektivně, což komplikuje život rodičům a pečujícím lidem. „Jde to udělat jinak. V Česku ale stále narážíme na nepředvídatelnost a chaos,“ říká v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Navrhla omezit řečnické doby ve Sněmovně a kandidujícím političkám a politikům nabízí mentoring, aby se rychle zorientovali v jejím fungování. Inspiraci přitom našla i u kolegyň z Maroka: „Delegace poslankyň mi popisovala, jak mají zorganizované jednání tam. Lapaly jsme po dechu a říkaly si, že to jde i jinak. Brzdí nás ale neochota měnit zaběhaný řád.“

Donald Trump nastupuje do úřadu jako 47. americký prezident. Co očekávat od jeho druhého mandátu? Politolog Jiří Pehe v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým rozebírá, proč bude Trumpovo prezidentství pravděpodobně chaotičtější a intenzivnější než to první. Podle Peheho je Trumpova rétorika vůči spojencům, například v případě Grónska nebo Panamy, znepokojivá: „Hrozit použitím síly členské zemi NATO, to jsme ještě nezažili.“ Pehe očekává, že Trump využije exekutivní příkazy k prosazení kontroverzních politik v oblastech obchodu a imigrace, což by mohlo vyvolat velké interní konflikty – například při nasazení armády na ohlášené hromadné deportace, s čímž demokratičtí guvernéři. „Bude velmi zajímavé sledovat, jak to bude chtít Trumpova administrativa řešit bez toho, aby vyvolal nějaký velký vnitřní konflikt,“ podotýká politolog. S podporou Elona Muska a dalších technologických miliardáři po boku Trump vytváří vládu s příchutí oligarchické autokracie. „Jsou to lidé, kteří nejsou fanoušky liberální demokracie – bojují hlavně za své obchodní zájmy a proti regulacím.“

Jak Trump ovlivní evropské a české politiky? Co plánuje s Ukrajinou? A proč je role Elona Muska tak zásadní? 🎧

Poslechněte si celý podcast! Sledujte nás také na cc.cz, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

00:00 Očekávání od druhého prezidentství Donalda Trumpa

2:30 Kauza Grónsko

5:05 Mírový plán pro Ukrajinu

11:19 Co bude po inauguraci: chystané masové deportace a riziko vnitřního konfliktu v USA

20:12 Oligarchie a mocenské struktury kolem Donalda Trumpa

24:55 Elon Musk a jeho působení na evropskou politiku

35:12 Trumpův úspěch jako inspirace pro české politiky?

40:28 Rozdíl mezi Babišem, Orbánem a Trumpem

45:04 Potenciální koalice po sněmovních volbách

Zatímco šéf hnutí ANO Andrej Babiš na svém Facebooku komentuje migraci, důchody nebo zdražení služeb České pošty, místopředseda strany Karel Havlíček se v rozhovorech prezentuje jako tržně orientovaný pragmatik nakloněný byznysu. „Jsme catch all party. Méně ideologicky vyhranění, ale o to více jdeme za výsledky,“ říká v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým.

Česko čekají lepší ekonomické časy – nebo ne? Podle ekonoma Tomáše Dvořáka má pravdu jak Petr Fiala, tak Andrej Babiš: „Budeme patřit mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU, ale jen doháníme roky stagnace.“ Domácnosti se stále zdráhají utrácet a česká průmyslově náročná ekonomika je citlivá na energetické šoky, konflikty, klimatické změny i případné obchodní války. Jaký nás čeká rok 2025? A jak ovlivní ekonomiku rozhodnutí ČNB nebo možné obchodní války?

„Lidé v Krnově jsou neuvěřitelně odolní. Přes všechno, co se letos stalo, si Vánoce nechtějí nechat vzít,“ říká Tomáš Hradil, starosta města, které během zářijových povodní patřilo k nejpostiženějším. V podcastu Crunch mluví o obnově města, pomalé pomoci od státu a problémech pohraničí.

Atentát na Roberta Fica, krize ve zdravotnictví, vyhození šéfů předních kulturních institucí, změny v justici, koketování s Ruskem. Slovensko je v hluboké politické krizi, která ovšem nezačala střelbou na premiéra letos v květnu v Handlové. Podle sociologa Dominika Želinského sahá až roku 2018, kdy byli zavražděni Ján Kuciak a Martina Kušnírová. Dál se prohloubila během pandemie covidu a vlády Igora Matoviče. Květnový atentát Roberta Fica radikalizoval, na preference jeho strany Smer ale neměl vliv. „Smer skončil v evropských volbách druhý a od té doby je evidentní, že Robert Fico narazil na strop, kolik lidí dokáže na Slovensku mobilizovat. Voliči jej postupně opouštějí – buď se z nich stávají nevoliči, nebo přecházejí k radikálnějším alternativám, jako je například ultranacionalistické pravicové hnutí Republika. Budeme sledovat další vyostření kulturních válek,“ předpovídá sociolog Želinský v podcastu Crunch.

Eva Filipi působila jako velvyslankyně ČR v Damašku celých 13 let – během občanské války zastupovala i zájmy USA, které podobně jako jiné západní státy Sýrii na protest proti Asadově režimu opustily. Filipi, která má více než třicetiletou zkušenost s diplomacií na Blízkém východě, se vyjadřuje kriticky k politice založené na „exportu demokracie“ a ideologii. „Jsme středně velká země s řadou šikovných diplomatů, měli bychom si vytipovat pár oblastí, kde mohou působit, a nehrát si na to, že Česká republika bude překreslovat Saúdskou Arábii, Čínu, Putina. S nepřítelem je lepší jednat – neznalost jeho záměrů omezuje naše možnosti situaci ovlivnit,“ říká specialistka na česko-arabské vztahy. Překotný konec diktatury Bašára Asada a nástup islamistů ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám přisuzuje možné dohodě mezi Tureckem a Ruskem, dosud velkým spojencem Asada. „Asad už musel ty Rusy namíchnout, stejně jako i Íránce. Nikdy plně nesympatizoval s Íránem a jeho šíitským státním uspořádáním, Sýrie je přece jen sekulární stát,“ připomíná Filipi. Ohledně nástupu nové syrské vlády vedené islamistickým hnutím Abú Muhammada Džúláního (nyní známý jako Ahmad Šara) je skeptická. Ačkoli se Džulání snaží prezentovat HTS jako umírněnou sílu, která respektuje všechny komunity a etnika, Filipi má pochybnosti o jeho upřímnosti. „„Některé části společnosti to nepochybně vítají, většina lidí však neví, co očekávat. 80 % Syřanů chce jíst a žít normální život, politika jim je šumák,“ říká Filipi.

Poslechněte si celý podcast a sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO, poslanec Aleš Juchelka, se netají tím, že nedávno schválená důchodová reforma je pro něj nepřijatelná. Pokud by se příští rok ministrem skutečně stal (jak tomu aktuální preference ANO naznačují), hlavní parametry reformy zruší. Vadí mu zejména snižování valorizací a prodlužování věku odchodu do důchodu. „Budu chtít vrátit řádné valorizace na úroveň odpovídající polovině růstu reálných mezd a inflace. Mám pocit, že pokud je budeme krátit, tak ti lidé budou padat,“ říká v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Argumentuje, že Česko má v porovnání s EU rezervy ve výdajích na důchody a že se zbytečně straší veřejnost. Kde ale příjmy do štědřejšího důchodového systému vzít? Juchelka věří zejména v budoucí hospodářský růst a znovuzavedení EET.

Radim Ivan, člen ODS, ostravský místostarosta a zakladatel iniciativy Česko Plus, prosazuje na první pohled odvážné a kontroverzní reformy, které zahrnují třeba zavedení školného, poplatků u lékaře a zrušení průběžného důchodového systému. V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým se netají tím, že jeho vize je „tvrdá, drsná a extrémní“. Argumentuje tím, že je lepší začít s radikálními návrhy a postupně ustupovat, než se utopit v „nemastných neslaných proklamacích“ typických pro koalici SPOLU. Právě současný kompromisní modus operandi vládní koalice podle něj vede k nespokojenosti voličů všech zúčastněných stran. Mladý ambiciózní politik se domnívá, že klíčem k úspěchu SPOLU v příštích volbách je představit nové, populární tváře a oslovit specifické komunity voličů, například podnikatele nebo příznivce kryptoměn. „Líbilo by se mi, kdyby naší tváří byl třeba ekonom Dominik Stroukal,“ uvádí Ivan příklad, jak toho dosáhnout. Zároveň zdůrazňuje, že ODS se nesmí „rozpustit“ v koalici a musí si zachovat svoji identitu. V podcastu komentuje také „strejcokracii“ uvnitř ODS, vyzývá k větší profesionalizaci a otevřenosti strany a vyjmenovává státní instituce, které by bylo dobré zrušit.