Atentát na Roberta Fica, krize ve zdravotnictví, vyhození šéfů předních kulturních institucí, změny v justici, koketování s Ruskem. Slovensko je v hluboké politické krizi, která ovšem nezačala střelbou na premiéra letos v květnu v Handlové. Podle sociologa Dominika Želinského sahá až roku 2018, kdy byli zavražděni Ján Kuciak a Martina Kušnírová. Dál se prohloubila během pandemie covidu a vlády Igora Matoviče. Květnový atentát Roberta Fica radikalizoval, na preference jeho strany Smer ale neměl vliv. „Smer skončil v evropských volbách druhý a od té doby je evidentní, že Robert Fico narazil na strop, kolik lidí dokáže na Slovensku mobilizovat. Voliči jej postupně opouštějí – buď se z nich stávají nevoliči, nebo přecházejí k radikálnějším alternativám, jako je například ultranacionalistické pravicové hnutí Republika. Budeme sledovat další vyostření kulturních válek,“ předpovídá sociolog Želinský v podcastu Crunch.

Eva Filipi působila jako velvyslankyně ČR v Damašku celých 13 let – během občanské války zastupovala i zájmy USA, které podobně jako jiné západní státy Sýrii na protest proti Asadově režimu opustily. Filipi, která má více než třicetiletou zkušenost s diplomacií na Blízkém východě, se vyjadřuje kriticky k politice založené na „exportu demokracie“ a ideologii. „Jsme středně velká země s řadou šikovných diplomatů, měli bychom si vytipovat pár oblastí, kde mohou působit, a nehrát si na to, že Česká republika bude překreslovat Saúdskou Arábii, Čínu, Putina. S nepřítelem je lepší jednat – neznalost jeho záměrů omezuje naše možnosti situaci ovlivnit,“ říká specialistka na česko-arabské vztahy. Překotný konec diktatury Bašára Asada a nástup islamistů ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám přisuzuje možné dohodě mezi Tureckem a Ruskem, dosud velkým spojencem Asada. „Asad už musel ty Rusy namíchnout, stejně jako i Íránce. Nikdy plně nesympatizoval s Íránem a jeho šíitským státním uspořádáním, Sýrie je přece jen sekulární stát,“ připomíná Filipi. Ohledně nástupu nové syrské vlády vedené islamistickým hnutím Abú Muhammada Džúláního (nyní známý jako Ahmad Šara) je skeptická. Ačkoli se Džulání snaží prezentovat HTS jako umírněnou sílu, která respektuje všechny komunity a etnika, Filipi má pochybnosti o jeho upřímnosti. „„Některé části společnosti to nepochybně vítají, většina lidí však neví, co očekávat. 80 % Syřanů chce jíst a žít normální život, politika jim je šumák,“ říká Filipi.

Poslechněte si celý podcast a sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO, poslanec Aleš Juchelka, se netají tím, že nedávno schválená důchodová reforma je pro něj nepřijatelná. Pokud by se příští rok ministrem skutečně stal (jak tomu aktuální preference ANO naznačují), hlavní parametry reformy zruší. Vadí mu zejména snižování valorizací a prodlužování věku odchodu do důchodu. „Budu chtít vrátit řádné valorizace na úroveň odpovídající polovině růstu reálných mezd a inflace. Mám pocit, že pokud je budeme krátit, tak ti lidé budou padat,“ říká v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Argumentuje, že Česko má v porovnání s EU rezervy ve výdajích na důchody a že se zbytečně straší veřejnost. Kde ale příjmy do štědřejšího důchodového systému vzít? Juchelka věří zejména v budoucí hospodářský růst a znovuzavedení EET.

Radim Ivan, člen ODS, ostravský místostarosta a zakladatel iniciativy Česko Plus, prosazuje na první pohled odvážné a kontroverzní reformy, které zahrnují třeba zavedení školného, poplatků u lékaře a zrušení průběžného důchodového systému. V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým se netají tím, že jeho vize je „tvrdá, drsná a extrémní“. Argumentuje tím, že je lepší začít s radikálními návrhy a postupně ustupovat, než se utopit v „nemastných neslaných proklamacích“ typických pro koalici SPOLU. Právě současný kompromisní modus operandi vládní koalice podle něj vede k nespokojenosti voličů všech zúčastněných stran. Mladý ambiciózní politik se domnívá, že klíčem k úspěchu SPOLU v příštích volbách je představit nové, populární tváře a oslovit specifické komunity voličů, například podnikatele nebo příznivce kryptoměn. „Líbilo by se mi, kdyby naší tváří byl třeba ekonom Dominik Stroukal,“ uvádí Ivan příklad, jak toho dosáhnout. Zároveň zdůrazňuje, že ODS se nesmí „rozpustit“ v koalici a musí si zachovat svoji identitu. V podcastu komentuje také „strejcokracii“ uvnitř ODS, vyzývá k větší profesionalizaci a otevřenosti strany a vyjmenovává státní instituce, které by bylo dobré zrušit.

Premiér Petr Fiala (ODS) nedávno vzbudil kontroverzi svým prohlášením v ČT, že potřebuje ještě jedno volební období, abychom „měli platy jako v Německu“. Ekonomové ovšem namítají, že takový slib není realistický. „Já to necítím jako populismus, ale spíš výzvu, kam máme směřovat. Pokládám za důležité, že se těch vět, které jsou třeba trochu kontroverzní a přitahují pozornost, bude objevovat ve veřejné debatě víc – a média a lidé na sítích se nás budou ptát, jak to vlastně myslíte?“ tvrdí ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Jako jedno z hlavních předvolebních témat vypichuje dostupnost bydlení – mimo jiné agendu, kterou měl na starosti odvolaný pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Když se bavím s kamarády mých dětí, je to teď jeden z největších problémů,“ říká Kupka. Kromě nedávných výroků Andreje Babiše ve Sněmovně, digitalizaci a dobudování českých dálnic se s Čestmírem Strakatým baví i o řediteli státního podniku CENDIS, spadajícího pod ministerstvo dopravy – v jejím čele byl podle Kupky nedávno potvrzen dosud pověřený ředitel Jan Paroubek, který má přitom na kontě předražené zakázky.

Německá vláda směřuje k předčasným volbám. „Je to úleva, agonie je u konce – tak nějak vypadá nálada v Německu,“ říká Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů, který sleduje německou politiku. Kancléř Olaf Scholz je vnímán jako slabý lídr – má vize, ale nezvládá je komunikovat s veřejností. Jeho snaha o napodobení stylu Angely Merkelové nevyšla, Německo se sice zbavilo závislosti na ruských energiích, ale nadále prohlubuje svou závislost na Číně. „To je velmi špatná zpráva pro Česko. Nedokážeme měnit svůj byznys model tady tak, aby méně závisel na exportu do Německa, proto jsme v krizi společně s ním. Změnit to by znamenalo tvrdě investovat do výzkumu, vývoje, budování nezávislosti, ale od českých politiků vidím jen náznaky,“ tvrdí expert.

Jediná pirátská europoslankyně Markéta Gregorová má obavy ohledně směřování a síly EU v kontextu rostoucího vlivu politiků, jako jsou maďarský premiér Viktor Orbán a předseda slovenské vlády Robert Fico. „Většina jejich voličů nechce autoritářský režim, ale mají strach, tak volí trochu konzervativněji. To nahrává populistům typu Fico. Ten strach mohou pak neuvěřitelně snadno monetizovat na voličské hlasy,“ tvrdí Gregorová v podcastu Crunch s Čestmírem Stakatým. O slovenském premiérovi v souvislosti s jeho nedávným vystoupením v ruské státní televizi říká, že je „zbabělec“. A kritizuje i slabého „neodvážného“ premiéra Petra Fialu, se kterým byli Piráti ještě donedávna ve vládě. „Já jsem tu naši účast v kabinetu tři roky kritizovala, ale zase je vidět, jak dobří týmoví hráči jsme celou tu dobu byli. Piráti pořád mají české politice co nabídnout. Pořád je tu prostor pro skutečné zefektivnění státu místo kamarádšoftu,“ tvrdí. V podcastu mluví i o obranné politice EU a tvrdí, že se svět pomalu otáčí do spirály válek. Závislost na USA a nedostatečná koordinace v oblasti obrany dle ní EU oslabují a dělají z ní snadnou kořist pro mocnosti jako Rusko a Čína. 

Nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) nastoupil do funkce necelý rok před koncem mandátu vlády Petra Fialy. Co chce za tak krátkou dobu stihnout? V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým hovoří o svých prioritách a plánech v oblasti energetiky. Vlček slibuje stabilní a cenově dostupnou energii, i přes to, že se Česko podle nové analýzy ČEPS stane nejspíše už po roce 2025 čistým dovozcem elektřiny. Dřívější odklon od uhlí a zákaz podpisu smlouvy na dostavbu Dukovan podle šéfa rezortu průmyslu nejsou problém. „Bylo by velmi prapodivné a nestandardní, pokud by ÚOHS zpochybňoval to, co u něj od roku 2020 konzultujeme,“ říká k rozhodnutí antimonopolního úřadu z minulého týdne. A tvrdí, že elektřina v Česku dlouhodobě zlevní – tedy pokud se bude investovat do rozvoje nových zdrojů a distribuční soustavy. Vlček, mimo jiné autor nové Hospodářské strategie, jejímž cílem posunout Česko mezi TOP 10 ekonomik Evropy, říká, že chce aby Česko začalo zase vyhrávat. A pokouší se o dialog s opozicí a hledání konsenzu v klíčových otázkách. „Nedostatečná kontinuita je jeden z největších problémů našeho státu. Skáčeme ode zdi ke zdi, neskutečně plýtváme zdroji. Za opozicí budu poctivě chodit,“ tvrdí nový ministr.

Buď se musí změnit časový harmonogram kompletního přechodu na čistou mobilitu v roce 2035, anebo se musí změnit to, co považujeme za čistou mobilitu,“ říká Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto, v podcastu Crunch. Zájem zákazníků o elektromobily se nevyvíjí tak rychle, jak se očekávalo. Tradiční evropské automobilky stále drží vývoj a výrobu dvou technologií a vyčkávají, jestli evropští politici dají výrobcům i zákazníkům více času na adaptaci. Škoda Auto se přitom podle Jahna, nejvýše postaveného Čecha v managementu automobilky, daří „extrémně dobře“. Firma se v prodeji automobilů v Evropě pohybuje kolem čtvrtého místa, oceňují ji i nároční zákazníci v Německu či Švýcarsku a rebranding z ní setřásl pověst „chudého“ auta. 

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se vrací do politiky s cílem obnovit sílu levice a bojovat za sociální spravedlnost – nedávno převzala jako předsedkyně vedení SOCDEM (bývalá ČSSD). Od některých kolegů ve straně čelí kritice za to, že se chce spojovat do širší levicové koalice s hnutím Stačilo! vedeným Kateřinou Konečnou. „Ve volebních modelech máme pod 2 %  a spousta lidí mi říká ‚to zvládneš za rok vytáhnout‘. Já si to nemyslím, protože tu politiku už trošku znám, a tak hledám spojence,“ říká k případné spolupráci s komunisty. „Spousta lidí má pocit, že sociální stát už byl vybojován, ale ty problémy se podle mě budou vracet. To, jak nám klesla v posledních třech letech životní úroveň, je toho důkazem. Celá ekonomika je v háji. Protiukrajinské nálady v Česku do velké míry zavinila vláda, protože se tak moc soustředila na zahraniční politiku, že ji kompletně ujela celá domácí politika,“ kritizuje vládu Petra Fialy. 

Jaký je potenciál sociální demokracie, když se tradiční levicoví voliči otočili k jiným stranám? Je sociální stát „pod útokem“, jak Maláčová tvrdí? Kam chce investovat, aby česká ekonomika opět začala růst?  A jak zpětně hodnotí vládnutí s Andrejem Babišem?

Poslechněte si celý rozhovor.