Přežije česká krajina rok 2050? Odolá extrémnímu suchu i častým povodním? Na to se snaží odpovědět vědci z České zemědělské univerzity v Praze svým novým projektem Chytrá krajina. S podporou MONETA Money Bank hledají systémová řešení adaptace české krajiny na klimatickou změnu v experimentální lokalitě Amálie. „Musíme dát krajinu zpátky do pořádku. Pokud se chceme ubránit klimatické změně, musíme najít řešení,” říká rektor ČZU Petr Sklenička o moderních postupech, které se týkají především hospodaření s vodou.

Jak výsledky voleb v Praze ovlivní kauza Dozimetr? Může metropole pomoci lidem a firmám se zvládnutím energetické krize? Jak chtějí strany řešit problémy s bydlením? A kudy vede cesta z věčných sporů mezi řidiči a cyklisty? V debatě pořádané ve spolupráci se spolkem Všehrd diskutovali primátor Prahy Zdeněk Hřib /Piráti/, starosta Prahy 7 Jan Čižinský /Praha Sobě/, náměstek primátora Petr Hlaváček /STAN/, radní Jan Chabr /SPOLU/ a pražský zastupitel Ondřej Prokop /ANO/.

„Od první chvíle jsem věděl, že se do pomoci nějak zapojím. Dal jsem do toho stovky tisíc korun, ostatní i milionové částky, prodali auta a jeli na Ukrajinu. Máme zpětnou vazbu, že náš výcvik lidem zachránil život. V zemi chybí pět tisíc instruktorů,” říká Samuel Hornek, který spolu s dalšími dobrovolníky z Česka učí vojenskou zdravovědu nebo bojovou přípravu. „O tom, jestli umřete, nebo zůstanete naživu, rozhodují maličkosti. A právě těm se věnujeme. Naše výcvikové týmy působí po celé Ukrajině,” dodává.

„Samoživitelky musí chápat, že situace je teď špatná a někdo je ve frontě předběhne. Mám Šatník jeden a ne dva. Hodně dárců zdůrazňovalo, že to chtějí dát Ukrajincům. Ne proto, že by nechtěli pomáhat maminkám v Česku, ale kvůli tomu, že ty ukrajinské přijíždějí s jedním kufrem a jinak nemají nic,” říká moderátorka ČT Nora Fridrichová. „Nechci, aby měli uprchlíci pocit, že jim má stačit staré špinavé triko. Občas se stane, že otevřeme pytel a vylétnou z něj moli. Nekritizuju to, jen konstatuju,” dodává.

„Tlak na lidi bez očkování je z pohledu základních lidských práv neetický. Pociťuji ho i já sám, a to se v téhle věci považuji za střízlivého vědce. Když se ale přestává mluvit o autonomii jedince, neposlouchá se mi to dobře,” říká bioetik Jaromír Matějek. „Lidi, kteří očkování odmítají, nemůžeme nálepkovat jako hlupáky. Když chci dobře komunikovat, musím dobře naslouchat. Ochotě nechat se nakazit covidem ale nerozumím, viděl jsem lidi s nejtěžším průběhem a na rentgenové snímky jejich plic není hezký pohled,” dodává.

Hosty pondělního vysílání byli bioetik Jaromír Matějek, Češka žijící v Srbsku Daniela Komatović, psycholožka Zuzana Čepelíková a fotograf Martin Trabalík.

„Případ se řeší i v nejvyšších patrech politiky, Novak Djokovič je hrdinou srbského národa a Srbové k němu vzhlíží. Nejvíc je rozlítilo, že s ním v Austrálii zacházeli jako s kriminálníkem,” říká česká designérka dlouhodobě žijící v Srbsku Daniela Komatović. Tenista kvůli zrušeným vízům přišel o Australian Open a doma může mít problémy kvůli porušení pravidel izolace během covidu. „Padouch se z něj nestane, Srbové ale budou chtít vysvětlení. Mluví se o veřejně prospěšných pracích,” dodává.

„Trvalo dlouho, než jsem se to naučila rozklíčovat a pracovat s tím. I po několikáté atace tomu strachu podlehnete a myslíte si, že můžete umřít,” líčí spisovatelka Alžběta Bublanová. Vlastní zkušenosti s úzkostnou poruchou popsala v knize Život s panikou. „Příčin může být více, vztahy nebo třeba prostředí. Spouštěčem může být nějaká banální záležitost. Je to velká zkouška pro partnerské vztahy. Ale panická ataka není nic, za co by se měl člověk stydět,” dodává.

„Spousta lidí si Ivana Jonáka pamatuje, navíc se ta proměna klukům z maskérny povedla, takže asi proto to přilákalo tolik pozornosti. Až je mi to trochu trapný,” říká herec Michal Novotný, který se v seriálu České televize Devadesátky proměnil v kontroverzního podnikatele. „Nikdy jsem nechodil do dramaťáku nebo do divadla, ale jeden učitel mi řekl, že jsem taková huba prořízlá, ať zkusím DAMU. Nevím, jestli jsem kvůli účinkování v Partičce komik nebo bavič, kolikrát se tím člověk protrapní od začátku do konce,” dodává.

„Klasická svatba nás nelákala, běhání je nás životní styl, na Pražském půlmaratonu jsme se seznámili. Šaty mi šila na míru běžkyně, jsou funkční, aby se v nich dobře běželo. Vydrželo to 21 kilometrů,“ říkají manželé Soňa Hrabec Kotulková a Michal Hrabec, kteří společně píší blog o běhání Running2. „Píšeme rozumným jazykem, kterému ostatní rozumí. Chceme motivovat,“ dodávají.