Ešus

Josefína a Štěpán nám dnes budou povídat o měsíční umělecké rezidenci na Azorských ostrovech s organizací Freesam. V rámci rezidence hlavně tvořili sochy, ale zbyl jim čas i cesty po ostrově Pico, sousední Sao Jorge, vypravit se za vorvani a delfíny a být napadeni měchýřovkou portugalskou-
Těšíme se všichni na vaše uši

Džibutsko je malá, ale geopoliticky významná zem. Hostí 5 vojenských základen a skrze ni proudí tzv. “východní migrační trasa” převážně Etiopanů hledajíc lepší život na Arabském poloostrově.
Průvodcem Džibutskem nám bude Jakub Shelby, který v zemi od září žije a pracuje v oblasti humanitární pomoci.

Pokud vám standardní cestování neposkytuje dostatečné vzrušení a adrenalin, pak není nic jednoduššího než ztratit v Indii cestovní pas a snažit se dostat zpátky domů. Pak si poslechněte dnešní povídání. Jak mi můj dnešní host David Hájek napsal: "Byrokracie, ouřady, fronty a beznaděj!

Na jaře loňského roku, během covidových omezení, cestoval spisovatel a fotograf Jarmil Halamíček Latinskou Amerikou. Potkával se s lidmi z okraje společnosti: tuláky, hipíky, dealery drog, bezdomovci, zloději i prostitutkami. Budeme si vyprávět o tom, jak se správně zatýká v Mexiku, jak vypadají hostelerie nejchudších v Kolumbii, co dělat, když vás okrádají hned dvě zlodějky najednou nebo v jakých podmínkách žijí sběrači kávy v Panamě. Ale také o tom, kde se vyskytují nejhezčí cestovatelky a co dostanete, když si objednáte Ceviche, Arroz con leche nebo Pupusas.

Dvacetiletý student, který cestuje po světě autostopem. V 18 letech projel stopem téměř celý Balkán, o rok později dojel do Arménie a Gruzie, kde mimo jiné vylezl i na pětitisícový Kazbek. Minulou zimu se podíval stopem do Maroka a letošní rok dojel přes Turecko do íráckého Kurdistánu, odkud se letecky přesunul do Uzbekistánu a Tádžikistánu. Společně s dalšími cestami po Západní a Střední Evropě nastopoval 70 000 km. Cestou se setkává s neuvěřitelnou lidskou dobrotou a pohostinností, krásnou přírodou a autentickými zážitky. Často se taky dostává do bizarních situací (pašování masa pod kapotou přes hranice, nebo ochutnávání medvědího masa v gruzínských horách) a taky do situací, které jsou na hraně, jako zaminovaná pole, teploty přes 50°C, otrava jídlem, nebo nebezpečná horská sedla.

Co dělá Turky, Kostaričany a Japonce šťastnými? V čem se od nich můžete nechat inspirovat v tom nejlepším slova smyslu? A co naopak byste mít jako oni nechtěli?
A právě o tom si budeme povídat s Krystýnou Tronečkovou a Matoušem Hurtíkem nad jejich třetí knihou, tedy Cesty za štěstím 3.

S Lukášem se potkáme v Ešusu už podruhé a opět to bude cyklistické povídání. Lukáš mi s nabídkou dalšího setkání, napsal i o čem bychom si mohli povídat: "Závod v Kyrgyzstánu který se jmenuje Silk Road Mountain Race, tedy závod hedvábnou stezkou, a je 1900 km dlouhý. Kyrgyzstán je země, kde se zastavil čas, mnozí lidé se živí pastevectvím a žijí v jurtách vysoko v horách. Je tam nehostinná, ale krásná krajina, kdy jedete v horách i ve výšce 4000 m n. m., kde je v noci pod minus 10 stupňů, k tomu brodíte řeky a sněží. Druhý extrém byl v oblastech, kde jsem jel v tropickém teple v 37 stupních. Letos se na tomto závodě sešli ti nejlepší jezdci na světě, kteří se umísťují na předních místech na velkých závodech. Povedlo se mi tam ulovit páté místo."

Lenka Hrabalová vystudovala arabštinu a perštinu na FF UK, velkou část studií strávila v Íránu, Iráku, Tunisku, Jordánsku a Maroku. Doktorát získala na UP v Olomouci, kde obhájila disertační práci na téma "Ničení kulturního dědictví v muslimském světě. Cestování a poznávání nových zemí je její vášní. Její nejoblíbenější destinací je saharská Afrika.
Uvidíme kam nás dnes povídání zavede.
Každá Lenčina návštěva v Ešusu vždy byla velkých zážitkem.

Slávek Král nebude hostem Ešusu, poprvé a myslím, že jako vždy se můžete těšit na zajímavé povídání z cest po celém světě. A určitě se zmíníme i o Slávkově nové knize.

Slávek Král cestuje už 9 let, dal dvě cesty kolem světa stopem a na každém kontinentu strávil minimálně půl roku.

Nepotřebuje moc peněz, cestuje stopem, kempuje a často dobrovolničí. Jak sám rád říká: „Svět je bezpečné místo pro život, a rozhodně to není takové, jak nám cpou v televizi. Nastopoval jsem přes 300 000 km v 87 zemích světa a 21 státech v USA a lidi mi pořád říkají, že je to nebezpečný.“