Film a doba

David Lynch nezemřel, David Lynch je. V novém podcastu to tvrdí David Havas a Štěpánka Zapata, milovníci a znalci díla slavného amerického režiséra. V 66. epizodě Filmu a doby hrajeme hru – losujeme postupně všechna písmena abecedy a ke každému nabízíme krátký výklad zásadních pojmů, vztahujících se k dílu Lynchově tvorbě.

A

Abeceda (1969)

Abstrakce a archetypy

B

Belucci, Bowie a popkultura vůbec

Budget

Babička (1970)

C

Cit a naléhavost

Cesta

D

Daniel (Frank/ František)

Dualismus, dobro a zlo, white lodge / black lodge ad.

Drogy

Duna

E

Ezo

Evropa

Elektřina

Erotika

F

Fantastično a sny

Filadelfie

G

Gotika (americká gotika) a další žánry v díle DL

H

Herci

I

Id, pudy, slast a psychoanalýza

Industriál

J

Jinakost

Jednoduchost, v Alvinu Straightovi i předpovědích počasí

K

Karma

Kafe

L

Literatura

Láska

LA

M

Mulholland Drive (2001)

Mravenci

Meditace

Místo snění

N

Noc, noir

Nový Hollywood

O

Outsideři

P

Playstation

Postmoderna?

Q

Quantico

R

Rutina a disciplína

RR - Ronnie Rocket

S

Skaut

Sicamore

T

Twin Peaks

Telefon

U

Up in Flames, písně a hudba

V

Velvet a vzory, production design a materiály

W

Wilder (Billy)

X

Xperiment

Y

Yummy, Yikes!

Z

Zvuk

Zběsilost (v srdci)

M*A*S*H, McCabe a paní Millerová, Prostřihy, Nashville a mnohé další výrazné a oceňované filmy natočil Robert Altman. 20. ledna 2025 by oslavil 100 let. Přehlídka KVIFF Classics u této příležitosti uvede restaurovanou podobu legendárního (anti)westernu McCabe a paní Millerová. Publicistka, pedagožka a redaktorka Veronika Klusáková v novém díle podcastu Film a doba přináší cenné postřehy o tomto snímku, ale i o mnoha dalších dílech, metodách a peripetiích toho důležitého amerického režiséra.

Poslechněte si diskusi nad některými z nejlepších filmů roku 2024 v anketě časopisu Film a doba. Debatovat přišli Štěpánka Zapata, Martin Pleštil a Julie Šafová, jejichž výběru věnujeme detailní pozornost ve třech po sobě jdoucích interview. O jakých tvůrcích a tvůrkyních jde řeč? Jsou to například Alice Rohrwacher (Chiméra), Ben Rivers (Bogancloch), Marcelo Gomes (Portrét jistého Orientu), Jonathan Glazer (Zóna zájmu), Luca Guagdanino (Rivalové), Leos Carax (To nejsem já), Viktor Tauš (Amerikánka) Jiří Havelka (Zahradníkův rok), Petr Hátle (Manželé Stodolovi), Klára Tasovská (Ještě nejsem, kým chci být), Martin Pavol Repka (Od marca do mája), Kevin Costner (Horizont: Americká sága), George Miller (Furiosa), Sang-soo Hong (Nalezeno v překladu), Levan Akin (Mosty), Sofia Coppola (Priscilla), Veronika Lišková (Rok vdovy), Mike Cheslik (Stovky bobrů), Rose Glass (Zatracená krvavá láska) nebo Jan Saska (Hurikán)...

Výzkum Ženy v hlavních filmových profesích sledoval podíl žen v osmi profesích (režie, scénář, producent/ka, kamera, zvuk, střih, vedoucí výroby, hudební skladatel/ka) v českém hraném filmu v uplynulých 30 letech. Zatímco dříve bylo v českém filmovém průmyslu 16 % žen, dnes je podíl jen o málo vyšší, 19 %. Genderově vyrovnanou bilanci mají pouze vedoucí produkce, kameramanek jsou naopak jen 3 %. Režisérek pak 16 %. Autorkou výzkumu byla společně s kolegy a kolegyněmi Tereza Czesany Dvořáková, která byla hostem podcastu Film a doba.

Od 1. ledna 2025 bude platit novela zákona o audiovizi. Schválila ji Poslanecká sněmovna, stvrdit ji musí ještě Senát a prezident. Zákon transformuje Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize a zásadním způsobem promění jak pobídky pro zahraniční natáčení v Česku, tak možností podpory domácí tvorby. Nejen filmy, ale nové také televize nebo streamingové platformy a vývojáři počítačových her budou moci žádat o státní peníze. Ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková vysvětluje v rozhovoru s Pavlem Sladkým klíčové parametry novely a reaguje i na některé obavy se změnami spojené. Odpovídá také na otázky, jak českou kinematografii promění krizová situace kultury na Slovensku, tedy u nejstálejšího koprodukčního partnera domácích filmařů. A navíc i nejistota dalšího (ko)producenta audiovize, České televize. Při nezvýšení koncesionářských poplatků přijde redukce její tvorby i podpory domácích filmařů.

Jaké filmy zaujaly na 28. ročníku jihlavského festivalu dokumentárních filmů? Jak vznikala dokumentární komedie Je to ve hvězdách (Wishing On A Star) Petera Kerekese, která tam byla uvedena v české premiéře? V této pečlivě komponované podívané režisér s pochopením i pousmáním sleduje italskou astroložku Lucianu, lidské touhy po štěstí a lásce a zákruty na cestě k nim. Kerekes říká, že takový námět nikdy nechtěl točit, protože mu to pro režiséra seriózních témat připadalo trochu povrchní téma. Zároveň v Jihlavě figuroval jako lektor projektu Emerging Producers a v rozhovoru prozrazuje něco o svém vypravěčství, přístupu k astrologii, a poodhaluje i nový projekt podle slavné reportážní předlohy.

Ondřej Moravec se už podruhé účastnil benátského filmového festivalu s instalací ve virtuální/smíšené realitě. A to s instalací Křehký domov, které návštěvníky uvádí do bytu poznamenaného neklidným děním na Ukrajině a vpádem ruských vojsk. V Česku se premiérově představí na MFDF Ji.hlava a následně bude Křehký domov k vidění v pražském centru současného umění DOX. O Křehkém domově, proruské reakci na instalaci, ale i trendech ve VR vedeme v novém díle podcastu rozhovor s Ondřejem Moravcem.

Největší zážitek z letošního filmového roku? Stylizovaný, dlouho připravovaný, expresivní film plný referencí, pro který je celkový étos důležitější než příběh nebo některé souvislosti? Vyvrcholení jedné tvůrčí linie? O filmu Viktora Tauše Amerikánka diskutují v novém díle podcastu Jan Bergl a Pavel Sladký.

Nicol Kidman je nejlepší herečka benátského festivalu. Brady Corbet nejlepší režisér. Pedro Almodóvar tvůrce vítězného Vedlejšího pokoje. Gruzínská režisérka Dea Kulumbegashvili si zasloužila víc ocenit. Amos Gitai a Asif Kapadia se naopak představili jako tvůrci nejhorších filmů, nejen festivalu, ale možná celého letošního roku. Program 81. benátského filmového festivalu probíráme s Martinem Horynou, letošním členem festivalové FIPRESCI poroty, a Markem Čermákem, režisérem a filmovým publicistou.

Všichni zahraniční i domácí hosté a spolupořadatelé jubilejní LFŠ od nás dostali stejnou výchozí otázku. Na jaký největší raný zážitek z kina si vzpomenete? Maďarská režisérka Ildikó Enyedi (např. O těle a duši, Mé 20. století) vybírá film, který ji zasáhl kdysi na Vánoce, britští tvůrci Sean Ellis (Anthropoid) a Peter Strickland (Takové krásné šaty) vzpomínají, který blockbuster je jako děti ohromil. Iva Hejlíčková a Jan Jílek vyprávějí, jak reagovali na film, když přišli úplně poprvé do kina. Filmový publicista Mojmír Sedláček a tvůrce VR reality Ondřej Moravec poodhalují svoje „divácké kořeny“. A významný íránský režisér Mohsen Makhmalbaf (Nevinný okamžik, Kandahár, Cyklista) vykládá, jak odlišný byl jeho první zážitek ze sledování filmu v rodné zemi. Podcast jsme volně odvodili od filmu Diváci! dalšího hosta LFŠ Arnauda Desplechina, který podobnou sekvenci obsahuje.