Forbes Česko

Peníze jsou zdrojem radosti, svobody a někdy i konfliktů. A ve vztazích to platí dvojnásob. Jak Češi nejčastěji řeší finance ve vztazích? A co když přijde nečekaná situace, která jednoho z partnerů odřízne od společných peněz? To jsme rozebrali v nejnovějším Forbes BrandVoice podcastu s CEO Partners Banky, Markem Ditzem, a finančním poradcem a zakladatelem kanálu Teorie peněz, Matúšem Kuchálikem.

Podle průzkumu Partners Banky využívá polovina českých párů nějakou formu společných financí, ať už jde o sdílené účty nebo společné spoření. Tento trend naznačuje větší důraz na spolupráci a transparentnost ve vztazích, přesto ale přetrvávají určitá rizika. „Jedním z hlavních problémů je, že většina sdílených účtů na trhu nemá rovnocenná práva pro oba partnery, takže když dojde k úmrtí jednoho z páru, druhý kompletně ztratí přístup ke všem financím. Hrozí také, že z účtu bude odcházet různá předplatná, která druhý nevyužívá,“ upozorňuje Marek Ditz.

Jakou budoucnost sdílené účty mají? Proč se mohou hodit i v netradičních domácnostech? A jak může moderní bankovnictví zjednodušit člověku každodenní život? Odpovědi najdete v dalším dílu Forbes BrandVoice podcastu.

Česká firma Fixed.zone, původně pojmenovaná Recall, se za více než dvě dekády přeměnila z dovozce na výrobce mobilních příslušenství. V Česku šije prémiová ochranná pouzdra pro chytrá zařízení a zároveň zde má i vývoj dalšího příslušenství.

„Náš vývoj je o tom udělat produkt, který má dlouhou životnost, funguje co nejlíp pro zákazníka a jednoduše se používá. Ta jednoduchost u nás hraje vždycky velkou roli,“ vysvětluje v dalším Forbes Byznys podcastu spoluzakladatel firmy Daniel Havner.

Jak a kam chce Fixed.zone expandovat? Jak je Daniel Havner spokojen s tříletým působením firmy na burze? A přemýšlí už o předání byznysu? To vše si poslechněte v novém podcastu.

Jejich centrála je vzorem ekologické i sociální odpovědnosti. Zaměstnávají lidi s handicapem, u surovin striktně dbají na biocertifikaci. Zároveň ročně utrží 450 milionů korun, jsou v zisku a jejich výrobky se dají označit za love brand. Jak se to dá všechno skloubit, vysvětluje Josef Dvořáček ze Sonnentoru.

Kdy může být snaha o zelené podnikání kontraproduktivní? Jak vybalancovat ekologické standardy a snahu o zisk? V čem má radost z mladší generace? Přejeme krásný vánoční poslech našeho Forbes Byznys podcastu.

Je dřevěný. Velký i malý. S lopatičkou, na lyžích, v kulichu a kalhotkách. Postavička Krteček, která baví děti už několik generací, je jedním z hlavních artiklů firmy Detoa. V Albrechticích v Jizerských horách jich ročně vyrobí ze dřeva milion a půl až dva miliony. „Je to fenomén, populární nejen v Česku, ale i na Slovensku,“ přiznává majitel firmy s téměř stodvacetiletou tradicí Jaroslav Zeman.

V rozlehlém areálu složeného z několika funkcionalistických budov s prvky art deca, pracuje kolem sto lidí. Pod jejich rukama vznikají nejen krtečci, ale také řada dalších dřevěných hraček nebo stavebnic. Jejich výroba trvá až čtyřiadvacet měsíců, prodlužuje ji především doba, během níž prosychá dřevo. Prodejní sezona pak přichází na podzim, kdy jsou také největší tržby. „Máme to podobné jako lyžaři. Přes zimu si musíme vydělat na zbytek roku,“ podotýká majitel.

Jaké hračky jdou nejvíce na odbyt? Proč museli ve firmě ukončit výrobu pianinové mechaniky? A proč si v jejich kreativní dílně hrají nejvíce tatínci s dětmi? Poslechněte si další díl Byznys Forbes podcastu, a třeba vás ještě inspiruje k vánočnímu dárku.

Vít Šubert má za sebou více než dvě dekády ve vrcholových manažerských funkcích. Byl například obchodním ředitelem dnešního operátora O2 a stál i za rozvojem internetu v Česku. Blízko má i ke startupům, když v minulosti vedl inkubátor UP21 miliardáře Karla Janečka.

Dnes s kolegou Martinem Medkem vlastní firmu Unicorn Attacks, která pomáhá startupům škálovat byznys a velkým korporacím jej zase restrukturalizovat. Vše s cílem rychlejšího růstu a vyšší finanční výkonnosti firmy.

A všímá si, že čeští zakladatelé startupů stále neumějí svůj nápad správně prodat v krátké prezentaci před investory, tedy při takzvaných pitchech.

„Dělají furt chyby, neříkají tam podstatné věci, pořád mluví o sobě a je tam vidět ta zamilovanost do produktu,“ vypichuje hlavní neduhy Šubert v novém Forbes Byznys podcastu.

Jak si nejlépe říct investorovi o peníze, pokud si myslíte, že máte milionový nápad? Jak těžké je změnit mindset restrukturalizované firmy? A kdo se podle Vítka Šuberta stane dalším českým dolarovým unicornem? Nejen to si poslechněte v podcastu.

Přes dva měsíce trvá nákupní „šílenství“ v obchodech Datartu. Začíná už v listopadu akcí Black friday a pokračuje do poloviny ledna nového roku, kdy končí kampaně výprodejů, v nichž mohou zákazníci úsporně nakoupit. Většinou tak činí online, poměr prodejů v e-commerce a kamenných prodejnách je v tomto období šedesát ku čtyřiceti. Po většinu část roku jsou ale síly vyrovnané.

„V České republice máme momentálně 154 prodejen, ale to číslo se stále mění, protože stále otevíráme nové, anebo naopak je někde můžeme rušit, protože si hlídáme efektivitu každé z nich,“ říká Jan Pospíšil, obchodní ředitel Datartu.

Které zboží už v Datartu moc nenajdete? A které se nejvíce prodává přímo v prodejně? V čem se firma inspiruje Tomášem Baťou a jaké období bylo pro Jana Pospíšila v jeho kariéře nejvíce turbulentní? A na jakém stroji si čistí hlavu? To zjistíte, když si poslechnete další díl byznysového podcastu.

Česko patří k lesním velmocem. A to i přes to, že v minulých letech zasáhla tuzemské lesy kůrovcová kalamita.

Mimochodem, Češi také každoročně na Vánoce skoupí přes milion vánočních stromků, prozrazuje v dalším Forbes Byznys podcastu spolumajitel rodinné firmy Lesoškolky Vojtěch Němec. Firma z Řečan nad Labem s historií sahající až do devatenáctého století pěstuje sazenice listnatých a jehličnatých stromů na celkem 160 hektarech po celé republice.

Dodává je soukromníkům, panským lesům i církevním hospodářstvím. Ročně prodá až 35 milionů kusů sazenic. Teď ale očekává lehčí oslabení svého byznysu, právě i kvůli konci kůrovcové kalamity.

Které dřeviny Lesoškolky pěstují a jak jejich skladbu ovlivňuje klimatická změna? Hrozí Česku odlesňování? A jakými kroky lze nejlépe oddálit opadávání vánočního stromečku? To vše si poslechněte v podcastu.

„Místo abychom se soustředili na jeden cíl, tak přeskakujeme zleva doprava,“ pojmenovává slabiny českého stavebnictví Michal Jurka, prezident a generální ředitel společnosti Skanska pro střední Evropu. Společně s českým trhem řídí i ten polský a slovenský.

Za rychlost, s jakou naši severní sousedé staví klíčovou infrastrukturu, zejména dálnice, si Polsko vysloužilo přezdívku tygr Evropy.

„Jestli Polsko je tygr, my jsme taková opice. My se umíme předvádět, ukazujeme všechno, co se nám nepovedlo, a skáčeme z jedné věci na druhou,“ říká Michal Jurka, šéf stavebního kolosu Skanska. „To máme s tou opicí hodně společné – místo abychom se soustředili na jeden cíl, tak přeskakujeme zleva doprava, jak ta opice v pralese.“

Potřebuje stavební zákon změnu a nebo je důležitější, jak se stávající normou pracují stavební úřady? Co by se muselo stát, aby stavební práce zlevnily? Bude mít v budoucnu na stavbách kdo pracovat, když průměrný věk dělníků roste? V čem Michalu Jurkovi v byznysu pomohly zkušenosti z házené, kterou celý život hraje?

Propojenost ve zdravotnictví i ve státní správě, kvalitnější dopravní infrastrukturu. To jsou oblasti, v nichž Češi chtějí výrazně víc, ukázaly letošní výsledky Indexu inovací. Ten průřezově celou společností zjišťoval, jak lidé i firmy vnímají novinky a kde jim naopak chybí. Hostem u mikrofonu v našem podcastovém studiu byla Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB.

1355 respondentů, 500 firem a 32 startupů – ti všichni se svými odpověďmi podíleli na výsledném čísle 78,3 bodu ze sta možných. „Není to málo, ale mohlo by to být ještě lepší,“ hodnotí dosažené skóre Michaela Bauer, členka nejužšího vedení ČSOB, která zodpovídá za oblast technologií, dat a inovací a je jednou z nejvýše postavených žen ve finančním sektoru v Česku.

Index inovací 2024 vznikl už potřetí spoluprací, letos poprvé ve spolupráci se společností Mastercard. Hodnotí mimojiné to, jak se Česko posouvá a co lidem chybí. „Změřit inovace skutečně jde. V našem pojetí jsou to jakékoli pociťované novinky. Respondentů jsme se ptali, které hodnotí dobře a které jim naopak chybí, a to napříč všemi oblastmi. Celkem jich bylo dvaatřicet,“ vysvětluje Michaela Bauer.

V kterých oblastech jsou lidé naopak extrémně spokojení? A jak otevření jsme prvkům chytré domácnosti? Liší se pohled jednotlivců a firem na inovace? Poslechněte si nové vydání Forbes BrandVoice podcastu.

Adam Kolesa nastoupil do firmy Foodora v momentě, kdy se ještě jmenovala Dáme jídlo a právě on stál jako šéf za rebrandingem největší doručovací platformy na českém trhu. Té se daří dobře, letos roste o zhruba dvacet procent a tržby se pohybují okolo jedné a půl miliardy korun.

Období, kdy je objednávek nejvíce, je právě teď. V listopadu a prosinci bývají kurýři nejvíce vytížení. Může za to počasí, ale i předvánoční shon. Podle Adama Kolesy navíc padají se závěrem roku i předsevzetí, takže si lidé objednávají více jídlo i z fast foodu. „Denně přijímáme tak od třiceti do čtyřiceti tisíc objednávek,“ přibližuje šéf platformy s tím, že doba doručení je průměrně kolem pětadvaceti, třiceti minut. „Letos se nám podařilo na sezonu lépe připravit, takže jsou menší zpoždění,“ podotýká.

Co všechno si nechávají zákazníci doručovat domů? Proč šéf Foodory sám občas rozváží? Jaké restaurace vedou v počtech objednávek? A s čím pomáhá firmě umělá inteligence? Odpovědi se skrývají v dalším díle Byznys Forbes podcastu.