Forbes Česko

Finská online platforma pro rozvoz jídel a potravin Wolt letos slaví deset let existence, v samotném Česku je přitom šest let. Za tu dobu se rozrostla do více než čtyřiceti českých měst a v expanzi hodlá pokračovat.

„Určitě budeme (v Česku) nadále expandovat velmi agresivně. Možná jednoho dne budeme ve dvou stovkách měst, nemyslím si ale, že to bude v dohledné době. Důvod je jednoduchý, byznys musí být tvořen způsobem, který dává ekonomický smysl,“ říká v aktuálním Forbes Byznys podcastu šéf českého a slovenského Woltu Tomáš Beniak.

Na dvou ředitelských židlích sedí od přelomu roku a z Woltu chce podle svých slov vytvořit takzvaný obchoďák v kapse. Obliba rozvážkových služeb podle něj v obou zemích roste, český trh je ale v lecčems specifický.

„V České republice je vidět, že zákazník má zcela jiné nároky. Je náročnější,“ všímá si Beniak a dodává, že Češi mají vyšší frekvenci objednávek, ovšem s nižší průměrnou útratou než například Slováci.

Kolik má Wolt kurýrů a kolik si za jeden den vydělají? Jak se osvědčuje služba dovozu potravin a jiného zboží Wolt Market a co vše tam lze sehnat? A kam přesně se chce Wolt posunout? To i další věci si poslechněte v podcastu.

Evropa se momentálně potýká s nedostatkem smetany, ceny vzrostly i u másla. „Na evropském trhu je momentálně nedostatek mléčného tuku, což přímo souvisí s dlouhým obdobím horkého počasí,“ říká Martin Krystián, generální ředitel mlékárny Olma, která produkuje vůbec nejvíc čerstvého mléka v Česku.

Dlouhá vlna velmi teplého počasí v Evropě pak stojí za nedostatkem mléčného tuku, neboli tukové složky mléka, poptávka po ní je přitom dlouhodobě vysoká. Slouží totiž k výrobě různých druhů smetan, stejně jako másla, i dalších produktů. V celoevropském průměru ceny másla vzrostly během léta až o dvacet procent.

„Co ale bude do budoucna, nedokážu takto predikovat. Trend se jeví jako zvyšující se, ale ceny určuje trh, s tím my z malé České republiky nic neuděláme a musíme je reflektovat,“ říká Martin Krystián, šéf Olmy, která je součástí zemědělsko potravinářského holdingu Agrofert.

V českém byznysu ostře sledovaná transformační story amerického praotce slevových serverů Groupon, za kterou stojí lidé z českého fondu Pale Fire Capital (PFC), se po roce a půl začíná překlápět do své druhé poloviny.

V novém Forbes Byznys podcastu to říká partner PFC a dnes i šéf Grouponu Dušan Šenkypl.

“S Grouponem jsme se posunuli extrémně daleko, ale zároveň realita je, že jsme stále někde v půlce. Groupon ještě není v podobě, že bychom řešili čistě růstové věci. Pořád máme ještě co opravovat,” popisuje muž, který do ředitelského křesla Grouponu usedl před rokem a půl.

“Když jsem do Grouponu nastupoval, tak za posledních dvanáct měsíců bylo free cash flow na hodnotě mínus 166 milionů dolarů. A když vezmu poslední čtyři kvartály, ve kterých jsme reportovali my výsledky, tak jsme v plusu 30 milionů,” vypočítává Šenkypl, pro kterého je v Grouponu velkým vzorem i transformace českého Slevomatu.

Co dalšího plánuje s Grouponem udělat v rámci probíhající transformace? Je Groupon v Americe stále love brandem? A má Dušan Šenkypl kromě Grouponu čas i na další investice v Pale Fire Capital? To vše si poslechněte v novém podcastu.

I české podniky umí být světové. Příkladem je tuzemská firma Střída Sport, prodejce hokejového vybavení, na něhož spoléhá i úspěšná hokejová reprezentace. Jak nastavit vnitřní procesy a čím technologicky vybavit byznys, aby ustál i zásadní růst? O tom v podcastu Forbes BrandVoice hovoří právník a majitel značky Střída Sport Jiří Besser s generální ředitelkou SAP ČR Hanou Součkovou.

Advokát Jiří Besser tíhl k hokeji už od dětství, před třemi lety pak vztah s oblíbeným sportem stvrdil i byznysově, když koupil distributora hokejového vybavení Střída Sport.

„Už tehdy šlo o velmi dobře řízenou firmu. Během následného růstu vznikla potřeba konsolidovat čísla, výkazy, řídit logistiku a procesy, a tam se ukázalo že potřebujeme nové nástroje na řízení byznysu i do budoucna,” říká Besser.

Jak probíhá zavedení firemního ERP systému? Jak naučit s novými technologiemi pracovat zaměstnance a jak zajistit plynulý růst firmy? Jak budou vypadat sportovní utkání budoucnosti? Poslechněte si další díl Forbes BrandVoice podcastu.

Stavební výroba si během loňska prošla turbulentním obdobím, které bylo charakteristické poklesem poptávky a propady trhu. A svůj podíl na tom měly i drahé hypotéky. Letos se ale situace podle šéfa výrobce cihel Wienerberger ČR Kamila Jeřábka obrací k lepšímu, sám tento rok označuje jako “rok pozvolné stabilizace”.

“Všichni vyhlíží, jakým způsobem se projeví snižování úrokových sazeb u hypoték,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu Jeřábek, v kterém se dotýká i současných cen bytů, ale i materiálu.

“Za první republiky se postavilo třeba 110 tisíc bytů. Dneska stavíme 35 až 40 tisíc, když je hodně dobře. Vidíte ten obrovský rozdíl, který vznikl. To vede k tomu, že v České republice máme nejdražší bydlení v Evropě,” označuje důvody drahého bydlení v Česku.

Jak se do cen nemovitostí promítnou evropská pravidla, která po roce 2030 nařizují stavět jen bezemisní budovy? Jak se Wienerberg snaží snižovat uhlíkovou stopu? A nahradí někdy roboti ve stavebnictví lidskou pracovní sílu? O tom všem jsme si povídali v podcastu.

Kybernetické hrozby můžou být v blízké budoucnosti ničivější než celosvětové škody způsobené přírodními katastrofami. Jak se efektivně bránit incidentům, které mohou ohrozit citlivá data, ale i samotnou infrastrukturu vaší společnosti?

O významu kybernetické bezpečnosti a jejím dopadu na byznys diskutovali v podcastu Forbes BrandVoice dva klíčoví odborníci: Martin Švéda, vedoucí Oddělení regulace soukromého sektoru v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a Robert Šefr, CTO brněnské technologické společnosti Whalebone, specializující se na pokročilé kyberbezpečnostní systémy nejen pro firmy.

Jaké nové povinnosti přinese aktualizovaný zákon o kybernetické bezpečnosti a jak se na ně efektivně připravit? Jaká je skutečná zranitelnost Česka vůči kybernetickým útokům a jak se v tomto kontextu mění hrozby? Proč se Brno stává klíčovým centrem inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti? Jak mohou firmy najít rovnováhu mezi nedostatečnými a přehnanými bezpečnostními opatřeními? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v nejnovějším díle Forbes BrandVoice podcastu.

Jablonecká firma Kitl začala poprvé vyrábět své sirupy v roce 2017. Od té doby udělala velký skok, přesunula se do areálu ve Vratislavicích nad Nisou, kde před dvěma lety začala do lahví stáčet i minerálku – Vratislavickou kyselku. Její pramen byl objeven už v roce 1862. Dnes má firma tržby kolem 118 milionů korun a na trh dodala loni jeden a půl milionu lahví. Kyselka byla ve třetině z nich.

„Ještě stále jsme na začátku a stále je tam nějaká míra nejistoty. Ale proč si myslím, že bychom mohli v tomto segmentu uspět je, že přicházíme z nápojového byznysu. Jsme sirupáři a minerálku jsme si vzali jako doplněk, jako bonus navíc,“ říká Jan Vokurka, majitel Kitlu. Každá minerálka je podle něj unikátní a je obrazem geologické struktury, horniny, ve které vzniká.

Proč se Vratislavická minerálka nikdy neobjeví v McDonalds? Vyrovná se někdy podíl minerálky na tržbách firmy se sirupy? A proč je tak těžké obstát v Česku v konkurenci ostatních minerálek? To a ještě mnohem víc se dozvíte v dalším díle Forbes byznys podcastu.

Ze science fiction společně vytvářejí „science reality“. Výstižná zkratka: český manažer Tomáš Veit v globální firmě Asahi díky spolupráci se SAP mění to, jak si představujeme pojem nákup – za pomoci nejmodernějších technologií.

Dobrá firma chce vědět, kde bude za rok, za dva, za pět let. Oni se ale dívají ještě dál.

„Chceme měnit svět k lepšímu a v tom jsme se potkali. Bavíme se o horizontu příštích patnácti, dvaceti let. Společně chceme designovat budoucnost,“ říká Hana Součková, generální ředitelka SAP Česká republika. „Proto děláme ze science fiction science reality.“

Tomáš Veit se pro japonský kolos Asahi, který je nejznámější svojí pivovarnickou divizí a vlastní mimo jiné Plzeňský Prazdroj, stal globálním šéfem nákupu. Pro představu: pro letošní rok je v jeho gesci rozpočet o výši zhruba 250 miliard korun.

Jak dnes nákup řeší uhlíkovou stopu? Proč v technologickém pokroku zdaleka nejde jen o AI? A čemu bychom se měli učit od Singapuru? Poslechněte si náš nejnovější Forbes BrandVoice podcast.

Domlouval jedny z největších smluv v českém sportu – ta pro Tomáše Satoranského byla téměř miliardová. Phillip Parun v našem podcastu mluví o americkém přístupu i vyjednávání s evropskými kluby.

Kolektivní investování pomáhá šikovným podnikatelům růst. Tisíce drobných investorů můžou zafungovat lépe než banka, shodli se v novém BrandVoice podcastu Ondřej Kozel, provozní ředitel crowdfundingové platformy Fingood, a Lukáš Matějček, zakladatel a CEO značky Bagind.