Fukocast

Zjevná inspirace filmovým Amadeem bohužel naráží na nepříliš zajímavý scénář, nedostatečný rozpočet a příliš mnoho not.

Jako minimalistický artový audiovizuální útvar to pravděpodobně plní svůj účel a bude se to líbit lidem, kterým připadá Lars von Trier příliš komerční. Bohužel, celovečerní artové audiovizuální útvary nejsou něco, kvůli čemu bych chtěl trávit čas v kině (nebo kdekoliv jinde).

Po všech stránkách zcela rutinní a nenápaditá variace na panenku Chuckyho a desítky dalších podobných hororů.

Tři hodiny utečou překvapivě rychle, je na co se dívat (a poslouchat), některé nápady jsou skvělé, ale měl jsem dojem, že se dívám na sestřih dvou až tří různých filmů různých tvůrců a žánrů.

O třech (skoro)muzikálových divadelních zážitcích. Plus krátký bonus o MHD v Londýně.

Po technické a výtvarné stránce bezesporu o řád úžasnější než cokoliv, co se kdy v kinech objevilo. 200 minut uteče překvapivě rychle. Ale po emocionální stránce mě to nechalo stejně chladným jako jednička.

Kdo by si pomyslel, že film na téma "Santa Claus brutálně likviduje teroristy" může být tak předvídatelný a nudný? Bohužel je to u filmů Tommyho Wirkoly již téměř tradice.

Velmi příjemná a nápaditá záležitost, pokud jste smířeni s tím, že to není přímočará adaptace literární předlohy. Což je mi trochu líto, protože přesně takhle by měla vypadat.

Umírněné, přízemní, nevelkolepé vyprávění o normálním životě normálního kluka v normálním světě. Na meta-úrovni je zajímavé, že de facto vynálezce současného filmového blockbusteru natočil sám o sobě (a o své lásce k blockbusterům) film tímto stylem.

Občas nápaditá výtvarná stylizace, pár zajímavých nápadů, ale (opět) to vypadá jako zcela náhodný guláš, který sice obsahuje potřebné ingredience, ale nic dostatečně zajímavého. Například závěrečná pointa by vydala na samostatný film, ale je jí věnována asi jedna minuta děje.