Holky v kondici

Máte doma plné skříně, ale pořád pocit, že nemáte, co na sebe? Nemusí se to týkat jen oblečení, ale všech věcí v domácnosti. Helena Prausová, autorka knihy Šťastný život s málem, mluví o tom, proč přemíra věcí často vytváří chaos v domácnosti, ale i v hlavě. Dozvíte se, proč úklid není jen o úložných boxech, ale hlavně o vztahu k sobě, jak začít s fyzickým minimalismem i proč každá věc, kterou vlastníme, nás stojí čas a energii. Prakticky, s nadhledem a laskavostí – o tom, že vlastnit méně může znamenat více radosti ze života.

Vydat se na pouť do Compostely může znít jako odvážný čin. A přesně k němu se spontánně odhodlaly Julie Růžičková a Jitka Jandáková, autorky knihy Až na kraj světa aneb Prapůvodní cestou do Santiaga a ještě dál. Sbalily batoh a vydaly se na stovky kilometrů dlouhou cestu. Co jim daly týdny chůze? Co bolelo, co uzdravovalo? A proč je chůze ten nejlepší pohyb pro tělo i duši? V podcastu Kondice se s Markétou Chýňavovou otevřeně dělí o to, jaké to je putovat sám se sebou, co si sbalit, jak zvládnout nepohodlí i strachy, které si neseme – nejen v batohu. A také proč by si každá žena měla takovou cestu jednou za život dovolit.

Ačkoliv obézních lidí nejen v Česku strmě přibývá, stále se na ty, kdo hubnou za pomoci farmakoterapie, kouká jako na podvodníky. Stačí přeci změnit životní styl, jak ukázal pořad Extrémní proměny. Diabetolog Jan Šoupal to ovšem vyvrací. Až z devadesáti procent je za tloustnutí zodpovědná genetika a léky ji pomáhají přeprat. Že by si toho pacienti nevážili? „Většina z nich už vyzkoušela všechno. S léky se jim přirozeně upraví chutě, zhubnou, pookřejí, a nakonec se jim vrátí i peníze, protože ušetří za jídlo,“ hájí farmakoterapii lékař.

Lucie Gramelová je zapálená lingvistka stojící za projektem Jazykový koutek. Jak říká, pohodlně se domluví deseti až dvanácti jazyky, číst zvládne ve dvaceti. „Ale tohle číslo je trochu laciné, protože když už umíte nějaký jazyk, potom číst v jazyce podobném je velice jednoduché, i kdybyste v něm nezvládla říct ani slovo,“ směje se Lucie. Jak nejlépe na cizí řeči? Proč se učit i jiné, než angličtinu? A který jazyk je pro Čechy nejjednodušší? O tom všem je tento díl podcastu.

Od narození miminka se jeho vývoj hodnotí podle tabulek, které pomáhají lékařům a rodičům sledovat, zda jejich dítě roste a vyvíjí se v souladu s normami pro daný věk a pohlaví. Lucie Ternová, dětská fyzioterapeutka upozorňuje, že je to jen orientační pomůcka. Každé dítě se vyvíjí individuálně a svým vlastním tempem, proto je důležité sledovat spíš kvalitu, symetrii a stabilitu než rychlost a kvantitu. Například podle nejnovějších výzkumů už není takový problém, pokud si dítě začne dřív stoupat u nábytku, než začne lézt, dělá to tak dokonce 15 % miminek. Co je však velký problém, je nedostatek pohybu školních dětí. Jen hodiny tělocviku nestačí, děti by neměly celý den sedět v lavicích a přístup některých učitelů by se měl změnit. Stejně jako přístup rodičů.

Arteterapie je ideálním řešením pro všechny, kdo o sobě a svých pocitech neradi mluví. Prospěje ale i lidem unaveným všemi problémy, vnitřně roztěkaným nebo nespokojeným z nejasných důvodů. Občas mluvení zkrátka nestačí. Brněnská ilustrátorka a výtvarnice Petra Bartoňková vystupující pod uměleckým jménem Petruccya v našem podcastu popsala, jak arteterapie probíhá a co může být na kreslení terapeutického. Pro všechny ženy, které by si to rády zkusily samy doma, vytvořila arteterapeutický Ztracenný zápisník.

Na dálkových trecích považuje váhu vybavení za rozhodující. „Tím, že se nemusím soustředit na nepohodlí, které mi způsobuje těžký batoh, se můžu soustředit na prostředí kolem sebe, na kytky, stromy, zvířata, na terén a svoje místo v něm. Jsem víc součástí toho všeho, protože se v tomto prostředí můžu pohybovat s mnohem menším odporem," říká průkopník ultralehkého trekkingu Petr Kosek. Ten se na první extrémní trek vydal v roce 2011, kdy ušel nejpopulárnější dálkový pochod v Americe, a možná i na světě- Pacifickou hřebenovku s délkou téměř 5000 kilometrů. V podcastu se dozvíte, na co si při dálkových pochodech dávat pozor, s jakým batohem vám budou kilometry pod nohama lépe utíkat i jak ujít naplánovaný trek za co nejkratší dobu. 

Na celém světě trpí roztroušenou sklerózou téměř 3 miliony lidí, v Česku je diagnostikováno více než 26 tisíc převážně mladých pacientů. Nejčastěji propuká mezi 20. a 40. rokem života a ženy jsou postiženy častěji než muži. Příčiny vzniku takzvané eresky nejsou doposud zcela objasněny, vědci se nicméně domnívají, že roli může hrát kombinace genetických a enviromentálních faktorů. Medicína je na ni sice krátká, ale existují léky a terapie, které mohou zmírnit příznaky a zpomalit progresi onemocnění. To potvrzuje i pacient a host našeho podcastu Jan Štrop. Miluje běh a sní o půlmaratonu. Nemoc ho často omezuje, změnit musel i práci, přesto se nevzdává a krok za krokem jde za svým snem.

Kdo jsou lidé za mřížemi? A proč se jich tam téměř tři čtvrtiny zase vrátí? Systém českého vězenství je zastaralý a personálně i finančně podhodnocený. Vězni se ve výkonu trestu neučí, jak fungovat v normálním světě, věznice normální život nijak nepřipomíná a většina chovanců normálně nikdy nežila. „Litujeme děti v dětských domovech, vězně ne. Ale často jsou to ty samé zraněné lidské duše, jen o něco starší,“ říká Gabriela Hendlová z neziskové organizace Rubikon.

Už jste někdy dostali doporučení, abyste se méně stresovali? Rada stejně užitečná jako „neřeš to“ nebo „hoď to za hlavu“. Snáz se to řekne, než udělá. „Stres není vždycky špatný, nějaký potřebujeme pro to, abychom vůbec vstali,“ směje se psycholožka, terapeutka a koučka Michaela Poslt Königová. Jak si ale poradit, když už vám přerůstá přes hlavu? Vyhnout se mu nelze, je ale možné se na něj připravit. Jde o systém poměrně jednoduchých kroků.